Peníze dělají lidi šťastnějšími. Vědci zjišťovali, kolik by lidem stačilo ke štěstí
Kolik peněz by člověk chtěl, aby uspokojil své touhy? To zjišťovali výzkumníci z britské Univerzity v Bathu ve 33 zemích světa. Někde lidem stačilo dostat jednorázově deset tisíc dolarů, jinde by nepohrdli stovkou miliard. Touha po maximálním majetku tedy není univerzální, což je poznatek pro ekonomy i politiky, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
„Ekonomové často soudí, že lidé mají neomezené ekonomické touhy, ale omezené zdroje k jejich uspokojení. Náš výzkum však ukázal, že ve skutečnosti má neomezené touhy jen menšina lidí a že většina z nich by byla spokojena s omezenou částkou peněz,“ konstatuje Paul Bain, psycholog z Univerzity v Bathu.
Ve výzkumu publikovaném v odborném časopise Nature Sustainability popsal společně s kolegyní Renatou Bongiornovou, že požádali osm tisíc lidí ze 33 zemí světa, aby odhadli, kolik peněz by potřebovali vyhrát v loterii, by si zařádili ideální život.
Možnosti výhry začínaly na 10 tisících dolarů (přepočteno na místní měnu), a zvyšovaly se desetinásobně až na 100 miliard dolarů.
Akciové trhy patrně na úplné dno ještě neklesly. Počkal bych s většími nákupy spíše až do podzimu, budeme už chytřejší, říká šéf Erste Asset Managementu v ČR a zároveň šéf Asociace pro kapitálový trh Martin Řezáč. Centrální banky by si podle něj měly dát pozor, aby přílišným růstem sazeb nezadusily ekonomiku na dlouho.
Martin Řezáč: Inflace přestane růst. Bude to pro všechny úleva
Money
„Chamtivá“ Indonésie, skromní Japonci a Rusové
Předpoklad byl, že pokud skutečně mají lidé neomezené touhy, budou chtít nejvyšší částku. Ve skutečnosti však v každé zemi zatoužila po nejvyšší výhře méně než polovina dotázaných (od 8 do 39 procent).
Pro ilustraci: Ve výzkumu Česko není, nejblíž je nám Maďarsko. Tam by nejvyšší částku chtělo vyhrát 21 procent dotázaných. Na druhém místě (19 procent) se umístila touha po 10 milionech dolarů. Nejnižší výhra by stačila pěti procentům Maďarů.
Celkově po nejvyšší výhře nejčastěji toužili obyvatelé Indonésie (39 procent), nejméně často Číňané (8 procent). Ve většině zemí si lidé nejčastěji vybírali sumu 10 milionů dolarů či nižší.
Počet dolarových milionářů v Česku loni díky oživení ekonomiky v Evropě stoupl o 6,9 procenta na 32 200. Jejich majetek meziročně vzrostl o 7,7 procenta na 79 miliard dolarů (1,857 bilionu korun). Vyplývá ze Zprávy o světovém bohatství, kterou zveřejnila společnost Capgemini.
Studie: Klub českých dolarových milionářů se rozrůstá, loni už měl přes 32 tisíc členů
Money
Výzkumníci zkoumali, co mohlo výběr ovlivňovat univerzálně a co v různých kulturách. Odpovědi se v konkrétních státech významně nelišily podle pohlaví, vzdělání ani socioekonomického postavení. Rozdíl se ukázal ve věku – vysoká přání uváděli častěji lidé mladší, avšak platilo to hlavně v ekonomicky rozvinutých zemích.
Badatelé usoudili, že více lidí si vybralo nejvyšší výhru, tedy 100 miliard dolarů, v zemích, kde je více akceptována nerovnost ve společnosti (tzv. „mocenský odstup“) a kde je větší důraz kladen na skupinový život (tzv. „kolektivismus“). Například zmíněná „chamtivá“ Indonésie má vysokou míru mocenského odstupu a kolektivismu. Velká Británie má relativně nízkou míru kolektivismu a mocenského odstupu a maximální výhru v ní zvolilo méně než pětina dotázaných.
Zajímavé pak může být i to, že s nejnižší výhrou by se nejčastěji spokojili lidé v Japonsku a v Rusku (shodně 18 procent).
O závěrech by se možná dalo polemizovat, ale to ponechejme jiným. Teď stačí konstatování, že studie ukázala například politikům, že většinu voličů nejde získat pouze slibem maximálního hospodářského růstu. A také že lidská ekonomická přání nejsou univerzální, ale liší se v závislosti na hodnotách a kultuře. Jsou tedy otevřená společenskému vlivu.
Americký miliardář Bill Gates chce do budoucna převést téměř veškerý majetek své nadaci, ještě tento měsíc jí poskytne 20 miliard dolarů (483 miliard korun). Uvedl to v prohlášení, v němž reaguje na řadu globálních neúspěchů z poslední doby, v čele s pandemií COVID-19.
Gates vypadne z klubu dolarových stamiliardářů. Vzdá se části bohatství pro dobrou věc
Leaders
Posun k pravicovým hodnotám
V minulosti se objevily odborné zprávy o výzkumech mezi opravdovými výherci. Třeba profesoři ekonomie Andrew Oswald a Nattavudh Powdthavee působící v Británii a na Institutu pro studium práce (IZA) v Bonnu představili rozbory dat z dlouhodobého projektu sledování deseti tisíc britských domácností. Našli v nich 541 případů větší výhry v loterii, a to ve výši od 500 do 200 tisíc liber.
Oba profesoři zkoumali, jestli výhra změnila politické názory výherců. A skutečně – u těch, kteří vyhráli více peněz, zjistili posun doprava. Zjednodušeně: kdo dřív fandil labouristům, začal spíše fandit Konzervativní straně. U výherců pokleslo rovnostářské myšlení, zejména se zmenšila jejich podpora vyšším daním (které by sami museli platit) a jejich přerozdělování chudším. Tento posun byl častěji viditelný u mužů než u žen.
Jen jeden nespokojený
Ještě bohatšími výherci se již v roce 2006 zabýval Richard Tunney, tehdy psycholog z Univerzity v Nottinghamu, jeho poznatky mohou být zajímavé i dnes. Získal odpovědi od 34 osob, které vyhrály i několik milionů liber. Téměř polovina výherců si pochvalovala, že teď pracují méně (nebo vůbec) a více se věnují rodině. Jen pět výherců si pořídilo nebo vylepšilo vlastní podnikání, ostatní peníze investovali nebo nechali v bance a využívají jejich výnosů.
Zlato je vykreslováno jako bezpečný přístav v dobách nejistoty a inflace zvlášť. Takto jej prodejci nabízejí i drobným klientům. V posledním kvartále přitom cena zlata klesla o více než pět procent. 
Zlato mělo chránit před inflací. Proč tedy i jeho cena klesá?
Money
Dvě třetiny výherců se přestěhovalo do větších bytů či vlastních domů, většinou však v téže oblasti, kde už bydleli. Dotazovaní zvýšili počet dovolených na průměrně tři za rok, ale většinou v Evropě nebo přímo v domovské Británii, nehrnuli se moc do exotiky.
Většinou uváděli, že jsou docela šťastní – jen jeden výherce se po výhře cítil méně spokojený než dřív, protože na něj majetek kladl velké nároky.
Další články, které ukazují reálné aplikace vědy v byznyse, čtěte zde
Pět set nejbohatších lidí na světě podle indexu miliardářů agentury Bloomberg letos ztratilo dohromady 1,4 bilionu dolarů (asi 33,1 bilionu korun), včetně 206 miliard dolarů jen toto pondělí. Mezi pěti nejvíce postiženými nechybí již tradiční lídr žebříčku Elon Musk, Jeff Bezos či Mark Zuckerberg. Letošní vývoj je tak zcela opačný než loni, kdy jmění pětistovky nejmovitějších na světě stouplo úhrnem o bilion dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
Pět set nejbohatších na světě letos ztratilo přes bilion dolarů, nejvíce Musk a zakladatel Binance
Leaders
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
