Pavel Maurer: I obyčejné bylinky dokáží udělat z každého jídla gurmánský zážitek
V bytě, na balkoně, na zahradě. Bylinkám se může dařit všude. A v jídle udělají obří službu. I ty nejobyčejnější rostlinky umějí být kořením života, míní gurmet Pavel Maurer a přiznává, že jejich pěstování propadl.
V době naší přebujelé civilizace většina z nás nemá čas ani náladu na to, aby šla sbírat puškvorec na břehy bahnitých rybníků či obírat květy třezalky za večerního západu slunce. Prakticky všechno si můžeme koupit a pokud se dobře zeptáme, určitě nám poradí. Jenomže ony to nemusí být jenom tyto zmíněné, poněkud speciální byliny, ale náš jídelníček i naše tělo potěší i zcela běžné a kdykoli dostupné rostlinky, bylinky či koření.
Máme několik variant jak mít stále čerstvé a při ruce například bazalku, petržel nebo koriandr. Buď si tyto gastronomicky vděčné ingredience můžeme koupit na trhu či v mnoha supermarketech (prakticky celoročně) nebo si je můžeme celkem jednoduše pěstovat v truhlíku za oknem, na balkóně a ti šťastnější třeba na své vlastní zahrádce.
Pandemie provázená celosvětovými lockdowny naučila domácí kuchaře více experimentovat s novými chutěmi. Těží z toho byznys s kořením, všímá si britská BBC. 
Byznys s kořením zažívá boom. V covidu se lidé naučili jídlo více dochucovat
Trhy
Také jsem tomu propadl. Minulý týden jsem tak zajel do jednoho většího zahradnictví a tak jako každý rok jsem byl omámen tisíci vůní, aromat a barev. Nemluvím o rozkvetlých květinách těšících se, stejně jako my, na přicházející léto. Mě tentokrát zajímaly rostlinky, které vždy vyladí náš domácí jídelníček do neuvěřitelně jemných a delikatesních nuancí.
Podívejte se, jak Pavel Maurer pěstuje bylinky:
(Ne)obyčejné bylinky
Na svém miniaturním záhonku jsem si zasadil rozmarýn, který se občas dokáže rozrůst ve veliký keř. Tuto bylinku používám na pečené jehněčí maso, ale hlavně na rozmarýnové brambory, nakrájené na tenké plátky a pečené v troubě s kapkou olivového oleje. Je to vynikající příloha třeba k rybě, jen si člověk musí dát pozor a neplést si v puse rozmarýnovou jehličku s rybí kostičkou.
Hned vedle jsem zasadil šalvěj, jejíž vývar se hodí nejen na kloktání, když máte potíže se zuby, ale my si doma často připravujeme italskou specialitu - bramborové nebo dýňové noky na másle se šalvějovými lístky (gnocchi salvia). Velmi jednoduché a syté jídlo. Noky kupujeme již hotové jako chlazený polotovar, který stačí dvě minuty povařit v osolené vodě, šalvějové lístky osmahnete na másle asi 2-3 minuty a je hotovo, možno případně posypat parmazánem.
Rostliny, které vyrůstají bez půdy, se stávají šlágrem – přibývá jich zejména ve Spojených státech, ale koupíte je také v Česku. Ostatně naši zemi reprezentují i na světové výstavě Expo v Dubaji.
Rostou z vody nebo ze vzduchu a oživují potravinový trh
Zprávy z firem
Když jsme u té italsky laděné kuchyně, určitě mám vždy na záhonku bazalku a to jak tu běžnou, tak též fialovou, která je klimaticky odolnější a též běžně k dostání. Bazalka je pochopitelně použitelná k těstovinám, špagetám a rajčatovým omáčkám, ale také, když je čerstvě utržena, potěší u typického předkrmu z Kampánie - caprese. Přezdívá se mu také italská vlajka - červená rajčata, zelená bazalka a bílá mozzarela.
Zahradní plevel nebo koření života?
V zahradnictví jsem také koupil velmi krásný tymián a hlavně koriandr který si doma sypeme na avokádo s uzenou paprikou a panenským olivovým olejem. Také jsem zasadil rukolu, tuto nahořklou bylinu, kterou milují moje manželka a dcera v salátu s hoblinami sýru. Když už jsem u těch salátů, jednu bylinu máme k dispozici prakticky všichni a zdarma - kopřivu. V čínské kuchyni se bez ní neobejde téměř žádný míchaný salát. Já ji dávám i do sekané spolu s majoránkou, přidávám ji do salátů a vždy si vzpomenu jak s kopřivami moje moravská babička krmila husy. Ta drůbež se cpala vlastně jednou z nejsilnějších a nejzdravějších bylin. Kopřivám se bohužel nejvíce daří na nevábných místech a tak je třeba vybírat, kde je utrhnout, aby byly čisté. Ale kopřiva jako čaj i příloha je ve své divokosti velmi prospěšná plodina.
Češi milují pivo. A umí ho i skvěle uvařit a načepovat. Gurmet Pavel Maurer radí, kam si v Praze skočit na excelentní plzničku nebo dvě. Třetí už ale leze hodně do peněz. 
Víme, kde si v Praze dáte nejlepší plzničku
Enjoy
Další vynikající „zahradní plevel” je máta. Plevel říkám proto, že když ji necháte rozrůstat se jen tak, je schopná zlikvidovat všechny ostatní rostlinky, kytičky či bylinky. Její schopnost rozmnožovat se je gigantická. Mátu přidávám především do salátů (to zmiňuje ve svých kulinářských poznámkách i Leonardo da Vinci) a pak často vaříme mátový čaj, uklidňující žaludek a potom samozřejmě, když už se hodně rozroste, do osvěžujícího domácího mojita s limetkou.
Je toho hodně, co se dá pěstovat v truhlíku, na záhonu, nebo i na talíři v namočené vatičce (třeba řeřicha - nenápadná bylina obsahující neuvěřitelné množství zdraví prospěšných látek). Také meduňka - výborná kolegyně v mátovém čaji. A pak samozřejmě zcela obyčejná petrželka, kterou by měl mít v kuchyni po ruce prakticky každý. Mimochodem, slavný pošumavský léčitel Farář Ferda, kterého navštěvovaly tisíce nemocných a také celebrity z celé planety, tak ten tvrdil, že když sníte hrst petržele denně, nejspíš se vás nikdy nedotkne rakovina. To nemohu potvrdit, ale petržel je skvělá a pokud máte rádi kuchyni arabskou či Středního východu, tak jejich tabouleh to je dobrota plná petržele, která je součástí každého správného výběru předkrmů zvaných mezze.
A tak pokud máte jen trochu prostoru, pořiďte si třeba jen pár nejobyčejnějších bylinek - vždy potěší vaše chuťové pohárky i tělo!
Izraelská kuchyně. To je obrovský kotel „mezinárodního guláše”, chuťové bomby, exotického koření, ale i jednoduchého a stále více oblíbeného street foodu. Ochutnat ji můžete i na několika místech v Praze. Gastronovinář a gurmet Pavel Maurer osobně doporučuje bistro Paprika. 
Nejezte blbě s Pavlem Maurerem: Nejlepší hummus v Praze mají v bistru Paprika
Enjoy
Další díly gastroseriálu Nejezte blbě s Pavlem Maurerem čtěte zde
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
