REPORTÁŽ: Na lovu lanýžů v Istrii aneb I houbaření může být životní zážitek
Istrie. Malebný poloostrov vybíhající do Jaderského moře je známý pro svou bohatou historii, pláže i lesy. A také vynikajícími lanýži. Tento kulinářský poklad proměnil Istrii v oblíbenou destinaci pro gurmány z celého světa.
Dva poklady istrijských lesů
Istrie je domovem jak černých, tak bílých lanýžů. Mírné středomořské klima, bohatá vápenatá půda a husté lesy, zejména pak v okolí řeky Mirny, poskytují ideální podmínky pro jejich růst.
Sezóna lanýžů je na Istrii na podzim a trvá až do zimy. Černé lanýže jsou v gastronomii oblíbené pro svoji zemitou a intenzivní chuť. Bílý lanýž, pro svou bohatou chuť a silnou vůni gurmány označovaný za krále lanýžů, je vzácný a vysoce ceněný. A tomu také odpovídají ceny.
Kilo černých lanýžů vyjde na 600 eur (zhruba 15 tisíc korun). Za kilo těch bílých si ale gurmáni připlatí, běžně stojí kolem 3 tisíc eur, ty nekvalitnější pak i 10 tisíc eur (čtvrt milionu korun).
„Za rozdíl v ceně může i fakt, že černý lanýž se dá kultivovat a ‚pěstovat‘, zatímco bílý se dá najít pouze v divoké přírodě,“ říká pěstitelka lanýžů Ivana Karlić z rodinné firmy Karlić Tartufi.
Firma Karlić Tartufi patří mezi významné hráče, která se v Istrii věnuje propagaci, hledání a také pěstování lanýžů. A jednoho z jejich lanýžových lovů jsme nedávno zúčastnili.
V rámci rodinného výletu v Brně jsme stanuli před rozhodnutím, kam zajít na dobré jídlo. A volba padla na restauraci LENZ – Social Dining. Takže jsme vyrazili do Vídně.
REPORTÁŽ: Kam v Brně na jídlo? Do Vídně
Enjoy
Umění lovu lanýžů
Lov lanýžů na Istrii je tradiční řemeslo, které se dědí z generace na generaci. Lovci lanýžů, známí jako „tartufari“, k tomu využívají speciálně vycvičené psy, kteří dokážou ucítit lanýž ukrytý hluboko pod zemí. Dnes je lov lanýžů na Istrii regulován, aby se zajistila udržitelnost tohoto cenného přírodního bohatství. Existují pravidla pro období lovu, velikost nalezených lanýžů a ochranu lesního prostředí.
Náš lovec Ben nakládá do auta dva psy, labradora a dalmatina. Vyrážíme do nedalekého lesíka „na procházku“, s tím rozdílem, že pokud bude naše dnešní houbaření úspěšné, budeme odcházet o pár set eur bohatší.
Po chvíli jeden ze psů něco zacítil, začíná hrabat. Ben dává pozor, aby pes místo příliš nerozryl. „Je potřeba rýt opatrně okolo, aby se lanýž nepoškrábal,“ upozorňuje Ben. I drobné rýhy na povrchu lanýže mu totiž ubírají na ceně. Slavíme úspěch. Černý lanýž menší velikosti na nás už vykukuje. Ben používá speciální malou motyčku, tzv. palettu, aby lanýž jemně vyjmul ze země.
Po další hodině, kdy proces ještě několikrát zopakujeme, se vracíme do sídla firmy Karlić, kde se podávají delikatesy s lanýžem. Na menu jsou jednohubky, míchaná vejce s parmazánem a jako dezert místní smažené mini koblížky plněné čokoládovým krémem, jak jinak než s lanýžem.
Lanýž, asi ta nejvzácnější a nejdražší houba na světě, patří k nejvyhledávanějším surovinám každého milovníka kvalitní gastronomie. Nejen jeho. Lanýž, kilo vyjde i na 40 tisíc korun, je spojován především s Francií nebo Itálií. V Česku se ale může brzy stát alternativou k pěstování vína nebo ovoce. Od března se totiž lanýž stal oficiální zemědělskou plodinou. „V případě, že se lanýžárna povede, je reálný výnos na hektar kolem 1,75 milionu korun za rok. Nicméně u lanýžů je samozřejmě naopak i podstatně vyšší riziko než u vinné révy, že se investice nepovede,“ přibližuje Richard Beneš ze společnosti Český lanýž.
Lanýž je v Česku byznys budoucnosti. Máme k němu blíž než Francouzi, říká jeho pěstitel
Enjoy
Istrijská kuchyně
Lov lanýžů na Istrii není jen o hledání cenných hub, ale je to také hluboce zakořeněná tradice, která formovala kulturu a gastronomii regionu.
Místní kuchaři dovedně začleňují lanýže do klasických a moderních receptů, jako jsou rizota, omáčky a těstoviny. Lanýže se zde přidávají také do místních olivových olejů, sýrů a uzenin.
Všechny tyto lanýžové delikatesy nejlépe chutnají v doprovodu místních vín Malvasia nebo Teran. Ověřeno. Až tehdy byla chuť lanýže opravdu komplexní.
Koho omrzí bramborový salát, řízek a cukroví, může si během svátků zaskočit do Dubaje na povedené steaky a mořské plody v hotelu Four Seasons. Tamní Mina Brasserie to má vše.
Recenze Mina Brasserie Dubai: Steak za čtyři tisíce a káva za 300
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
