V rámci rodinného výletu v Brně jsme stanuli před rozhodnutím, kam zajít na dobré jídlo. A volba padla na restauraci LENZ – Social Dining. Takže jsme vyrazili do Vídně.

Vídeň je město tradice — císařské paláce, klasické kavárny a elegance na každém rohu. Ale uvnitř moderního hotelu Hilton Vienna Park se nachází restaurace, která nabízí svěží pohled na rakouskou kuchyni: LENZ – Social Dining. Ta „servíruje Rakousko“ v malých, ale nápaditých porcích. Zapomeňte na klasiku podávanou pod stříbrnými poklopy.

Tento stylový podnik poblíž Stadtparku přináší nový koncept sdíleného stolování, kde se místní chutě mísí s globálním přístupem. Říká se jim Austro-Tapas, tedy rakouské tapas: malé, vkusně upravené porce regionálních specialit.

19 fotografií v galerii

Celou sobotu ve Vídni a okolí prší a my do restaurace přicházíme krátce po otevíračce. V ještě prázdné restauraci pořizuji několik fotografií, nebude to totiž trvat dlouho a podnik se naplní do posledního místa. Interiér působí vzdušně a přívětivě. Světlé dřevo, čisté linie a velká okna vytvářejí příjemnou atmosféru.

Netradiční tapas

Začínáme výběrem šesti rakouských tapas za 38 euro, tedy bezmála tisíc korun. Řada pokrmů připomíná českou kuchyni. Dvě porce hovězího tataráku, podávaného v malých kornoutech a krevety, které jsou místo v japonské tempuře v burizonech. Dále přicházejí bramborové knedlíky plněné šneky se zelím a uzeným, takové štýrské vitello – oproti italské verzi je telecí doplněno krémem z uzeného pstruha. Dále dostáváme ještě guláš z hub s knedlíkem.

Z hlavních chodů zkoušíme klasický vídeňský řízek s výběrem salátů – bramborový, okurkový a zelný. Dále steak ze svíčkové, který je skvěle upraven na medium rare a z méně obvyklých pokrmů pak sezonní nabídku. Tou je hovězí řízek z kýty, který je připraven jako klasický řízek – obalený a smažený – a podává se s brambory a křenem. 

REPORTÁŽ: Ritz-Carlton Doha je luxusním útočištěm na soukromém ostrově

Enjoy

Ritz-Carlton v katarském Dauhá nabízí prostorné pokoje s výhledem na Perský záliv, řadu restaurací a hlavně výjimečný salonek Club Lounge. V katarském hlavním městě má ale velkou konkurenci v podobě luxusních hotelů. Stojí Ritz-Carlton Doha za návštěvu?

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Tradiční dezerty

Konec povedené večeře obstarávají tradiční rakouské dezerty – císařský trhanec, který je zde ve velmi vydařené karamelizované verzi a švestkové knedlíky. Méně tradiční sladkosti zastupuje hruškový koláč ze sezonní nabídky.

K pití je v nabídce široká nabídka vín po skleničky a také všechny myslitelné koktejly. Zkoušíme místní originální spritz s aperolem, campari a pomerančovým džusem. Kombinace funguje skvěle. Další koktejly jsou tradičnější, ale vždy skvěle provedeny – negroni a espresso martini.

Verdikt

Pro cestovatele, kteří chtějí poznat rakouskou kuchyni jinak než jen skrze tradiční recepty, je podnik trefou do černého. Obsluha je milá a profesionální, i když během nejrušnějších hodin může docházet k mírným prodlevám mezi chody.

„Super jídlo a pohostinní lidé,“ vyskočí na mě, když otevřu nějakého turistického průvodce o jakémkoliv řeckém ostrově. Dovolím si nesouhlasit. Strávil jsem týden projížděním řeckého ostrova Rhodos ve snaze nalézt nějaké pohostinné lidi. Viděl jsem vše od velmi chladné obsluhy, přes naprosto apatickou (nejčastěji) až po tu agresivní, když se vám něco nelíbí.

Jaká drzost si na něco stěžovat v té „nejlepší destinaci na světě.“ Zažil jsem třeba situaci v baru, kde se pokazil postmix na nealko nápoje a místo Spritu hosté dostávali tonik a místo toniku sodovku. Barmanka se ale do krve dohadovala s hned několika hosty, že oni jsou úplně mimo a nepoznají tonik. Netřeba dodávat, že pravda nebyla na její straně. A i kdyby byla, kam se podělo úsloví o tom, že zákazník má vždy pravdu? O tom v Řecku nikdy neslyšeli.

10 fotografií v galerii

Vrcholem řecké „pohostinnosti“ byl ale hlídač veřejných záchodů. Jeho přítomnost ukazovala na přezaměstnanost, protože návštěvníci neplatili jemu, ale házeli mince do automatu, aby se jim otevřely dveře. Když měl někdo problém s mincemi, tak se místo pomoci dočkal jen urážek.

Ani slibovaná „nejlepší kuchyně světa“ či „neuvěřitelná variace chutí“ se nekonala. A to ani omylem.

V polovině mého pobytu jsem začal myslet na země eurozóny, především pak na státy jako Slovensko, které musely před dekádou této zemi a jejím obyvatelům vydatně pomoci, aby Řecko nezbankrotovalo. A bylo mi Slovenska opravdu hodně líto.

Zmatky a švindl

Po krátkém zamyšlení je tu další řecký příběh. Po deseti minutách v taxíku taxikář přiznává, že vlastně neví, jak se dostat do restaurace, kam chcete, ale zná skvělou poblíž. Přijedete před restauraci, taxikář zatroubí, a majitel (asi bratranec taxikáře) přiběhne otevřít dveře. Ano, jedna z nejhorších a nejpředraženějších restaurací v Řecku. Nebo ty restaurace, kde se na váhu prodávají čerstvé ryby? Jaká to náhoda, že váha je někde daleko vzadu, aby ji host neviděl, a váží zhruba dvakrát tolik, než je skutečná váha ryby (při zemské gravitaci). Jo, vlastně možná vzadu ani žádná váha není.

V Řecku opravdu převládá postoj, že turistů jezdí tolik, že pokud se někomu něco nelíbí, může si sbalit kufry a vypadnout. To se stalo i jednomu známému blogerovi, který hotelu na ostrově Mykonos prokázal lhaní o pokojích a plážovém klubu či retušování elektrického vedení před hotelem na oficiálních fotografiích.

Dostalo se mu za to od majitelů nařčení z toho, že (svoji pravdivou recenzí) v hotelu šíří špatnou energii a měl by odejít. Tak přesně s takovýmto řeckým přístupem jsem se osobně setkal. Setkal jsem se s názorem, že Řekové (protože nejsou falešní, že?) neumí být milí za úplatu, tedy pokud pracují ve službách. V soukromí jsou ale vůči přátelům velmi vstřícní a pohostinní. Super, takže bez kamarádů v Řecku tam raději nejezdit.

Jasně. Pravděpodobně jsem měl smůlu, špatně si vybral. Hotel, místo i všechna místa, co jsem navštívil – jde to vůbec? Mít takovou smůlu? Třeba kdybych jel do Řecka ještě jednou, nebo dvakrát, nebo desetkrát... Na to ale nemám čas, nervy ani peníze. Proč se snažit najít něco, co jsem neobjevil napoprvé, když místo toho mohu jet jinam. Někam, kde vím, že vše bude v pořádku? A kdyby náhodou nebylo, tak se přetrhnou, aby chybu napravili a nebudou se se mnou hádat, že oni mají pravdu a já nic neznám.

REPORTÁŽ: V Ekvádoru to vře. Tisíce lidí v ulicích Quita demonstrují proti růstu cen

Politika

Hlavní město Ekvádoru Quito už přes dva týdny paralyzují demonstrující davy. Tisíce nespokojených a inflací „ožebračených“ občanů vyšly do ulic. Požadují větší sociální pomoc a odchod prezidenta Guillerma Lassa, píše spolupracovnice Newstreamu z místa Martina El Kooli.

Martina El Kooli

Přečíst článek

REPORTÁŽ: Americké diskonty marně shání zaměstnance. Nabízí ostudné podmínky

Money

Diskontní americké řetězce, které se proslavily tím, že jejich sortiment stojí dolar či méně, musejí od covidové pandemie čelit hned několika problémům. Stále méně Američanů pro ně chce pracovat a stále více měst si je nepřeje.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

video

REPORTÁŽ: Turecký resort Terezy Maxové nabízí skutečný luxus. Jezdí sem i Češi

Enjoy

Luxusní resort Kaplankaya poblíž tureckého města Bodrum byl letos zařazen mezi top dovolenkové destinace prestižního výběru Daily Mail. Resort, který i nabízí 140 pokojů a 27 vil, vybudovala Tereza Maxová spolu se svým manželem, tureckým miliardářem Burakem Oymenem. Reportér byznysového portálu newstream.cz resort navštívil. „Češi jsou rozhodně mezi návštěvníky z top deseti zemí,“ prozradil Sarp Okçuoğlu, obchodní šéf společnosti Six Senses, která resort provozuje.

Stanislav Šulc

Přečíst článek