Vyšehrad je spíš pro Čechy. Praha potřebuje moderní architekturu, říká ředitel památníku

Provozovat Vyšehrad stojí Prahu 30 milionů ročně, více než polovina peněz z toho jde na stavební úpravy. „Chceme si ale pomoci, hledáním dalších finančních zdrojů: ať už plynoucích z evropských fondů nebo UNESCA,“ říká ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad architekt Petr Kučera.
Jak chcete v budoucnu vytěžit potenciál Vyšehradu jako turisticky atraktivní lokality?
Naším cílem je naopak ho turisticky nepřetěžovat. A prioritou jsou pro nás spíše domácí turisté. A Pražané. Primárně se snažíme upozornit na naše expozice. Naše byznysová koncepce je postavena na brandu Vyšehradu jako důležitém místě českých dějin, o němž se učí ve školách. Zkrátka každý Čech zná Vyšehrad, jak ale ukazují statistiky návštěvnosti našich objektů, málokdo ho má prozkoumaný dostatečně.
Zlikvidovalo se kvůli němu několik obcí. Hnědouhelný důl na hranici s Českem vypadá jako obří kráter. Kolem prosakuje voda, která trápí obce na Liberecku. Podívejte se, jak vypadá sporný důl.
GALERIE: Podívejte se, jak vypadá polský důl Turów, kterému vláda ustoupila za miliardu korun
Politika
Jak je chcete nalákat?
Otevřeli jsme tři nové prohlídkové okruhy, které jsou zaměřené na jednotlivé vývojové etapy Vyšehradu: královský hrad, barokní pevnost a národní symbol. Dlouhodobě se věnujeme edukačním programům pro školy. A návštěvnost se snažíme přetáhnout i do večera, nově například nabídkou hudebního programu.
Jaký je váš rozpočet?
Jakožto příspěvková organizace Prahy nemáme možnost žádat o některé granty, jsme tudíž závislí na našem zřizovateli. Na letošek máme odklepnut příspěvek 30 milionů korun, je to méně než v minulých letech, ale to kvůli covidu.
Většina rozpočtu jde na údržbu
Kolik z toho míří na udržovaní Vyšehradu?
Je to zhruba polovina. A bude to tak vždy, tedy většina peněz vždy půjde na údržbu. Spravujeme národní kulturní památku, její objekty a veřejně přístupné parky.
Kolik peněz získáte z vedlejších činností, třeba z pronájmů?
Něco kolem dvou milionů z průvodcování a další tři miliony z pronájmů. Přistoupili jsme ke zvyšování nájmů a vypsání nových výběrových řízení na některé služby a gastroprovozy. Novinkou je, že při výběru budoucích pronajímatelů kromě ceny zohledňujeme i koncept. Chceme, aby podniky zapadaly kontextu tohoto historického místa. Nicméně je jasné, že naše činnost bude vždy prodělečná. Chceme si ale pomoci, hledáním dalších finančních zdrojů: ať už plynoucích z evropských fondů nebo UNESCA.
O nákup hotelů v Praze mají zahraniční investoři stále eminentní zájem. Loni ale trh příliš transakcí nezaznamenal. Není to ale kvůli nejistotě z budoucnosti hotelnictví, důvodem je nedostatek hotelů.
O pražské hotely by se investoři servali. Nestaví se jich ale dost, tvrdí studie
Money
Praha potřebuje moderní architekturu
Lze na Vyšehradě stavět?
Lze. Vždy ale pod přísným dohledem památkářů. Ti musí schválit i drobné úpravy parteru nebo označení provozovny. Nemyslím si ale, že by na Vyšehradě cokoliv chybělo. Naopak naším cílem by mělo být ho zanechat v takové podobě v jaké se nachází a dál ho kultivovat. Napadá mě ale jedna věc, která nám stejně jako dalším pražským institucím chybí. A to je depozitář, který by byl částečně zpřístupněn i pro veřejnost. Zkrátka moderní budovu někde v blízkosti Prahy, kde by se daly uložit sbírkové předměty, které se nevejdou do expozic.
A jaký konkrétní skvost musíte schovávat?
U nás jde spíš o historické cihly a pískovcové bloky, které využíváme na opravy hradeb. Takže my bychom potřebovali spíš stavební sklad. I když myslím si, že to nejcennější, s čím se budeme moct v budoucnu chlubit, je ještě schované pod zemí. Archeologické průzkumy proběhly totiž jen na 13 procentech plochy Vyšehradu, na rozdíl od Pražského hradu, který byl „vytěžen“ z 80 procent.
Až na středověké zdivo a dřevěné trámy, tak by se dala charakterizovat radikální rekonstrukce dvou bytů v jednom z paláců v Lombardii. Výsledkem zásahu italsko-amerického studia Alepreda architecture jsou dva pohodlné byty, v nichž hlavní roli hrají původní historické detaily a moderní materiály.
Sádrokarton a středověké trámy. Tak dopadla přeměna bytů v italském paláci
Enjoy
Narazil jste na potřebu postavit depozitář. Co dalšího Praze ještě chybí?
Praze dlouhodobě chybí moderní veřejná budova. To se snad změní s výstavbou Vltavské filharmonie. Pochopit, že na nábřeží by měla stát moderní budova, která dokáže, že Praha má i kvalitní moderní architekturu, nejenom tu historickou.
Jak rychle se propady na akciových trzích objevily, tak rychle skončily. Takto by se dal charakterizovat konec ledna a začátek února pohledem burzovních grafů. Je tedy možné, že trh vstřebal poslední zasedání Fedu a začal se připravovat na pozvolný návrat k méně uvolněné měnové politice. A jaké byly zásadní události uplynulého týdne? A překvapila znovu ČNB na svém měnově politickém zasedání nebo ECB včele s Christine Lagardeovou?
Týden tradera: Akcie Facebooku začínají být zajímavé
Money
Do popředí zájmu se kombucha dostala z několika důvodů. Aktuálně jako jedna z tekutých alternativ, kterou si lze zpestřit suchý únor. Je také vyhledávaná jako „zázračný“ nápoj, který posílí imunitu a nejen ji, což je také víc než aktuální téma. Stále jedeme na vlně kvašení, i tady má kombucha co nabídnout. A z dlouhodobého hlediska je pak populární jako jedna z „DIY potravin“, které lze s trochou fištrónu vyrobit doma.
Stále populárnější kombucha má pověst všeléku. Je skutečně tak všemocná?
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.