REPORTÁŽ: Britové vedra nezvládají. Města, budovy i stanice metra se změnily v sálající pec
Londýn a spolu s ním celá Velká Británie má za sebou rekordně horké dny. Naštěstí pro celou zemi vlna veder netrvala příliš dlouho. Ostrovní království prostě extrémní teploty nezvládá. „Na tohle nejsme vůbec připraveni,“ přiznal i bývalý premiér Ed Milliband, který má nyní na starost boj s klimatickými změnami.
Teploty 40 stupňů Celsia nejsou žádná sranda kdekoliv na světě, ale asi jen ve Velké Británii se několik dní před očekávaným vedrem spustí mediální masáž o nebezpečí vysokých teplot. Do situace se rovnou vloží samotná vláda, která nabádá, aby lidé nikam necestovali, pracovali z domu a pokud už někam vyrazí, měli by mít s sebou láhev vody.
Podívejte se na záběry z přehřátého Londýna:
Možná to souvisí s celkovou neschopností Velké Británie, jejích obyvatel a tamní infrastruktury čelit teplotním výkyvům. Jakákoliv odchylka od tradičního ostrovního teplotního rozmezí 10 až 25 stupňů zavání apokalypsou. Britské ostrovy na tyto teploty opravdu nejsou připravené. Tamní byty, domy, obchody, nádraží ani vlaky většinou nedisponují klimatizací či tepelnou izolací. Za to mají tenké cihlové zdi. Pouze tři procenta britských domácností mají nějakou formu klimatizace.
„Super jídlo a pohostinní lidé,“ vyskočí na mě, když otevřu nějakého turistického průvodce o jakémkoliv řeckém ostrově. Dovolím si nesouhlasit. Strávil jsem týden projížděním řeckého ostrova Rhodos ve snaze nalézt nějaké pohostinné lidi. Viděl jsem vše od velmi chladné obsluhy, přes naprosto apatickou (nejčastěji) až po tu agresivní, když se vám něco nelíbí.
REPORTÁŽ: Jel jsem do Řecka a stejnou chybu už neudělám
Enjoy
Zdá se, že se tamní obyvatelé nechtějí na novou klimatickou situaci připravit. Když se na to místních ptám, dostává se mi často odpovědí ve smyslu, že klimatizace není třeba. „Těch pár dní to vydržíme, nepůjdeme na slunce a budeme pít hodně vody,“ zaznívá. Setkal jsem se ale i s reakcí: „Když ty klimatizační jednotky jsou tak nevzhledné.“ No jasně, raději trpět vedrem, riskovat kolaps nebo infarkt, než ustoupit ze svých estetických požadavků. Tak určitě.
Za posledních zhruba deset let jsem každé léto v Londýně zažil teploty vysoko nad 30 stupňů. Navíc mám pocit, že teplota roste každým rokem. Zdá se tedy naivní doufat, že další rok už teplotní rekordy padat nebudou.
Nevídané! V metru jsou volná místa k sezení
Abych zjistil, jaká je situace v rozpálených ulicích Londýna na začátku týdne, vypravil jsem se na místo. Vláda nabádala obyvatele, aby omezili cestování, pokud to není nezbytně nutné a pracovali z domova. Což je celkem úsměvné, protože kanceláře jsou zpravidla klimatizované, na rozdíl od britských domácností. Nicméně lidé poslechli.
Po téměř dvou letech se konečně lze dostat do Londýna bez jakéhokoli omezení a Češi tak mohou jako před pandemií vyrazit na nákup na Oxford Street či navštívit British Museum. Postpandemický Londýn však má několik problémů. Předraženými hotely v centru začínaje a nedostatkem řidičů Uberu konče. A věděli jste, že na celý středně velký Marks & Spencer stačí jen jeden „shop assistant“?
Reportáž z postcovidového Londýna: Všude chybějí lidé. V dopravě, obchodech i muzeu
Názory
Podle oficiálních informací bylo ve vlacích o 20 až 30 procent méně cestujících oproti standardu. Osobně bych odhadoval, že to bylo i méně, a to navzdory tomu, že linky metra nabíraly zpoždění a interval deseti minut – namísto běžné minuty či dvou – mezi spoji se stal normálním. Na vině byla snížená rychlost souprav kvůli v horku se „kroutícím“ kolejím.
V ranních vlacích, které využívají lidé dojíždějící do práce z londýnských předměstí, bylo nezvykle mnoho místa. Dokonce se dalo i sednout, což je velmi nezvyklé, jindy máte pocit, že cestujete v plechovce sardinek. Nádraží Victoria liduprázdné určitě nebylo, ale lidé o sebe navzájem nezakopávali, jak je jindy běžné.
Londýnské bulváry byly klidnější než obvykle, okna budov lemující ulice měla zatažené závěsy. Tradičně pulzující místa, jako je náměstí Sloane Square a přiléhající King Road v Chelsea, působila nezvykle ospale.
Diskontní americké řetězce, které se proslavily tím, že jejich sortiment stojí dolar či méně, musejí od covidové pandemie čelit hned několika problémům. Stále méně Američanů pro ně chce pracovat a stále více měst si je nepřeje.
REPORTÁŽ: Americké diskonty marně shání zaměstnance. Nabízí ostudné podmínky
Money
Honem do nákupního centra
O poznání živěji bylo v klimatizovaných obchodech. V oddělení potravin Marks & Spencer na Kings Road se u lednice s jogurty chladila hned řada místních obyvatel i kancelářských pracovníků z okolí. „Už tu stojím deset minut, nikomu to neříkejte,“ říká mi Mike, zaměstnanec nedaleké banky. Obchodní dům Harrods měl klimatizaci nastavenou ještě na nižší teplotu než běžně. Asi ve snaze, že tak přiláká více zákazníků.
Jindy přecpaný Hyde Park poskytl pohled na rozsáhlé travnaté plochy, sem tam si pár odvážlivců rozprostřelo deky ve stínu stromů. V jiných parcích tomu nebylo jinak.
Pravděpodobně nejhorší situace nastává během veder ve stárnoucích londýnských věžácích, kde se často nacházejí městské byty. Jako byl nechvalně známý Grenfell Tower, který před pěti lety vyhořel. Do jednoho podobného jsem měl šanci se podívat. Hned při vstupu do budovy člověka zasáhne cunami horkého vzduchu. Teplota uvnitř bytů se během horkých letních dní šplhá nad 40 stupňů.
Na chodbě potkávám pár čtyřicátníků, který byl zkontrolovat 75letou matku žijící v bytě v nejvyšším poschodí. „Je to nepříjemné ale tato země není stavěna na takovéto teplo,“ podotýká muž. „Životní prostředí se mění a lidé na to zapomínají. Všechen ten beton teplo jen akumuluje,” rozčileně rozhazuje rukama kolem. „Každý přeci musí vidět, že to bude pokračovat a my se musíme přizpůsobit,“ dodává.
Luxusní resort Kaplankaya poblíž tureckého města Bodrum byl letos zařazen mezi top dovolenkové destinace prestižního výběru Daily Mail. Resort, který i nabízí 140 pokojů a 27 vil, vybudovala Tereza Maxová spolu se svým manželem, tureckým miliardářem Burakem Oymenem. Reportér byznysového portálu newstream.cz resort navštívil. „Češi jsou rozhodně mezi návštěvníky z top deseti zemí,“ prozradil Sarp Okçuoğlu, obchodní šéf společnosti Six Senses, která resort provozuje.
REPORTÁŽ: Turecký resort Terezy Maxové nabízí skutečný luxus. Jezdí sem i Češi
Enjoy
Uvidíme za sto let
Abychom si tu ale nelhali do kapsy. Je situace v Praze lepší než v Londýně? O trochu možná. Co se týče klimatizace, moc se tu od Londýna nelišíme. Lepších restaurací, kam se v parném létě nedá jít, není v české metropoli vůbec málo. U domácností to není o moc lepší. Stačí se podívat na nabídku nemovitostí. Nové byty za 15 milionů, domy za 20 milionů korun a kolik z nich je vybaveno klimatizací? Tři procenta? Když to kupující nevyžadují, proč by si developeři přidělávali práci a zvyšovali si náklady, že.
Vzpomeňme si, jak dlouho trvalo, než se Prahou začalo prohánět pár klimatizovaných tramvajových souprav a kolik kolem toho tehdy bylo tanečků, že to jen zvyšuje provozní náklady, případně, že již nelze upgradovat objednávku na vozy s klimatizací.
Pražské metro má zatím tu výhodu, že podzemní tunely udržují relativní chlad, takže i bez klimatizace v pražské podzemce není tak hrozně, jako v té londýnské. Vysvětlení, proč je v londýnském metru takové teplo, nabídla v minulosti jedna studie. Dospěla k tomu, že za více než 150 let existence londýnského metra stěny tunelů naakumulovaly teplo z brzd a motorů a nyní fungují trochu jako kachlová kamna.
Pražskému metru není ještě ani padesát let, tak uvidíme, jak to bude vypadat za dalších sto let. A koneckonců by při troše štěstí tou dobou mohly pražským podzemím již jezdit klimatizované soupravy.
Scelit padesát let necitlivě rozdělené centrum města, odhlučnit nejrušnější dopravní koridor, snížit v lokalitě teplotu, zlepšit celkové klima a vytvořit relaxační zónu pro pěší s jedinečnými výhledy. To vše má splnit Plató – ambiciózní plán bratislavského magistrátu a Metropolitního institutu Bratislavy (MIB), který před létem oficiálně představili veřejnosti zástupci jednotlivých institucí. Nyní je projekt za přibližně 18 milionů euro konzultován s památkáři i místními obyvateli. 
Centrum Bratislavy se promění. Projekt „zeleného pásu“ vyjde na půl miliardy
Reality
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
