Sníh už není potřeba. Lyžovaní na plastu se rozmáhá, zájem má prý i české lyžařské středisko
Lyžařská střediska po celém světě se potýkají s klimatickými změnami. Jejich provozovatelé tak vidí budoucnost lyžování v umělém povrchu. „Plastové“ sjezdovky jsou nyní už v 50 zemích. A prý je zájem i z Česka.
„V roce 2021 jsem se kvůli studiím přestěhoval do Kodaně, protože byla jediným dánským městem, kde jsem mohl lyžovat celý rok,“ přibližuje Kanaďanka z Montrealu Ellena Dansgaard serveru BBC. „Je to jako lyžovat na tvrdém svahu,“ popisuje dále sportovní zážitek z umělé sjezdovky, která se line ze střechy spalovny odpadu.
Hory v Evropě pozvolna zahajují lyžařskou sezonu. K nejnavštěvovanějším patří severoitalské Dolomity, které čím dál více lákají nejen na samotné lyžování, ale také na wellness či doprovodný program. Letošní sezonu se údolí Trentino snaží přilákat i sportovce, kteří si dříve lyžování nemohli naplno užít.
Sever Itálie láká lyžaře. Na kvalitní sníh, jazz i bezbariérovost
Enjoy
Spalovnu odpadu Amager Bakke navrhlo studio architektonické studio Bjarke Ingels, které je i autorem vítězného projektu Vltavské filharmonie. Ekologická budova, která je jen čtyři kilometry od centra, má kromě spalovny a sjezdovky také teplárnu, elektrárnu, stezku pro pěší a horolezeckou stěnu. Místo od počátku svého vzniku v roce 2019 navštíví více než deset tisíc lyžařů.
Na plastu se lyžuje jako na tvrdém svahu
Povrch, který Kanaďanka přirovnala k velmi tvrdému sněhu, je vyroben z nepřilnavého plastu a vyrábí se v Itálii. Aktuálně je na světě přes tisíc umělých sjezdovek, velmi populární jsou ve Velké Británii, Číně. Tu nejdelší 1300 metrů dlouho mají v malém lyžařském středisku na severním Kavkaze. Syntetická alternativa je totiž nejvhodnější právě pro níže položené horské oblasti. A nachází se dokonce i ve městech, a to hlavně v Číně. A zájem je i v Česku.
„Dostal jsem e-mail od provozovatele, který provozuje lyžařské středisko v České republice, s žádostí o propojení s výrobcem umělého povrchu s tím, že už si nemůže být jistý dostatkem sněhu a hledá alternativu,“ říká Patrick Thorne, vydavatel lyžařského magazínu.
Celodenní lyžování na českých horách bude tuto zimu stát průměrně 750 až 1000 korun na osobu. Stejně jako loni tak téměř dvě třetiny horských středisek udrží ceny skipasů z předcházející zimní sezony. Další asi čtvrtina zdraží do tří procent, zhruba 15 procent ski areálů naopak o pět až deset procent zlevní, uvedli zástupci Asociace horských středisek (AHS). Návštěvnost českých ski areálů v loňské zimní sezoně kvůli výkyvům počasí výrazně klesla, sdělila už dříve AHS.
Lyžařská sezóna klepe na dveře. Některá střediska v Česku zlevní
Money
Bez umělého zasněžování se nyní neobejde téměř žádné lyžařské středisko v Evropě a Severní Americe. Podle US Environmental Protection Agency se délka lyžařské sezony kvůli od nedostatku sněhové pokrývky od roku 1995 zkrátila o více než 15 dní a do roku 2050 má dokonce umělý sníh zcela nahradit ten přírodní.
„V souvislosti s růstem nákladu i ekologické zátěže tak přibývají otazníky nad budoucností lyžování,“ dodává Thorne. Lyžování na umělém povrchu vnímá jako jednu z možných alternativ.
Mimochodem i v Praze v 80. letech se lyžovalo na umělém povrchu. Svah z oleje, vody a plastových kartáčů v Proseku, hned vedle vinice Machálka, sjížděli lyžaři 15 let. 300 metrů dlouhou sjezdovku vybudovali během budovatelské akce Z.
Skupina investorů v čele s podnikatelem Martinem Kulíkem, který stojí mimo jiné za rozvojem Horní Malé Úpy, a předsedou Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem developuje brownfield v Kanadě. Do Nového Skotska přivezla i přední české architekty.
Češi dobývají Kanadu. Postaví tam stezku v korunách stromů i lanovku končící v oceánu
Reality
Přes milion za metr čtvereční zaplatí zájemce o nemovitost ve švýcarském lyžařském středisku Gstaad. Ceny v místě, které si oblíbily i světové celebrity, navíc každoročně rostou. A nejenom tam. 
Metr čtvereční za více než milion. Alpy táhnou, ani Špindl se nenechal zahanbit
Reality
