Obyčejný byznys: V arboristice jsem zázračně omládl, říká pětašedesátiletý kaskadér v korunách stromů
O tom, že fyzicky náročnou práci jde zvládnou i po šedesátce, je přesvědčený arborista Jiří Anderle. Žije nedaleko Mladé Boleslavi a na sklonku zaměstanecké kariéry pro něj už bylo obtížné sehnat dobře placenou práci. Proto se zamyslel, co ho baví, a začal podnikat jako arborista, který se zabývá kácením stromů v extrémních podmínkách. Musí na dřevinu nejprve vylézt a pak ji postupně odřezávat motorovou pilou. Jiří nám do redakce zaslal svůj inspirativní příběh živnostníka.
Na stárnutí je spravedlivé, že se mu nevyhne nikdo. Mne potkalo stáří těsně po šedesátce. Pro publikum je to psychologická hranice, pro zúčastněného fakt, že už přestává být potřebným. To mne štvalo nejvíc. Mladým kouká z pusy nevyřčené… Zalez, dědku!, začíná své vyprávění Jiří Anderle.
Najednou jsem se ocitl na pokraji společnosti – skoro důchodce (jak pejorativní). V roce 2021 u nás bylo 3,2 milionu seniorů starších 65 let. Což je děsivé číslo. Jedna třetina národa už vlastně nic moc nepřináší. I když mnozí by chtěli, tak jsou podobně jako já odmítáni. Pokud tedy nechtějí dělat ostrahu v supermarketu.
Postarat se o sebe
Zaměstnat mne nechtějí, důchod je tak na přežívání, tak jsem se rozhodl pro OSVČ. Tomu předcházely otázky: Co umíš, co by tě bavilo, na co stačíš, co přinese výdělek?
Odpověďmi bylo... Máš rád stromy a jejich dřevo, rozumíš jim, máš vkus, dobře ovládáš všechno ruční nářadí, studoval jsi lesařinu, jsi introvert. Volba padla na dráhu arboristy. To je takové trochu lezení po stromech. No co!... Vždyť je mi teprve přes šedesát. Proto jsem nakoupil lezeckou vestu, lana, karabiny, dvě motorovky, stupačky, přilbu, mraky různých rukavic a předražené boty v ceně motorové pily.
Slézám několik stromů týdně - nejčastěji třešní, ořešáků, meruněk, jasanů, smrků a borovic. Někdy jde o redukci koruny, jindy o postupné odkacování nebo prostě pokácení. Z hlediska náročnosti mám nejraději třešně, pak smrky, i když zrovna výstup na stříbrný smrk je za trest. Oděv i rukavice jsou prosmolené na kůži, což se nedá vyprat, a drobné šupinky drolící se z kůry jsou jako žiletky, když vletí do plic. Jednou jsem se jich v koruně stříbrného smrku neopatrně nadýchl a majitelka - zdravotní sestra - měla traumatizující diváckou vložku z pohledu na dávícího se chlápka visícího nad ní na laně.
V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme za odborníkem na opravy a instalace audiotechniky a majitelem firmy DJ Servis Milanem Úblem. 
Obyčejný byznys: Opravám televizorů se roky vyhýbám, říká elektrotechnik
Zprávy z firem
Arboristika ukázala na klamavé vnímání stáří podle činnosti. Přestože jsem mnoho let pracoval jako vysoce postavený manažer, kvůli věku jsem najednou nebyl pro nikoho zajímavý. I se spoustou zkušeností ze zahraničí, znalostí dvou jazyků a zajímavých pracovních výsledků, mne vnímali jako …starého. Ale v arboristice jsem zázračně omládl. K tomu uvedu příklad. Měl jsem zakázku u fyzicky nadupaného chlápka v maskáčích. Šlo o odříznutí jedné ze dvou větví rozdvojeného kmene ohromného jasanu. Šest metrů vysoko, přifixován k sousední větvi, s nedostatkem prostoru pro manipulaci s motorovkou. Dopadlo to dobře. Polovina stromu s rachotem padla na dvůr, aniž by poškodila střechu. Na pevné zemi mne pán uznale přivítal s hláškou: „To víte, já už nemám věk na takové eskapády.“
„Kolik Vám je?,“ ptám se.
„Dvaašedesát.“
Že mně je čtyřiašedesát, jsem si nechal pro sebe.
Pokaždé, když dělám velký strom, mám strach. Znatelně větší, než jsem míval v mládí. Což je v pořádku. Ale i tak... Důchodcovská arboristika mne posunula do jiného věku. Donutila vracet se k pohybovým návykům z mládí. Protože se stařeckými bych si nevystačil. Nohy a ruce jsou najednou pružnější, smysly bystřejší. Prostě, spadnout ze stromu nechcete. A hlava? Čistá!
V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme mezi farmáře a prodejce domácí zeleniny.
Obyčejný byznys: Brambory budou brzy vzácnost, říká farmář
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
