Robotický chirurg téměř samostatně uskutečnil první operace. Na prasatech
Označení „robotická chirurgie“ se v posledních letech často používá, ale je zatím hodně nadsazené. Časem by však už mohlo nabýt doslovného významu a změnit celý tento medicínský obor.
Na Univerzitě Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru se uskutečnily první čtyři laparoskopické operace, které uskutečnil robotický chirurgický systém do velké míry autonomně. Pokusnými „pacienty“ byla čtyři prasata. Robot od německé společnosti KUKA jim v břiše vyřízl a odstranil kousek střeva a přerušené konce k sobě zase přišil, aby mohly dále fungovat. Takový zákrok se u lidských pacientů používá pro odstranění části střeva, v níž je nádor nebo nebezpečný zánět.
Medicínský start-up GeneSpector s testy na covid po zavedení celoplošného testování rapidně rostl. Za rok a půl existence dosáhl na obrat půl miliardy korun, oznámila firma.
Český medicínský start-up se svezl na vlně covidu. Za rok a půl má obrat půl miliardy
Zprávy z firem
Klíčové je samozřejmě správné sešití přerušeného střeva, protože netěsnost by mohla způsobit životu nebezpečné komplikace. Výzkumníci z Baltimoru při popisu svých výsledků v lednovém čísle odborného měsíčníku Science Robotics uvedli, že robot provedl celkem 86 stehů. Ve dvou třetinách případů uskutečnil steh zcela samostatně a kvalitně, ve zbytku jej musel navádět člověk. Neboli – pustit autonomního robota na pacienta by ještě nebyl dobrý nápad. Nicméně to, co dokázal, je obrovským posunem k možné chirurgii budoucnosti.
Současné chirurgické roboty nejsou pravými roboty
Takzvané chirurgické roboty najdeme na operačních sálech už dnes. Ale vůbec nefungují samostatně. Každý jejich pohyb řídí chirurg pomocí joysticku a dalších ovládacích prvků. Robotický systém ovšem eliminuje třes jeho ruky a vylepšuje pohyb skalpelu. Další výhodou je, že robotické rameno se dostane i do zákoutí těla, kde by se člověku operovalo těžko – zákrok tedy může být preciznější.
„Zázračné“ prostředky zaručující nový růst vlasů na plešaté hlavě už celé věky nabízela a stále nabízí spousta podvodníků. Teď se však zdá, že biologové pracující pro několik nových startupů jsou blízko reálnému postupu, který by mohl zcela novou čupřinu skutečně vytvořit. A metoda může fungovat nejenom pro růst vlasů, ale i pro opravy lidských orgánů.
Kosmetické firmy zpozorněly. Genetičtí inženýři našli cestu od pleše k bujné kštici
Money
Ke světové špičce ve využívání těchto robotů ostatně patří čeští chirurgové. První robotickou operaci uskutečnili v Česku lékaři z pražské Nemocnice Na Homolce už v roce 2005, od té doby si operační roboty pořídila další pracoviště. Lékaři z Homolky jezdí učit tento typ operací do zahraničí. Pracují s americkým, světově nejrozšířenějším přístrojem nazvaným da Vinci.
Ten se používá pro laparoskopické operace, což jsou málo invazivní zákroky, při nichž není zapotřebí větší chirurgický řez. Při laparoskopickém zákroku udělají chirurgové obvykle tři až šest malých otvorů do břicha, nejčastěji v okolí pupku. Jimi vsunou dovnitř malou kameru se světlem a operační nástroje. Díky kameře vidí dovnitř a mohou uskutečnit operaci, po níž na břiše zůstanou jen malé stopy.
Transplantace orgánů geneticky upravených prasat nemocným lidem mohou zase o kousek posunout vývoj léčebných postupů tak, aby byly individuální pro každého pacienta přesně podle jeho potřeby. Odborná média probírají souvislosti nynějších případů přenesení orgánu z geneticky modifikovaného prasete do lidského organismu, takzvané xenotransplantace. Do tohoto oboru se zapojují i další firmy a některé věří, že operace, byť velice nákladné, mohou být ekonomicky návratné.
Orgány geneticky upravených zvířat? Cesta k transplantacím „na míru“
Money
Systém da Vinci dělá totéž. Má čtyři pohyblivá ramena s chirurgickými nástroji a kamerou, která se malými otvory zavedou do těla, ale pak je chirurg zvenčí řídí. Pro tento typ operace se uchytily pojmy „robotická chirurgie“ a „robotem asistovaná chirurgie“ s tím, že druhý je zjevně výstižnější.
Operace řízená z dálky
Od robotem asistovaných operací se čekal ještě jiný průlom – zákroky na dálku. Podle představ měl být pacient operován ve své nejbližší nemocnici robotem, jehož by řídil odborně zaměřený chirurg třeba z druhého konce zeměkoule.
Takovou operaci skutečně vyzkoušeli už před třemi lety v Číně. Chirurg Ling Č’-pchej v Chaj-nanu zcela na jihu Číny prováděl robotickou operaci mozku na pacientovi v Pekingu na severovýchodě velké země. K obvyklým možným operačním problémům ovšem při řízení na dálku přibývá riziko třeba jen nakrátko přerušeného internetového spojení, a proto se do postupu lékaři nijak nehrnou.
Žije v sádkách japonské společnosti Regional Fish a roste jako z vody. Nebo přesněji jako po genetické úpravě, kterou prošel. Pražman je ryba, jejíž genetický kód vědci upravili v laboratoři a japonští spotřebitelé ji teď mohou konzumovat.
Po USA, Kanadě a Brazílii dorazily geneticky upravené ryby i na japonský trh
Enjoy
Oproti tomu autonomní operační robot, k němuž baltimorští výzkumníci udělali významný krok, by mohl špičkovou chirurgii nabídnout v každé nemocnici, i bez spojení se zkušeným chirurgem. Řídil by ji software shrnující znalosti celé řady odborníků.
Nejistá finanční efektivita
Mlhavé je ovšem porovnání nákladů na obvyklé a robotem asistované operace. Různé studie publikované v odborných periodicích docházejí k odlišným výsledkům. Velmi jednoduše se však dá říci, že přímé náklady na dnešní robotem asistovanou operaci jsou vyšší, protože stejně jako při obvyklé operaci musí být zajištěn sál, personál, nástroje a léky, ale k tomu navíc ještě robot.
V roce 2021 se znovu ukázalo, jak moc by se hodil výkonný, spolehlivý, snadno regulovatelný zdroj energie nezávislý na počasí ani na palivu z nejistých regionů. Třeba fúzní reaktor, k němuž se fyzikové zase o něco přiblížili, i když cíl je ještě daleko. Soukromý kapitál by měl vývoj urychlit.
Soukromé peníze by měly urychlit cestu k termonukleární energii
Money
Některé studie uvádějí, že robotem asistované zákroky bývají přesnější, lépe a rychleji se hojí, což je pro pacienta výhoda a pro nemocnici úspora. Jiné studie se naopak přiklánějí k závěru, že běžná i robotem asistovaná operace jsou svými zdravotními výsledky zcela srovnatelné.
Odlišná situace by však mohla nastat u zcela autonomního robotu. Ten by totiž drahou práci lékaře zcela ušetřil. Justin Opferman z Univerzity Johnse Hopkinse, který se na v úvodu zmíněné autonomní robotické operaci prasat podílel, pro časopis New Scientist uvedl, že s kolegy budou pokračovat ve vylepšování softwaru. Reálně však očekává samostatné roboty na chirurgickém sále až za dlouhá léta. Ale jednou tam budou.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
