Porouchané počítače nebo výpadek elektřiny mohou vést k inovacím, na které jinak nezbývá čas
Spadla ve firmě počítačová síť? Je to malér, protože bez počítačů se dnes nic neudělá. Ale – kupodivu – je to také příležitost k tomu, aby vznikly nápady, které firmu posunou kupředu, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Příklad toho, co se může stát, když lidé musí nečekaně na několik hodin případně i dnů přerušit práci: Výzkum v provozovnách automobilového průmyslu ukázal, že během tří týdnů po nečekané přestávce přišli lidé, kteří nemohli pracovat, s novými nápady na vylepšení pracovní činnosti. A těch nápadů bylo o 58 procent víc, než měli jejich kolegové z úseků, kde se běžná práce nezastavila. Jak to? Zdá se, že tady pozoruhodně pracuje psychika a zaměstnavatelé by toho mohli využít.
Profesor Tim Schweisfurth z Technické univerzity v Hamburku se věnoval ve svém výzkumu tomu, jak se lidé chovají při dlouhodobějším přerušení práce. Konkrétně si vybral technické pracovníky v automobilovém průmyslu. Zjistil, že jejich přestávky v práci nejsou srovnatelné – některé jsou otravné, jiné příjemné a některé kupodivu i výhodné pro zaměstnavatele.
Tři typy pracovní pauzy
Profesor Schweisfurth si v tomto případě nevšímal drobných přerušení, jako když člověka z činnosti vytrhne telefonát nebo s ním kolega prohodí pár slov. Tohle se obvykle dá za chvíli dohonit. Existují však delší, několikahodinová nebo i několikadenní přerušení práce. Některá jsou dopředu plánovaná, Schweisfurth je nazval plánované přestávky jako například dovolená, celozávodní volno nebo třeba státní svátky.
Zatím největší ve světě uskutečněný experiment ukázal, že čtyřdenní pracovní týden vítají nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, protože – i když to na vypadá neuvěřitelně – se jim zvýšily příjmy. Je však dobré výsledky dobře zvážit.
Pracovat jen čtyři dny v týdnu? Výzkumy naznačují, že to může dávat i ekonomický smysl
Enjoy
Jinou formu přerušení práce, avšak nečekaného, nazval narušení. Myslel tím situace, kdy zaměstnanec musí nechat rozdělanou činnost a jít dělat něco úplně jiného, co právě hoří – významný klient urgentně vyžaduje pomoc při řešení nějaké situace, v podniku vznikl náhlý problém a kdo může, ten musí přijít na pomoc nebo aspoň na poradu.
Třetí typ pak profesor Schweisfurth označil jako překvapení. To je rovněž nečekané, ale pracovníci v tomto případě nemají náhradní práci a zůstávají v nečinnosti. Ovšem musí být stále připraveni zase zahájit normální pracovní aktivitu. Příkladem mohou být selhání počítačové sítě, výpadek elektřiny nebo zpoždění dodávek materiálu, které znemožní další činnost.
Vědci hlásí, že našli další místo v mozku, které ovlivňuje prokrastinaci, neboli stálé odkládání práce a dalších úkolů na později. Tento přístup přitom člověku ohrožuje jeho podnikání, postup v zaměstnání nebo ve studiu, případně jej může o to všechno rovnou připravit. Dá se proti tomu něco dělat?
Viník prokrastinace je možná v mozku. Dokážeme se mu postavit?
Money
Bloudící myšlenky mohou vést k nápadu
Některé výsledky výzkumu se daly předpokládat. Plánované přestávky, typicky dovolená, byly pro zaměstnance příjemné a také užitečné, pokud si při nich dokázali odpočinout. Žádné pracovní inovace si však do zaměstnání obvykle nepřivezli, protože se myšlenkově od práce odpoutali, což je samozřejmě dobře pro jejich psychiku.
Oproti tomu náhlé narušení práce, tedy nahnání lidí k jiným, nepředpokládaným úkolům, zaměstnance podle očekávání spíše stresovalo. Pracovní čas věnovali novým úkolům a k běžné činnosti se vrátili vyčerpaní a bez nových nápadů. Trvalo jim, než začali zase normálně fungovat.
Zato kategorie překvapení, tedy nečekaný výpadek práce, přinesla podle profesora Schweisfurtha kreativitu v myšlení. Zaměstnanci byli na pracovišti, nic nedělali, třeba proto, že nefungovaly počítače, ale museli zůstat v pohotovosti, kdyby se práce zase obnovila. Jejich myšlenky sice bloudily, ale přece jenom se držely u pracovních témat, což přineslo nové nápady, které pak mohli v příštích dnech použít.
Dvě relativně známé světové političky nedávno oznámily, že odstupují z funkce, a to z důvodů, které se dají vysvětlit syndromem vyhoření. Jeho případů ostatně přibylo v době covidové pandemie na mnoha pracovištích. Vědci se o podstatě tohoto fenoménu přou, ale naštěstí nabízejí rady, jak se mu dá vyhnout. Pilulku proti němu však nemají.
Syndrom vyhoření. Jde o depresivní stav, nebo samostatný fenomén? Vědci se neshodnou
Enjoy
Povzbuzení k inovačnímu myšlení
Tyto poznatky samozřejmě nebudou platit u výrobního pásu, ale spíš pro lidi z tvůrčí oblasti. Z toho Schweisfurth vyvodil i základní rady.
Po návratu z dovolené, během níž si zaměstnanec zcela správně vyčistí hlavu od myšlenek na práci, by měl se šéfem či kolegy probrat, jaké úkoly se zrovna řeší, aby do práce snáze vplynul.
Vedení firmy by se mělo snažit co nejméně zaměstnance povolávat k akutním úkolům mimo jejich pracovní činnost. Když už se to stane, zaměstnanci by si měli poznamenat, jakou práci zrovna dělali, jak byli daleko a jak v ní chtěli pokračovat, aby se k ní mohli snáze vrátit.
A v době překvapivých výpadků práce by firma neměla nechat zaměstnance nečinně sedět, ale povzbudit je, aby využili čas k přemýšlení nad pracovními úkoly. Nebo třeba uspořádat brainstormingové sezení, aby vymysleli něco užitečného, na co by jinak neměli čas.
Modelka a první česká vítězka soutěže Elite Model Look z roku 1992 Martina Šmuková se modelingem živí neuvěřitelných 30 let. Fotila pro světové značky, natáčela reklamy, létala po světě. Žila rychle. V neustálém pohybu zůstala i po narození dvou synů. K modelingu si přibrala ještě práci pro nadaci, když v roce 2012 založila Nadační fond Pink Bubble. Svým životním stylem si naběhla na syndrom vyhoření. „Neodpočívala jsem a dostala se do kolečka absolutní únavy a vyčerpání,“ popisuje Martina v pořadu Eva Talks na Newstream TV. Tato zkušenost ji přivedla k uvědomění, že je v pořádku věnovat čas sama sobě.
Syndrom vyhoření mě připravil o emoce, říká modelka Martina Šmuková
Newstream TV
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
