Budeme soutěžit o filharmonii na Vltavské, říká architekt od Zahy Hadid
V kanceláři Zaha Hadid Architects Jakub Klaška pracuje od roku 2010. Za tu dobu má na kontě řadu různorodých projektů v Evropě i Asii. Podílí se i na projektu přeměny Masarykova nádraží pro investiční skupinu Penta. Spolu s ateliérem pak bude soutěžit i projekt na novou filharmonii na Vltavské. Jak vnímá český urbanismus a co mu v Česku chybí z pohledu městské architektury? I na to odpovídá v rozhovoru pro newstream.cz.
Potřebujeme kvalitní architekturu?
Samozřejmě, že potřebujeme. Architektura existuje ve veřejném prostoru a ovlivňuje tak i jeho podobu. Čím kvalitnější architekturu budeme stavět, tím kvalitnější veřejný prostor pro život si kolem sebe budeme vytvářet. Bohužel ale stále existuje hodně měst, která nedokážou plně vytěžit svoje kapacity a rozrůstají se pak do krajiny.
Jak by města měla lépe využívat svoji kapacitu?
Měli bychom v našich městech hledat nevyužité prostory a najít pro ně nové využití. Jsem vlastně velkým zastáncem zahušťování sídel, protože je to rozumnější než zabírat kvůli zástavbě krajinu.
Máte na mysli brownfieldy nebo více výškových staveb?
Ano.
Na Masarykově nádraží přibyly další zrekonstruované prostory. V místech někdejšího kasina je nově restaurace.
Na Masaryčce otevřela nová „nádražka“ za 70 milionů
Enjoy
Využívá Praha tyto možnosti dostatečně?
Výškový potenciál se v Praze příliš nevyužívá, v případě brownfieldů se situace hodně zlepšila. Dobrým příkladem je třeba Masaryčka, kde už se dokonce hýbe výstavba. Brownfieldy by se měly zaplňovat, cena za nepoužívání takových míst mi přijde daleko vyšší než snaha o společenský konsensus na tom, co se na nich bude stavět. Navíc by tady, myslím, bylo ku prospěchu benevolentnější povolování staveb, aby se brownfieldy dařilo upravovat rychleji. Ideálně si představuji diskusi o budoucnosti brownfieldů tak, že se bude řešit, jak na nich budeme stavět, než co na nich budeme stavět. Nejlépe třeba tak, že budoucí generace to budou moci změnit podle svých představ a aktuální společenské poptávky.
Dřevostavby jsou budoucností architektury
Jak si představujete stavbu, kterou může příští generace změnit?
Měli bychom se víc zabývat tím, jaké materiály používáme. V ateliéru se hodně věnujeme stavbám ze dřeva, a snažíme se ho zpět vrátit i do měst odkud téměř vymizelo. I když v některých zemích se k tomu postupně opět vrací – jako například ve Skandinávii, Japonsku nebo USA. Dřevostavba je jednoduše rozebratelná a materiál se dá posléze i lépe využít pro jinou stavbu. My jsme teď konečně dostali povolení na dřevěný stadion, který Zaha Hadid navrhla. Bude stát v Británii, má kapacitu 15 tisíc diváků. Je to takový pilotní projekt našich snah. Ale zase nejde o stavbu ve městě.
Mimochodem stadiony stavíte rád. Proč?
Je to tak. Nemusím totiž u nich obhajovat, že jsou to tak velké stavby.
Petr Kolář patří k nejžádanějším českým architektům současnosti, i miliardáři na něj stojí frontu. Staví hotelové resorty, vesnice, olympijské parky i rodinné domy. Označení „architekt miliardářů” se ale brání. „Kvalitní architektura jde dělat i s útlým rozpočtem, stavíme projekty i za milion,” říká Kolář v rozhovoru pro newstream.cz.
Architekt miliardářů Kolář: Luxus není zlatý kohoutek, ale dokonalá funkčnost
Leaders
Kromě toho zmiňovaného ze dřeva, máte aktuálně ještě nějaké další stadiony na stole?
Aktuálně řešíme dva stadiony v Číně.
Jsou tyto projekty něčím specifické?
Přistupujeme k nim ne jako k izolovanému bodu ve městě, ale snažíme se je naopak do města včlenit. Objekty mají i společenskou a kulturní funkci, kterou mohou místní využívat i mimo hrací dny. Slouží tak k obohacení městského života.
Jak se staví v Číně?
Hodně rychle. Například soutěž na stadion, který jsem popisoval, jsme vyhráli těsně před pandemií, tedy před více než dvěma lety. Stavba ale musí být kvůli Asian Game dokončena do roku 2023, vyzkoušet ho potřebovali v roce 2022. Takže v okamžiku, kdy jsme zakázku vyhráli, jsme na projekt a realizaci měli 22 měsíců. Stále ještě navrhujeme, zároveň do toho už stavíme. Je to výzva.
Stihnete to?
Zatím to tak vypadá.
V Asii přijímají změny lépe než v Evropě
Podmínky pro stavění jsou v Číně lepší než v Evropě?
To není jen otázkou Číny, ale celé Asie, kde ekonomický vývoj v posledních letech hodně akceleroval. Ve srovnání s Evropou, která už našla svůj balanc a víceméně společensky stagnuje, což má samozřejmě logické opodstatnění, protože žijeme v blahobytu a máme super práva, Asiaté ke změně přistupují jinak než my. V podstatě celý život žijí ve změně, na rozdíl od Evropanů, kteří si celý život prožijí v podstatě v neměnném konstantním prostředí. I proto se našemu ateliéru v Asii aktuálně hodně daří, naše inovace je tam přijímána. To ale chodí ve vlnách, vždy je v nějaké době určitý trh změnám přístupnější než jiný.
Jak jsou přijímány změny a technologický vývoj v Česku?
Speciálně v Česku mi právě přijde velká škoda, že technologický vývoj se téměř nezohledňuje. Například já pocházím z Jindřichova Hradce a když jsem jako student začal jezdit do Prahy za kulturou nebo za vzděláním, tak cesta vlakem trvala dvě a půl hodiny. Dnes je to ještě o deset minut déle (!), a to jsou to už tři dekády. Vnímám to jako chybu, protože kdyby cesta trvala třeba hodinu, tak by došlo k lepšímu demografickému propojení jižních Čech s Prahou. Technologický vývoj nám přitom umožnuje posunout se dál, my ale bohužel tohoto potenciálu nevyužíváme.
Program půjček na bydlení mladým, který Státní fond rozvoje bydlení, spustil v srpnu 2018, skončil loni fiaskem. Proto letos stát svůj program výhodnějších půjček na bydlení upravuje a rozšiřuje. 
Lukáš Kovanda: Podpora bydlení pro mladé se rozšíří. Spásu nepřinese
Názory
V Česku vám tedy chybí kvaltiní železniční síť?
Určitě, všude v západní Evropě pochopili, jak moc je to důležité, a to nemluvím například o Japonsku, které je na vysokorychlostní železnici postavené. Protože v Česku není dobré železniční propojení, jsme navíc mnohem fixovanější a závislejší na automobilové dopravě.
Masaryčka pomalu roste
A jak to aktuálně vypadá s Masaryčkou?
Jsem příjemně překvapený, jak stavba roste a začíná mít obrysy.
I s těmi jste spokojený?
Ano, stále si stojím za tím, že budova měla mít lineární tvar, i přes mnohé výtky, které přicházely během povolovacího procesu. Dům kopíruje lineární tvar parcely.
Jak moc se projekt od prvotního návrhu proměnil?
Logika návrhu zůstala nezměněná od roku 2014, kdy jsme do projektu vstoupili. Konečná podoba je ale samozřejmě výsledkem otevřených diskusí, které probíhaly. Snažili jsme se například integrovat více zeleně, dále jsme více členili fasádu a zároveň na základě konsenzu budovu o dva metry snížili.
Zaha Hadid váš záměrně jako Čecha do projektu zapojila?
Nemyslím si, že by Zaha používala nějaký demografický klíč. Samozřejmě když jsem se ale dozvěděl, že ateliér bude projekt soutěžit, měl jsem zájem stát se součástí projektového týmu.
Asi se vás na tohle ptá každý, ale nedá mi to. Líbila se jí Praha?
Myslím, že jí k srdci přirostla centrální Evropa, deset let učila architekturu ve Vídni. Tento region vnímala kladně především kvůli existenci historie a líbilo se jí i vrstvení našich měst.
Navrhujete v ateliéru i rodinné domy nebo berete jen velké zakázky na veřejné budovy?
Stavíme i rodinné domy, ale spíše ty větších rozměrů. Privátní projekty jsou hodně náročné a rozhoduje to, zda se vám čas strávený na zakázce zaplatí. Menší rodinné domy s minimálním rozpočtem asi stojí spíš stranou pozornosti velkých ateliérů.
Colin Huang patřil díky úspěchu jeho platformy Pinduoduo k nejrychleji bohatnoucím Číňanům. Když ale tamní úřady začaly regulovat e-commerce giganty, Huang byl tím, kdo začal chudnout nejvíc. Od ledna letošního roku tak již přišel o téměř 28 miliard dolarů.
Největší smolař roku? Zakladatel Pinduoduo doplácí na čínské regulace
Zprávy z firem
To je stavba za tři miliony?
Za to už asi nic moc nepostavíte.
Není tady prostor pro zmiňované dřevostavby?
Stavění ze dřeva vyjde asi o něco dráž. A ceny popohnala výš i pandemie.
Chceme postavit filharmonii v Praze
Jakým způsobem hledáte zakázky?
Na to máme v ateliéru specializovaný tým, který vyhledává zakázky po celém světě. V užším seniorním týmu si pak nad ně sedneme a řešíme, která dává komerční smysl. V kanceláři je 450 lidí, kteří se musí uživit. Ale samozřejmě existují i projekty u nichž se takzvaně přimhouří oko kvůli jejich atraktivitě.
Byla nebo je v hledáčku rešeršního týmu i centrální Evropa?
Určitě. Rádi bychom zde stavěli víc.
Budete se hlásit do soutěže o budovu Pražské filharmonie na Vltavské?
Budeme.
Jde o správně vybrané místo?
Myslím, že ano, a to v souvislosti s tím, že tam vzniká zcela nová čtvrť.
>>>>>>Zajímáte se o architekturu? Novinky i trendy sledujte zde<<<<<<
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
