Vítězky a vítězové atletických disciplín na letošní olympiádě poprvé dostanou za své výkony finanční odměnu. I přesto však atletika zůstává chudým sportem. Kolik třeba dostává a jak žije nejlepší maratonec všech dob?

Světová atletická federace bude první organizací svého druhu, která úspěšným olympionikům vyplatí finanční odměnu. Letos v létě v Paříži se novinka bude vztahovat jen na zlaté medailisty, o čtyři roky později v Los Angeles se na prémii mohou těšit i držitelé stříbrných a bronzových medailí z atletických disciplín.

„Zavedení peněžních odměn pro zlaté olympijské medailisty je pro světovou atletiku a atletický sport jako celek zásadním momentem, který podtrhuje náš závazek posílit postavení sportovců a uznat jejich klíčovou roli v úspěchu všech olympijských her,“ uvedl předseda federace a bývalý politik britské konzervativní strany lord Sebastian Coe.

Pro mnohé sportovce je to vítané přilepšení, ale zas taková hitparáda to není. Vítězky a vítězové všech osmačtyřiceti atletických disciplín získají 50 tisíc dolarů, tedy v přepočtu necelých 1,2 milionu korun. Když si představíme vynaložené úsilí a cílenou přípravu třeba i jen na tuto jednu akci, není odměna ve výši cca ročního výdělku průměrného Brita ničím přestřeleným.

Za potlesk z tribun chleba nekoupíte

„Neběhám kvůli penězům, ale protože chci podávat výkony,“ řekl k přelomovému kroku Keňan Eliud Kipchoge, který je maratonskou superstar s dvěma medailemi z Rio de Janeira a Tokya a donedávna i držitel světového rekordu. Sám nějaký ten dolar už řešit nemusí, protože patří mezi nemnoho sportovců, kteří si jich vyběhali miliony. Podobně jako ostatní sportovci však nápad vítá. „Myslím, že pro mladé generace je to dobrý nápad, který je třeba rozvíjet - dělá to sport zajímavějším,“ dodal.

Ačkoli nad tím, jak obrovské částky pobírají třeba fotbalisté, zůstává rozum stát, jde atletická federace správným směrem. Olympijské hry jsou sice hojně sledovaným sportovním svátkem, do kterého proudí miliardy, některé šampionky a šampioni však ze svého úspěchu nevytěží ani korunu. Samozřejmě jde o prestiž a slávu, která se později snad nějak zpeněžit dá, ale samotný výkon úplně ne.

Paříž před olympiádou vyklidila největší squat. Stovky lidí skončí na ulici

Politika

Ve squatu podle deníku Libération bydleli pracující migranti i děti školou povinné.

ČTK

Přečíst článek

Moderní olympiáda byla založena jako soutěž amatérů, a přestože se její charakter od dob Pierre de Coubertina hodně změnil, ne však to, že sportovci stále odcházejí s prázdnou. Mezinárodní olympijský výbor sice posílá peníze národním pobočkám, ale nepředepisuje, jak je mají rozdělovat. Některé národní výbory členy své výpravy odměňují, avšak není to pravidlem. V USA ano (v Tokyu 37 500 dolarů za zlato), v Singapuru velice štědře (744 tisíc, protože v historii ji získal jen jediný sportovec) ale například Britští vítězové se musí spokojit jen s medailí kolem krku a potleskem z tribuny, olympijský výbor jim nabízí jen tréninková stipendia.

Atletika nemá zlaté dno

Pochvalně se o finanční prémii vyjádřila i britská zlatá sedmibojařka ze Sydney 2000 Denise Lewisová. Avšak, jak podotýká BBC, hned dodala, že „atletika nikdy nebyla bohatým sportem“. Nejenže jsou komerční úspěchy atletů ve srovnání se zmíněnými fotbalisty směšné, ale existují i velké rozdíly mezi jednotlivými disciplínami, přičemž některé jsou zcela na okraji zájmu.

I mezi atlety jsou globální celebrity, jako třeba bývalý jamajský sprinter Usain Bolt, jehož majetek je odhadován na zhruba 90 milionů dolarů. Když se vrátíme ke Kipchogemu – jeho majetek má činit jen „pouhé“ tři miliony dolarů. A to díky spolupráci s Nike a dalšími firmami marketing nepodceňuje. Devětatřicetiletý Keňan je přitom fenomén, je Davidem Beckhamem, Jaromírem Jágrem či Sébastienem Loebem atletického světa, který takřka na počkání posunuje lidské limity. Maraton však není tak populární jako třeba Premier League, že?

Skromní rekordmani

Mnozí běžci přitom ještě dnes nezávodí jen pro radost či z hladu po úspěchu a slávě. Zejména pro řadu Afričanů je běh jednou z mála možností uniknout životu v chudobě, na což často sází všechno. Přestože na to na tamějších regionálních závodech výsledkové listiny vypadají stejně  nebo lépe než na populárních evropských maratonech, mnohdy to nestačí.

Jde to i bez rappera Ye. Adidas ohromil dobrými výsledky

Zprávy z firem

Německý výrobce sportovních potřeb Adidas má za sebou nad očekávání dobré první čtvrtletí. Dobré výsledky přiměly jeho management zvýšit celoroční výhled. Vlna optimismu zalila i investory, akcie Adidasu si připsaly jednotky procent.

ČTK

Přečíst článek

Skvělou ilustrací situace je výpověď manželky Keňana Kelvina Kiptuma, který letos tragicky zahynul při autonehodě v pouhých 23 letech. Přestože dokázal vyhrát londýnský maraton a v Chicagu pokořil (Kipchogeho) světový rekord, jeho důležitou motivací ještě nedávno bylo zabezpečení rodiny, a v budoucnu chtěl pomáhat ostatním.

Je rovněž zajímavé, že se tito atleti po úspěších nestěhují do Monaca či někam za luxusem, ale zůstávají ve svých zemích a pomáhají ostatním na vrchol. Eliud Kipchoge žije přes týden v tréninkovém kempu v odlehlé vesnici keňské vesnici Kaptagat takřka mnišským životem. Ano, oproti dalším dalším závodníkům má výhodu – nemusí spát ve společné ložnici, ale má vlastní jednoduchý pokoj. V neděli jde s rodinou do kostela a pak se dívají na přenos závodu Formule 1. „Peníze jsou v bance, já chci žít jednoduchý život,“ říká rekordman.