Madagaskar i jeho miniaturní a turisty oblíbená verze ostrůvek Nosy Be je zemí tisíce vůní, barev a kontrastů a až nadpozemsky krásných bělostných pláží s opojnými západy slunce. Existují tu neuvěřitelná zvířata, rostliny i přírodní útvary, které nenajdete nikde jinde na světě. I čas tu běží poněkud jiným tempem.

Místní lidé si tu ještě pořád vyprávějí dávné příběhy o stvoření člověka bohem i o králích s nekonečně dlouhými jmény. A jejich život stále řídí tradiční systém fádí plný pověr a tabu. Čtvrtý největší ostrov světa vám dá nahlédnout své přírodní bohatství i extrémně chudý život svých obyvatel. Třeba si pak aspoň někteří z nás uvědomí, jaké bohatství máme naopak u nás.

Pokud stojíte o to na vlastní oči uvidět autentickou africkou exotiku dříve, než zmizí tento svět kontrastů a nenávratně jej změní masový turismus, je právě ten správný čas vyrazit. Zatím tu je ještě stále plno kouzelných míst, kde můžete být úplně sami a kde se budete cítit, že jste na dosah od ráje. Nyní to je navíc o poznání snazší než dřív, protože na ostrůvek Nosy Be létá každý týden přímo z Prahy letecký spoj Čedoku. 

 Země pozoruhodných kontrastů začíná už na letišti

Po desetihodinovém přímém letu z pošmourné Prahy plné spěchu se ocitnete na poklidném madagaskarském mezinárodní letišti Nosy Be Fascene, které působí, jako by se tam zastavil čas. Hned po otevření letadla vás pohladí první paprsky ranního afrického slunce. A najednou tu nikdo nikam nespěchá. Místní úředníci tu staromódně podle pravítka odtrhávají jednotlivé části příletových formulářů a bez spěchu lepí do pasů příchozích fialová víza s naopak velmi moderním QR kódem. Fronta turistů před vstupem na rajský ostrov se tak šine jen velmi pomalu.

Celá atmosféra se ovšem docela promění, jakmile vykročíte ze dveří malé letištní budovy. Najednou zde ze všech stran spěchají poslíčci, kteří vám chtějí vozit kufry. A dožadují se výměny svých euromincí za vaše eurové bankovky, aby vzápětí po vás chtěli tyto mince zase zpět jako odměnu za poponesení kufrů.

Delegát cestovní kanceláře Čedok si tu mezitím rozděluje skupinky turistů do jednotlivých mikrobusů, které je postupně odvážejí do vybraných místních hotelů. A po chvíli se tu rozhostí zase ospalý klid. Jen v dálce běhají letištní zřízenci kolem modrého letadla aerolinek Neos, které se připravuje na turisty, s nimiž za pár hodin odletí zpět do Prahy. Obří Boeing Dreamliner tu majestátně stojí jen kousek vedle snad nejmenšího letounu světa, kam se sotva vejdou dva lidé. Vítejte v zemi nebývalých přírodních krás a pozoruhodných kontrastů!

Silnice díky privilegiu

Ostrov Nosy Be čítá něco málo přes 310 km2, a tak není problém ho zhruba do hodiny projet autem. Jízda po bezchybné asfaltce z malého mezinárodního letiště ale překvapí nejednoho ostříleného cestovatele. Je totiž opravdu dokonalá. To je v afrických destinacích, a stejně tak i na samotném velkém ostrově Madagaskaru, téměř nadpřirozený úkaz. Hladký asfaltový povrch ostře kontrastuje s prašnými vedlejšími cestami plnými výmolů a prostými chatrčemi místních obyvatel, které jsou rozeseté všude kolem cest.

Silnice se postavila prý nedávno v době covidové pandemie, kdy i zdejší turistický ruch na řadu měsíců utichl. Myslet si, že ji postavili kvůli místním lidem či pro pozvednutí turistického ruchu, je poněkud naivní. V nedaleké utajené části ostrova je prý víkendové sídlo madagaskarského prezidenta. Silnice se tak stavěla především kvůli jeho pohodlí, jak důvěrně prozrazuje jeden z letitých znalců místních poměrů z managementu zdejších hotelů. Nepřeje si ale uvést jméno, bojí se případných důsledků své výřečnosti na svůj byznys. 

Nenápadný luxus

Na rozdíl od mnoha jiných turistických destinací zatím na Nosy Be nejsou megalomanské mnohapatrové hotelové resorty, kde se pokaždé ztratíte cestou z restaurace na pokoj. Staví se tu většinou jen menší a nízkopodlažní hotelové komplexy docela citlivě zasazené do okolní krajiny. Třeba Hotel Voi Amarina má v tropické zahradě svého areálu mezi palmami rozeseté solitérní dvoupatrové vily s doškovými střechami inspirované místní kulturou, a všechny jsou s výhledem na mořský záliv s korálovým valem a posvátnými ostrůvky.

Hotely Vanila Beach či Orangea Village mají zase nízké bungalovy se samostatnými vchody do zahrady. A v Royal Beach jsou modernější třípodlažní domy s velkými apartmány, které mají také terasy s vyhlídkou na moře. A není divu, výhled na tyrkysové moře s bílou pláží se na Nosy Be snaží i podle ubytovací aplikace Booking.com nabízet snad všechny zdejší hotely, protože takový výhled se nikdy neomrzí. Hotel Voi Andilana se dokonce pyšní rovnou dvěma takovými plážemi. 

Některé hotely, jako je třeba Vanila Beach, mají s výhledem na moře i vizuálně nesmírně atraktivní takzvané infinity bazény. Tedy bazény, které vytváří optický klam nekonečnosti tak, jako by jejich hladina končila přímo v moři. Jen málokdo tu odolá nestisknout spoušť fotoaparátu, aby si nevyfotil několik až kýčovitě krásných snímků.

Kouzlo západů slunce 

A pokud tu získáte pokoj s výhledem směrovaným na západ, je to prý ještě o poznání dokonalejší. Podle jednoho z místních etnik Sakalava je totiž západ slunce nejlepším okamžikem dne a také paprsky ze zapadajícího slunce jsou pro člověka ty nejlepší, vysvětluje mi místní průvodce Herman. Zdejší lidé si proto podle něj staví i své příbytky tak, aby jejich dveře vždy směrovaly k západu. 

Západ slunce je na Madagaskaru navíc každý den naprosto jiný a jedinečný, tvrdí italská manažerka Margharita Fachinetti z Voi Amarina. Ví o tom své, protože tu žije už několik desítek let a západů slunce tu viděla na tisíce. Nosy Be tak považuje už i za svůj domov. Může se tu věnovat svému milovanému koníčku, kterým je potápění u korálových útesů a ztroskotaných vraků lodí. Většina hotelů má tyto typy exkurzí v nabídce výletů i pro turisty, a to jak v klasické verzi pro potápěče, tak i v té soft verzi pro milovníky šnorchlování. 

Rajský ostrov ze seznamu „Must-visit-before-you-die“ 

Ať už šnorchlujete či nikoliv, pokud byste si měli zvolit jen jeden jediný výlet za celý svůj madagaskarský pobyt, neměli byste v žádném případě vynechat celodenní návštěvu na Nosy Iranja. Jde o dva malinké ostrůvky s džunglí, které spojuje kilometrový písečný val bíle zářící uprostřed tyrkysového moře. I ti, co již znají spoustu exotických destinací a nejkrásnějších pláží, tady na Nosy Iranja nepřestávají žasnout nad pozoruhodnou přírodní hříčkou.

Výlet k tomuto kouzelnému místu začíná už brzy ráno jízdou mikrobusem přes ostrov Nosy Be k některému z hotelů, kde mohou kotvit otevřené motorové lodě. Nemyslete si ale, že se na palubu dostanete suchou nohou. Většinou musíte ujít alespoň pár kroků mořskými vlnami. Kotviště si kapitán vybírá podle toho, jak mu moře podle přílivu a odlivu dovolí. Klasická mola na plážích většinou nebývají, najdete je jen v přístavu. Můžete tak nastupovat kousek u břehu, ale při velkém odlivu i klidně o sto metrů písečnou pláží dál od pobřeží.

Jakmile se v lodi usadíte, musíte si za zády uvázat oranžovou záchranou vestu a vzápětí se už na člunu řítíte pobřežními vodami. Cestou můžete sledovat reliéf ubíhajícího pobřeží i vzdálené hory na hlavním ostrově. Nejvyšší masiv této přírodní rezervace Manongarivo, která je rájem pro ornitology, dosahuje až do výšky 1,876 metrů nad mořem.

V určité části roku můžete jako další benefit při plavbě na ostrov Nosy Iranja zahlédnout i početné skupiny rozverně skákajících delfínů dlouholebých nebo keporkaky migrující podél západního pobřeží Madagaskaru na sever. Věřte mi, že více jak hodinová plavba podél pobřeží na 35 km vzdálený ostrůvek ale stojí za to, i když kytovce zrovna nepotkáte. Můžete si být navíc jisti, že v blízkosti Nosy Iranja určitě zahlédnete alespoň několik potápějících se karet obrovských.

A pak se vám na obzoru začne postupně objevovat neuvěřitelná přírodní scenérie. Bílý pruh písečného valu, který září mezi dvěma mořskými hladinami v několika tónech tyrkysové. Písečný most tu propojuje malý soukromý ostrůvek a ostrov s historickým majákem od Gustava Eiffella na vrcholu. Jakmile se k tomuto místu začnete přibližovat, první, co vás napadne je, že takhle nějak by klidně mohl vypadat ráj…

Písečný most mezi ostrůvky působí až magicky, protože je z každé strany omývaný oceánem v mnoha odstínech božské modři. Vlny sem přicházejí z obou stran a na bělostném písku se s cákáním potkávají, jako kdyby si jen tak chtěly tlesknout, a zase se vrací do oceánu zpět. Pod hladinou i blízko břehu tu můžete zahlédnout hejna korálových ryb, palmové kraby a o trochu dál i ty obrovské karety.  Pokud půjdete do jedné z tichých zátočin ostrova, kde budete najednou úplně sami, můžete přímo u břehu natrefit i na ladně se pohybujícího se rejnoka. 

Než si pak zajdete na madagaskarský oběd na břehu pod palmami, nezapomeňte se projít tradiční malgašskou vesnicí na mírný kopeček k černobílému majáku, který koncem 19.století navrhl samotný Gustav Eiffel. Jednotlivé části majáku pak ve Francii podle jeho návrhu vyrobili  a následně je kolem roku 1909 dopravili sem na malý ostrůvek u Madagaskaru. Maják tak už více jak 100 let stojí v blízkosti rudých skal na nejvyšším bodě ostrova vedle malebně vyhlížející budovy v koloniálním stylu. Tam prý podle některých průvodců mohl kdysi bydlet i sám Eiffel. Jisté to ale moc není.

Výhled na dva rajské ostrůvky spojené písečným valem je odsud natolik impozantní až bere dech. Když moře dovolí, můžete se navíc po kilometrovém písečném mostu projít až k druhému ostrůvku, který však má soukromého majitele a nemělo by se proto na něj vstupovat..

Letět až na daleký Madagaskar, pobývat na Nosy Be a nenavštívit právě toto rajské místo Nosy Iranja, jež by právem mělo patřit na pomyslný seznam míst, které stojí za to alespoň jednou v životě navštívit, je podle mne velká škoda.

O vůních, koření, přírodních rezervacích a lemurech se dozvíte v některé z dalších reportáží...
 

 

Druhý díl reportáže z Madagaskaru čtěte zde

Africký „Karibik” na dosah. Z Prahy na Madagaskar nově létá přímý spoj

Enjoy

Cesta na čtvrtý největší ostrov světa k jižnímu cípu Afriky je nyní snazší, rychlejší a také násobně levnější. Díky novému, přímému leteckému spojení. Na Madagaskar mohou cestovatelé zamířit s Čedokem, a to každou sobotu od října až do konce roku. 

Věra Tůmová

Přečíst článek