Robot jako zabiják pracujících? Možná. O důvod víc, proč by měly mít sociální pojištění
Nečekané souvislosti s robotizací průmyslu našel americký výzkumný tým – uvádí, že důsledkem je vyšší úmrtnost některých pracovníků. Ne že by je roboty zabily. Ale připravují je o práci, což vede k úmrtím zejména kvůli zneužívání návykových látek a sebevraždám.
Zdánlivě je to těžké retro: vědci z Yaleovy a Pensylvánské univerzity v USA zpracovali data z období let 1993 až 2007. Právě časový odstup jim zpřístupnil už dobře zdokumentované údaje. Vzali čísla o zavádění automatizace v amerických průmyslových odvětvích a lokalitách a porovnali je s úmrtními listy. V odborném periodiku Demography nyní napsali, že existuje příčinná souvislost mezi automatizací a zvyšující se úmrtností, která je z velké části způsobena nárůstem „úmrtí ze zoufalství“, jako jsou sebevraždy a předávkování drogami.
Dodatečná úmrtí
Autoři studie vyvozují, že zavedení každého nového robotu na 1000 pracovníků vedlo přibližně k osmi dodatečným úmrtím na 100 tisíc mužů a čtyřem dodatečným úmrtím na 100 tisíc žen. Údaj se týká věkové skupiny 45 až 54 let. V jiných věkových kategoriích vyšla čísla nižší. Pod dodatečnými úmrtími autoři myslí úmrtí nad počty v obdobné oblasti, ale bez zavádění robotů.
Simona Kijonková nasadila do Zásilkovny roboty. Lidi si však nechá
Zprávy z firemZásilkovna Simony Kijonkové dnes představila technologicky unikátní řešení třídění zásilek. Jako první firma v Evropě nasadila do svých dep ve velké míře roboty. Řešení vyvíjela zhruba rok a investovala do něj desítky milionů korun.
Analýza dále uvádí, že automatizace způsobila podstatný nárůst sebevražd u mužů středního věku a počtu úmrtí na předávkování drogami u mužů všech věkových kategorií a u žen ve věku 20 až 29 let. Celkově prý lze na vrub automatizace přičíst 12 procent nárůstu úmrtnosti na předávkování drogami mezi všemi dospělými v produktivním věku.
Výzkumníci také dokazují, že ztráta pracovních míst a snížení příjmů způsobené automatizací zvedla rovněž počet vražd a výskyt nádorových a kardiovaskulárních onemocnění v určitých skupinách podle věku a pohlaví.
Příčiny: zoufalství i neschopnost platit léčbu
„Automatizace zaváděná proto, aby si výrobci udrželi konkurenceschopnost na globálním trhu, snížila počet kvalitních pracovních míst dostupných pro dospělé bez vysokoškolského vzdělání – skupinu, která v posledních letech čelí zvýšené úmrtnosti,“ hodnotí první autor studie Rourke O’Brien z Yaleovy univerzity.
Výsledkem je zoufalství vedoucí k sebevraždám, nadužívání drog či návykových léků. Rovněž počet vražd může být spojen se zhoršenou ekonomickou situací. Také rozšíření nebezpečných nemocí může mít v USA souvislost se zanedbáním léčby kvůli neschopnosti zaplatit ji.
O něco příznivější byla situace v komunitách, které vytvořily lepší sociální záchranné sítě než jiné lokality.
>>>>>> Zajímáte se o aplikace vědy v byznysu? Čtěte zde <<<<<<
Zákonitost, nebo náhoda?
Samozřejmě se dá diskutovat o tom, jestli vývody autorů studie odpovídají realitě a jestli by platily ještě dnes. Ve hře je stále možnost, že popsané jevy jsou jen náhodnou korelací – vypadají, jako by spolu souvisely, ale nemusejí. Nelze ani vyloučit, že automatizace a stoupající vyšší úmrtnost k sobě nemají vztah příčiny a následku, ale jsou průvodními jevy nějaké společné, zatím neznámé příčiny.
To ponechejme onačejším odborníkům. Zajímavý na studii je fakt, že znovu otevírá otázku, zda stroje nepřipraví lidi o práci a učiní je chudými a nešťastnými.
Čtyřdenní pracovní týden je pro lidi hodně motivační, říká finančník Radomír Lapčík
Newstream TVFinanční skupina SAB Finance v roce 2021 dosáhla rekordního zisku 200 milionů korun. Rostla ve svém hlavním segmentu měnového zajišťování pro firmy, daří se také fintechové platformě ProStream či dvojici bank, v nichž má holding SAB Finance majetkový podíl. Jaký je recept na úspěch zakladatele SAB Finance Radomíra Lapčíka?
Zájem jen o špičkové a nekvalifikované pracovníky
Obvyklá odpověď zní, že lidé vytlačení z továren si najdou práci jinde – třeba ve službách. Avšak tam kvalifikovanějším dělníkům stejně klesá životní úroveň. Navíc dnes automatizace vytlačuje také zaměstnance ze služeb. A zasáhla i teplá místa v kancelářích – bankovní úředníky nahrazuje internetové bankovnictví, počítačové programy zastoupí daňové účetní i právníky při jednoduchých procedurách.
Ekonomové David Autor (z americké Massachusettské techniky) a David Dorn (z Curyšské univerzity) soudí, že brzy přijde polarizovaná poptávka: po manažerech a špičkových vývojářích, a pak po zaměstnancích na nejnižších příčkách pracovního žebříčku, na jejichž práci se robot nevyplatí. Ostatní budou mít smůlu.
Teoretikové tedy vymýšlejí možná řešení. Jedním z nich by mohla být povinnost zaměstnavatelů platit za roboty sociální pojištění. Tím by se jednoduše využily současné mechanismy a pro lidi, kteří by přišli o práci, by byla k dispozici podporu i díky práci strojů. Takovýto návrh však v roce 2017 odmítl Evropský parlament.
Robotický chirurg téměř samostatně uskutečnil první operace. Na prasatech
EnjoyOznačení „robotická chirurgie“ se v posledních letech často používá, ale je zatím hodně nadsazené. Časem by však už mohlo nabýt doslovného významu a změnit celý tento medicínský obor.
Jiným řešením je takzvaný základní (nepodmíněný) příjem – každý občan dostává od státu peníze postačující na základní potřeby, ať už pracuje, nebo ne. Neexistují však důchody a sociální dávky. Kdo chce víc, musí si najít práci. Měl by však vždy prostředky na případnou rekvalifikaci.
Mezi příznivci myšlenky jsou ekonomové levicoví, kteří ji chápou jako sociální záchrannou síť, i někteří pravicoví – ti oceňují, že systém by nahradil současnou nákladnou soustavu sociálních dávek. Ve Švýcarsku o základním příjmu proběhlo v roce 2016 referendum – a odmítlo jej.
Jaká tedy bude koexistence robotů a lidí? Budou se objevovat nové studie dokazující, že ti první škodí těm druhým? Uvidíme.
Vědci vyvíjí roboty s povolením zabíjet, aby ochránili turistický ruch
EnjoyRoboty dokážou plašit ryby nebo rovnou zabíjet mořské hvězdice. A to v zájmu ochrany přírody, rybolovu a turistického ruchu. Otázkou ovšem je, zda to smějí dělat.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
