Žije v sádkách japonské společnosti Regional Fish a roste jako z vody. Nebo přesněji jako po genetické úpravě, kterou prošel. Pražman je ryba, jejíž genetický kód vědci upravili v laboratoři a japonští spotřebitelé ji teď mohou konzumovat.

Pražman japonský je příbuzný pražmám, které se prodávají v českých obchodech, a má stejně chutné maso. Vědci z Kjótské univerzity společně s kolegy z Kindajské univerzity v laboratořích vyřadili oplozeným jikrám této ryby z činnosti gen, který řídí vytváření bílkoviny myostatin. Tato bílkovina brání přílišnému růstu svaloviny. Bez ní se tedy nyní geneticky upraveným rybám (a jejich potomkům) tvoří až o polovinu více jedlého masa než běžným pražmanům a využívají potravu o 14 procent lépe.

Japonské úřady povolily rybu k prodeji loni na podzim. Řízení bylo vcelku rychlé, protože úřady vyšly z předpokladu, že pokud nebyl do genetické výbavy vložen nějaký nový gen, ale jen existující gen vyřazen z činnosti, je to něco, co se stává i v přírodě. Společnost Regional Fish z Kjóta, která rybu chová, ji nyní prodává prostřednictvím internetových objednávek a označuje ji jako „geneticky editovanou“.

Jak chutná alpské suši? V Rakousku se snoubí sport se špičkovou gastronomií

Enjoy

Rakousko má sice za sebou předvánoční lockdown, nicméně na zimní sezónu se alpští hoteliéři připravili poctivě a s nadějí. První hosté přijeli už na vánoční svátky a dnes hotely tepou v takřka obvyklém rytmu. Do rakouských Alp se jezdí nejen za lyžováním, ale i za špičkovou gastronomií. Výborným příkladem je hotel Theresa v městečku Zell am Ziller, v jehož čele stojí šéfkuchař Stefan Egger. Jeho kuchyně je kreativní, důsledně lokální a v biokvalitě, což bere jako samozřejmost.

Darina Křivánková

Přečíst článek

Kulinární dobrodružství s fugu

Pražman možná nezůstane jedinou geneticky upravenou rybou, která dorazila k japonským spotřebitelům. Výzkumníci z Kjótské univerzity připravili i další, jež tentokrát patří mezi druhy označované jako fugu. To je kulinární klenot pro japonské labužníky s dobrodružnou povahou. Fugu je proslulá tím, že když ji kuchař dobře připraví, pochvalují si hosté nezvyklou chuť této lahůdky.

Když ovšem kuchař udělá chybu, do rybího pokrmu se dostane jed (tetrodotoxin) z jater či jiných vnitřních orgánů nebo z kůže. Strávník pak začne pociťovat ochrnutí svalstva a pozvolna se při plném vědomí udusí. Protijed neexistuje. Jedinou záchranou je napojení otráveného člověka na dýchací přístroj, na němž musí vydržet, než působení jedu pomine.

V případě fugu kjótští výzkumníci vyřadili rybě z činnosti gen, který ovlivňuje její chuť k jídlu. Ryba se tedy více cpe a rychleji nabírá na hmotnosti – bývá až dvakrát těžší, než je obvyklé. O povolení komerčně ji produkovat opět usiluje společnost Regional Fish. A výzkumníci již oznámili, že chtějí využít tutéž genetickou technologii pro makrely.

Gastrotragedie v Japonsku. Došly hranolky u McDonalda

Enjoy

Hranolky jen v nejmenších porcích a jedny na osobu. Tak daleko došla krizová situace u jednoho z největších světových řetězců rychlého občerstvení na světě McDonald´s v Japonsku. Důvodem opatření, které vstoupí v platnost v pátek na Štědrý den, jsou opakovaně zpožděné dodávky ze Severní Ameriky. Opatření se dotkne přibližně 2900 obchodů McDonald's po celém Japonsku.

duk

Přečíst článek

Losos překypující růstovým hormonem

Z celosvětového pohledu je ovšem pražman japonský až druhý v řadě. Po letech rozhodování byl v roce 2015 v USA a Kanadě a v roce 2021 v Brazílii povolen k prodeji losos americké společnosti Aqua Bounty. Tomu výzkumníci vložili do genetické výbavy dva geny z jiných ryb. Díky tomu se v jeho těle vytváří více růstového hormonu, takže roste rychleji. Běžní lososi dorůstají tržní velikosti za třicet měsíců, tito geneticky upravení již za 18 až 24 měsíců.

Na americké univerzitě ve Rhode Islandu vědci vymysleli také postup pro pstruha – v tomto případě mu genetickými úpravami v těle zablokovali přenos signálů o tom, kdy se má zastavit růst. Pstruhům tedy roste dvojnásobek masa. Do obchodů se však (zatím?) nedostali.

Čuník s rybím tukem zatím není

Rybí maso je považováno za zdravé a zájem o ně ve světě roste. Komerční mořský rybolov na uspokojení poptávky zdaleka nestačí, navíc způsobuje škody na dalších vodních živočiších. Proto je umělý chov nezbytný. Geneticky upravené ryby by zvýšily jeho efektivitu.

Jak doplaval kapr na náš štědrovečerní stůl?

Enjoy

Co si dáte na Štědrý den k večeři? Smaženého kapra s bramborovým salátem? Pak patříte ke dvěma třetinám Čechů, kteří se drží této tradice. Ačkoli historie vánočního kapra nesahá zdaleka tak hluboko do minulosti, jako tradice rybníkářství a chovu kaprů u nás.

Darina Křivánková

Přečíst článek

Ekologičtí odborníci se však obávají, že by geneticky upravená ryba mohla uniknout z chovné nádrže do volné přírody. Protože rychleji roste, měla by konkurenční výhodu, takže by mohla vytlačit přirozené rybí populace. A z uzavřených nádrží se může dostat třeba tak, že rybí jikry náhodně nabere na nohy vodní pták a zaletí s nimi na jiné jezero nebo řeku.

Proto výzkumníci už řadu let zkoušejí, jak by geneticky upravili běžná hospodářská zvířata, například prasata nebo drůbež, aby se v jejich těle ve velkém vytvářely třeba mastné kyseliny omega-3 známé z rybího masa a považované za zdravé, protože ochraňují srdce a cévy, snižují krevní tlak i riziko srdečního infarktu. Zpráv na toto téma prolétlo za poslední roky odborným tiskem vícero, ale vždy šlo jen o laboratorní experimenty bez dosahu do komerční praxe.

V Evropě jsou však spotřebitelé velmi opatrní a geneticky upravené potraviny odmítají (i když se jídlo a krmiva z geneticky upravených rostlin zejména z dovozu v Evropě používají). Geneticky upravené ryby či dokonce prasata obsahující rybí tuk se tedy u nás určitě neobjeví ještě dlouho.