Jižák nebo Jižňák? O přezdívku pražského sídliště Jižní město vedou spory tamní obyvatelé. Ti, co tam nebydlí, řeší spíš to, zda jde o neošklivější místo na světě, nebo naopak. Pro publicistu Jana Lukavce je ale Jižák městem snů a mýtů. Stejně pojmenoval i knihu, která se sídlišti, pejorativně nazývanému „králíkárny", věnuje.

Vaše kniha se jmenuje Jižák, město panelů, snů a mýtů. Na jaké mýty ohledně Jižního města narážíte?

Například v ní píšu o teorii o „ufonském“ původu Chodovské tvrze, tedy že nejprve přiletěla kosmická loď, která byla obestavěna kameny. Neuvěřitelně zní pak zpráva o příslušnících jisté podivné náboženské skupiny, kteří se roku 2017 sešli na louce na kraji Milíčovského lesa, aby zde vážně očekávali „příchod vesmírné delegace láskyplných bytostí z Multivesmíru“. Místo nebylo vybráno náhodou: zakladatelka skupiny předtím právě v Milíčovském lese našla jakousi „oázu klidu a harmonie“, kde se podle vlastních slov cítila skoro jako v ráji.

To jsou mýty ve smyslu příběhů původu světa nebo o posmrtném životě. A pak ovšem existují „mýty“ – negativní stereotypy. Jeden sociolog například před časem štítivě popsal oblast kolem stanice metra Háje jako počínající ložiska pražského Bronxu, kde našel „mutace polocikánů“, dále „předčasně pohlavně vyspělé dívky s rysy těhotných žen“, a celkově oblast charakterizoval výrazy „chlad, odcizenost, beton“.

Jižní město vzniklo jako sociologický experiment

Vznikla vaše kniha právě protože jste tyto mýty chtěl vyvrátit?

Pokud je nějaký stereotyp tak silně zažitý, těžko se dá zcela vyvrátit, ale chtěl jsem s nimi polemizovat, postavit proti nim jiný obraz Jižního města. Což se mi podle ohlasu v tisku snad i podařilo.

Jižní město popisuje Věra Chytilová ve svém snímku Panel Story z konce 70. let jako místo lidského odcizení a nepřátelství. Vnímáte to podobně?

Její film částečně zachycoval, jak Jižní město vypadalo na začátku: lidé se zde skutečně brodili v blátě, protože například nebyly hotové chodníky. Postupně se ale vše měnilo k lepšímu: nejenže chodníky jsou už hotové, ale vznikly nové kostely (po roce 1989) a náboženská komunitní centra, jedno dokonce přestavbou bývalé kotelny, z níž vznikla „Kostelna“. Dále vyrostly restaurace, hřiště, obchody, kina, kulturní a obchodní centra.

Tradičním městem se všemi jeho funkcemi ovšem Jižní Město stále není, a nikdy nebude. Stále platí, že Jižní Město je výsledkem sociálního a architektonického experimentu, který stále probíhá, a i proto je pro mnohé těžko zařaditelné: především mu mnozí vytýkají, že to pořádně není ani město, ani vesnice, což prý u jeho obyvatel vyvolává zmatek, jiní naopak tvrdí, že právě spojuje přednosti obou a mluví o venkovské idyle pár minut od středu Prahy. V mém vnímání dominuje to druhé. Jižní Město je dnes opravdovým městem v přírodě. A to je také důvod, který bych uvedl jako odpověď na otázku, proč by se sem ale měl stěhovat někdo další.  

Stanislav Šulc: Plánování je v Česku sprosté slovo. Teď na to dojedou „Husákova vnoučata“

Názory

Více než 40letá zkušenost s centrálně plánovanou ekonomikou a následná liberalizace všeho v myslích Čechů vytvořila z myšlenky státního plánování cosi odporného, nesmyslného a špatného. A to i tam, kde by to mělo smysl, například ve školství. Ukazuje se to téměř na všem od nedostatku kapacit ve školkách u velkých měst po nedostatek kantorů. Nyní se to projeví na plné čáře v situaci, kdy na střední školy má přijít rekordní počet potomků silných ročníků takzvaných Husákových dětí. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Jižní město se nestalo chudinským ghetem

Vy sám Jižní město popisujete jako „místo protikladů a překvapení“. Zajímají mě ty protiklady. Řekněte mi nějaké.

Věra Chytilová ve zmíněném filmu Panelstory aneb Jak se rodí sídliště ukazovala odcizené a lhostejné obyvatele, ovšem právě toto nevlídné prostředí paradoxně vyvolalo potřebu větší spolupráce a lidskou soudržnosti. Někde prý dokonce vznikaly pospolitosti matek, které si vzájemně pomáhaly při hlídání dětí. Zdejší prostředí pak zvláště někteří umělci vykreslovali jako nebezpečné a adrenalinové, ale právě proto živé a paradoxně atraktivní místo k životu. Viz slavnou píseň Jižák Lesíka Hajdovského, která inspirovala i název knihy. Díky tomu první nahrávka českého hip hopu vznikala v období 1984 až 1985 v obývacím pokoji paneláku na Jižním městě.

Jeden architekt před časem prohlásil, že Jižní Město je „nepochybně nejošklivější sídliště na naší planetě“. Ale jiní mu oponují - a já také. Třeba David Vaughan, britský novinář žijící v Praze, v souvislosti s masivními betonovými stěnami Jižního Města tvrdí, že Jižní Město „je vlastně krásné, jako Stonehenge“.  

Jak se měnila skladba obyvatel v letech?

Pro Jižní Město platí totéž, co i pro jiná sídliště: přicházely se rodiny ze všech sociálních tříd. Přičemž je dobře, že zde nadále zůstávají i příslušníci středních tříd, tedy že se nemění v chudinské ghetto. Sociolog Ondřej Špaček nedávno popsal, že když už „sídlištní střední třída“ měla dost prostředků, aby mohla uvažovat o novém bydlení ve vlastním rodinném domě, často této možnosti nevyužila. Místo toho například zakoupili uvolněný byt či družstevní podíl ve stejném paneláku nebo v blízkém okolí.

Jak by proměnili panelák či brownfield začínající čeští architekti? Podívejte se

Enjoy

Kvalitní rekonstrukce panelového domu, využití zrušeného dopravního tahu ve městě, alternativní přístup k využití brownfieldu a další – to byla témata letošních diplomek. Jako nejlepší ocenila odborná porota projekt Evy Truncové na proměnu brněnské továrny Kras na bydlení.

pej

Přečíst článek

Jižní město stárne, potřebuje přitáhnout mladé s rodinami

Kdo je typickým obyvatelem nyní a kdo jím byl na začátku osidlování?

Každopádně popsat „typického obyvatele“ se neodvážím. Už proto, že Jižní město rozhodně není homogenní. Lokalitami, které se výrazněji odlišují, jsou oblasti nejstarší a nejnovější zástavby, vzniklé před komunistickými paneláky (jako rodinné domky), nebo po tradičních panelácích. Třeba komplex dvanácti kancelářských budov u dálnice D1 The Park, kde sídlí řada nadnárodních firem. Do něj se sjíždí lidé z celé Prahy i okolí, podobně jako třeba zdejší soukromé gymnázium GEVO nebo waldorfské lyceum navštěvují jen v nepatrné menšině studenti přímo z Jižního Města. A pokud ano, tak jejich rodiče zřejmě častěji bydlí v nedávno postavených domech v blízkosti Milíčovského lesa, mezi ulicemi Loosova a Jurkovičova. Už ze jmen těchto osobností je zřejmé, že jde o pojmenování relativně čerstvá, která se výrazně odlišují od názvů původních ulic jako Bajkonurská nebo Anny Drabíkové (a dalších odvozených od jmen nepříliš známých komunistů).  

Jaké problémy Jižní město má?

Jeho obyvatelé se mimo jiné nemohou shodnout na tom, jestli je správná přezdívka Jižák nebo Jižnák. Mimochodem největší kritiku moje kniha vyvolala přímo na Jižním městě, a sice od těch, kteří se nemůžou smířit s jejím titulem, protože preferují název Jižňák. Já jen zopakuji, že název knihy byl inspirován zmíněnou kultovní písní. A komu se to nelíbí, ať si stěžuje Lesíku Hajdovskému, proč ji nenazval Jižnák, Jižnák, město snů. Síla a intenzita emocí, které se kolem sporu Jižák/Jižnák rozpoutaly, mně překvapila (ať bych knihu nazval Jižák nebo Jižňák, každopádně bych tím naštval příznivce druhé varianty), ale dá se to interpretovat jako důkaz lokálpatriotismu, silného pouta k místu, kde žijeme.    

Ceny panelákových bytů se zřítily. Je správná doba na nákup?

Reality

Nabídkové ceny starších bytů v Česku v prvním čtvrtletí roku meziročně klesly průměrně asi o 11 procent. Vyplývá to z analýzy firmy FérMakléři.cz. Šedesátimetrový byt po rekonstrukci v Praze podle ní vyjde zhruba o půl milionu korun levněji.

ČTK

Přečíst článek

 

Ale teď vážně. Existují ovšem větší problémy.  

Někteří zmiňují nedostatek parkování, i když třeba naše rodina kupříkladu auto vůbec nemá, takže to pro ni žádná těžkost není. A je otázka, jestli (a případně kdy) problém vyřeší automobily sdílené. Jižní Město rovněž stárne, více než čtvrtina obyvatel je starší než 65 let, což je nejvíc z pražských městských částí. Více je to podle zdejšího místostarosty Jana Jaroše patrné na tzv. Jižním Městě I. (okolí stanic metra Háje a Opatov), protože tamní sídliště vyrostlo dříve než než Jižní Město II. (Chodov, Roztyly).

Do budoucna je důležité vytvořit v Praze 11 takové prostředí, aby se sem rády a ochotně stěhovaly mladé rodiny s dětmi. Horší by byl scénář, na který již dnes někteří výstražně upozorňují, že se byty jen krátkodobě pronajímají, často firmám, které je udržují jako přechodné bydlení pro mimopražské zaměstnance. V létě zde chybí čisté venkovní koupaliště. A někteří bohužel stále ještě nepochopili, že je lepší nesekat trávníky nakrátko, protože jinak se v červenci mění ve žlutou pustou planinu. Bohužel právě to se každé léto děje v některých částech Milíčovského vrchu u Jižního města.

Publicista Jan Lukavec vystudoval literaturu a kulturologii na Filozofické fakultě a pracuje v Národní knihovně. Napsal knihu o Chestertonovi Fanatik, prorok, či klaun? (2008) a publikace Zneklidňující svět zrcadel (2010) nebo Od českého Tokia k exotické Praze (2013). 

Byt pro rodinu na sídlišti v Praze? Museli byste vydělávat 80 tisíc měsíčně, říká ředitel realitky

Reality

Ne že by se neprodávalo, ale i trh se secondhandovými nemovitostmi výrazně zpomalil. K zásadnější korekci cen zatím ale plošně nedochází. U některých typů nemovitostí a lokalit ale ceny padají i o 15 procent. U paneláků pak ředitel sítě realitních kanceláří Century 21 Tomáš Jelínek v dalším díle podcastu Realitní Club, který přineseme již zítra. Zlevňování očekává i nadále.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Datový analytik: Ceny starších bytů klesají, týká se to hlavně paneláků

Reality

Za kolik se aktuálně prodává metr čtvereční v pražských novostavbách? Klesly už ceny, nebo jejich růst jen stagnuje? A kde se prodávají byty nejlevněji? O nejaktuálnějších datech jsme si povídali dalším díle podcastu Realitní Club se zakladatelem Flat Zone Vítkem Souralem.

nst

Přečíst článek