Zatím největší ve světě uskutečněný experiment ukázal, že čtyřdenní pracovní týden vítají nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, protože – i když to na vypadá neuvěřitelně – se jim zvýšily příjmy. Je však dobré výsledky dobře zvážit.

Experiment probíhal šest měsíců, od loňského června do prosince, a zapojilo se do něj 61 společností v Británii. I po skončení pokusu 56 z nich ve čtyřdenním pracovním týdnu pokračovalo, z toho 18 se rozhodlo, že to bude už napořád.

To je nepochybně působivý a přesvědčivý výsledek.

Ne úplně nestranní organizátoři

Experiment připravila britská výzkumná skupina Autonomy, jež radí firmám, jak mají čtyřdenní práci zavést, ve spolupráci s organizacemi 4 Day Week Global a 4 Day Week Campaign, které přijetí čtyřdenního pracovního týdne prosazují. To neznamená, že by výzkum musel být neobjektivní, ale přece jenom je zřejmé, že pořádající organizace něčemu fandí. Určitou objektivitu by snad měli zajistit zúčastnění odborníci z univerzit v Cambridgi, Dublinu, Salfordu, ze Svobodné univerzity v Bruselu a z Boston College.

Výběr zúčastněných firem samozřejmě nemohl být náhodný – zapojily se ty, které už měly o čtyřdenní pracovní týden zájem a byly ochotny se mu přizpůsobit. Zaměstnanci prošli přípravným školením. Původně bylo vybráno 70 firem, ale devět z nich ještě před zahájením experimentu odstoupilo s tím, že na něj nejsou dostatečně připraveny.

Méně dnů, stejně práce i peněz

Projekt byl postaven tak, že zaměstnanci stráví v zaměstnání o den méně, dostanou původní mzdu, ovšem musí mít dosavadní výsledky. To jistě nejde při práci u pásu. Však se také do experimentu zapojily firmy jiného typu – z finančních služeb, informačních technologií, z výzkumných a vzdělávacích organizací, ale také prodejna kultovních anglických smažených ryb s hranolky.

Některé zúčastněné firmy zavedly volný den jednotně, třeba v pátek, čímž vznikl třídenní víkend. Jiní zaměstnavatelé nechali na zaměstnancích, aby si volný den zvolili každý podle sebe, takže firma nemusela mít zavřeno.

Firmy se při experimentu pokoušely podle svých možností zavést lepší organizaci práce – například zkrátit příliš dlouhé porady.

Lepší psychika zaměstnanců, podobné příjmy pro firmy

Výsledek? Studie zaznamenává, že z 2 900 zapojených pracovníků jich 71 procent hlásilo nižší míru vyhoření a 39 procent uvedlo, že jsou méně stresovaní, než když s experimentem začínali.

Tady dejme pozor na terminologii. Syndrom vyhoření je specifický fenomén, který se nedá určit čistě osobním pocitem. Uvedené výsledky spíše říkají, že zaměstnanci se prostě cítili psychicky líp.

Syndrom vyhoření. Jde o depresivní stav, nebo samostatný fenomén? Vědci se neshodnou

Enjoy

Dvě relativně známé světové političky nedávno oznámily, že odstupují z funkce, a to z důvodů, které se dají vysvětlit syndromem vyhoření. Jeho případů ostatně přibylo v době covidové pandemie na mnoha pracovištích. Vědci se o podstatě tohoto fenoménu přou, ale naštěstí nabízejí rady, jak se mu dá vyhnout. Pilulku proti němu však nemají.

Josef Tuček

Přečíst článek

Firmy zaznamenaly o 65 procent méně dnů, kdy si pracovníci vzali volno kvůli nemoci nebo z osobních důvodů. Počet výpovědí, které zaměstnanci podali, klesl o více než polovinu ve srovnání s předchozím pololetím.

Příjmy firem v průměru mírně vzrostly o 1,4 procenta. Ovšem to s určitou jistotou platí pouze pro 23 firem, tedy necelou třetinu zúčastněných, které dodaly potřebná data...

Dobrý výsledek zčásti způsobila lepší organizace práce. Dále se zvýšila efektivita výkonu – zaměstnanci uváděli, že jsou odpočatější, práce je pro ně méně únavná, takže třeba i odpoledne, kdy výkonnost klesá, pracovali naplno. Nezapomeňme ovšem, že lidé měli o čtyřdenní pracovní týden zájem, takže asi rádi zabrali, aby experiment dopadl dobře.

Firmy také uspořily na tom, že jim dalo méně lidí výpověď – nemusely utrácet za nábor a zaškolování nových pracovníků.

Může to být pro všechny?

Obdobné výhody čtyřdenního pracovního týdne zjistily i dřívější už vyhodnocené výzkumy v různých zemích, které však zahrnovaly méně podniků. Ve světě, ale i v Česku také přibývá firem, které čtyřdenní pracovní týden samy zavedly, a rovněž obvykle mluví o vyšší efektivitě. Zaměstnanci bývají spokojenější, firmy obvykle finančně netratí.

Čtyřdenní pracovní týden je pro lidi hodně motivační, říká finančník Radomír Lapčík

Newstream TV

Finanční skupina SAB Finance v roce 2021 dosáhla rekordního zisku 200 milionů korun. Rostla ve svém hlavním segmentu měnového zajišťování pro firmy, daří se také fintechové platformě ProStream či dvojici bank, v nichž má holding SAB Finance majetkový podíl. Jaký je recept na úspěch zakladatele SAB Finance Radomíra Lapčíka?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Ukazuje se, že problémy s kratším pracovním týdnem mívají start-upy, které potřebují reagovat pružněji. A delší než zkrácenou dobu pracují často manažeři.

Celkově shrnuto: Nová studie posílila už existující argumenty ve prospěch čtyřdenního pracovního týdne a vývoj ve vyspělých zemích k němu zřejmě pozvolna směřuje. Získaná data se však týkají jen vybraných firem. Není zatím jasné, jak by se se zkrácením pracovní doby dokázaly vypořádat další sektory ekonomiky.

Jeff Bezos: Work-life balance je k ničemu

Leaders

Nejlepší je propojit práci a život v jedno, soudí někdejší lídr Amazonu Jeff Bezos. V pondělí 5. července ho ve vedení nahradí Andy Jassy. Bezos zůstane jen výkonným předsedou správní rady.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Nejezte blbě s Pavlem Maurerem: I michelinští kuchaři umějí zklamat

Enjoy

Nedávno jsme s přáteli v jednom novém pražském hotelu zaplatili 14 tisíc korun za večeři ve čtyřech. Degustační menu připravil hostující londýnský šéfkuchař, jež má jednu hvězdu od slavného průvodce Michelin. Ještě teď mě pálí kapsa a na jazyku cítím pachuť celkem nic moc jídla, o trapné obsluze nemluvě. Ale pěkně popořádku.

Pavel Maurer

Přečíst článek