REPORTÁŽ: Jel jsem do Řecka a stejnou chybu už neudělám
„Super jídlo a pohostinní lidé,“ vyskočí na mě, když otevřu nějakého turistického průvodce o jakémkoliv řeckém ostrově. Dovolím si nesouhlasit. Strávil jsem týden projížděním řeckého ostrova Rhodos ve snaze nalézt nějaké pohostinné lidi. Viděl jsem vše od velmi chladné obsluhy, přes naprosto apatickou (nejčastěji) až po tu agresivní, když se vám něco nelíbí.
Jaká drzost si na něco stěžovat v té „nejlepší destinaci na světě.“ Zažil jsem třeba situaci v baru, kde se pokazil postmix na nealko nápoje a místo Spritu hosté dostávali tonik a místo toniku sodovku. Barmanka se ale do krve dohadovala s hned několika hosty, že oni jsou úplně mimo a nepoznají tonik. Netřeba dodávat, že pravda nebyla na její straně. A i kdyby byla, kam se podělo úsloví o tom, že zákazník má vždy pravdu? O tom v Řecku nikdy neslyšeli.
Vrcholem řecké „pohostinnosti“ byl ale hlídač veřejných záchodů. Jeho přítomnost ukazovala na přezaměstnanost, protože návštěvníci neplatili jemu, ale házeli mince do automatu, aby se jim otevřely dveře. Když měl někdo problém s mincemi, tak se místo pomoci dočkal jen urážek.
Ani slibovaná „nejlepší kuchyně světa“ či „neuvěřitelná variace chutí“ se nekonala. A to ani omylem.
V polovině mého pobytu jsem začal myslet na země eurozóny, především pak na státy jako Slovensko, které musely před dekádou této zemi a jejím obyvatelům vydatně pomoci, aby Řecko nezbankrotovalo. A bylo mi Slovenska opravdu hodně líto.
Zmatky a švindl
Po krátkém zamyšlení je tu další řecký příběh. Po deseti minutách v taxíku taxikář přiznává, že vlastně neví, jak se dostat do restaurace, kam chcete, ale zná skvělou poblíž. Přijedete před restauraci, taxikář zatroubí, a majitel (asi bratranec taxikáře) přiběhne otevřít dveře. Ano, jedna z nejhorších a nejpředraženějších restaurací v Řecku. Nebo ty restaurace, kde se na váhu prodávají čerstvé ryby? Jaká to náhoda, že váha je někde daleko vzadu, aby ji host neviděl, a váží zhruba dvakrát tolik, než je skutečná váha ryby (při zemské gravitaci). Jo, vlastně možná vzadu ani žádná váha není.
V Řecku opravdu převládá postoj, že turistů jezdí tolik, že pokud se někomu něco nelíbí, může si sbalit kufry a vypadnout. To se stalo i jednomu známému blogerovi, který hotelu na ostrově Mykonos prokázal lhaní o pokojích a plážovém klubu či retušování elektrického vedení před hotelem na oficiálních fotografiích.
Dostalo se mu za to od majitelů nařčení z toho, že (svoji pravdivou recenzí) v hotelu šíří špatnou energii a měl by odejít. Tak přesně s takovýmto řeckým přístupem jsem se osobně setkal. Setkal jsem se s názorem, že Řekové (protože nejsou falešní, že?) neumí být milí za úplatu, tedy pokud pracují ve službách. V soukromí jsou ale vůči přátelům velmi vstřícní a pohostinní. Super, takže bez kamarádů v Řecku tam raději nejezdit.
Jasně. Pravděpodobně jsem měl smůlu, špatně si vybral. Hotel, místo i všechna místa, co jsem navštívil – jde to vůbec? Mít takovou smůlu? Třeba kdybych jel do Řecka ještě jednou, nebo dvakrát, nebo desetkrát... Na to ale nemám čas, nervy ani peníze. Proč se snažit najít něco, co jsem neobjevil napoprvé, když místo toho mohu jet jinam. Někam, kde vím, že vše bude v pořádku? A kdyby náhodou nebylo, tak se přetrhnou, aby chybu napravili a nebudou se se mnou hádat, že oni mají pravdu a já nic neznám.
Hlavní město Ekvádoru Quito už přes dva týdny paralyzují demonstrující davy. Tisíce nespokojených a inflací „ožebračených“ občanů vyšly do ulic. Požadují větší sociální pomoc a odchod prezidenta Guillerma Lassa, píše spolupracovnice Newstreamu z místa Martina El Kooli.
REPORTÁŽ: V Ekvádoru to vře. Tisíce lidí v ulicích Quita demonstrují proti růstu cen
Politika
Diskontní americké řetězce, které se proslavily tím, že jejich sortiment stojí dolar či méně, musejí od covidové pandemie čelit hned několika problémům. Stále méně Američanů pro ně chce pracovat a stále více měst si je nepřeje.
REPORTÁŽ: Americké diskonty marně shání zaměstnance. Nabízí ostudné podmínky
Money
Luxusní resort Kaplankaya poblíž tureckého města Bodrum byl letos zařazen mezi top dovolenkové destinace prestižního výběru Daily Mail. Resort, který i nabízí 140 pokojů a 27 vil, vybudovala Tereza Maxová spolu se svým manželem, tureckým miliardářem Burakem Oymenem. Reportér byznysového portálu newstream.cz resort navštívil. „Češi jsou rozhodně mezi návštěvníky z top deseti zemí,“ prozradil Sarp Okçuoğlu, obchodní šéf společnosti Six Senses, která resort provozuje.
REPORTÁŽ: Turecký resort Terezy Maxové nabízí skutečný luxus. Jezdí sem i Češi
Enjoy
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
