Osamělost a sociální izolace není „jenom“ pocit. Je to i stav, který v lidském těle zvyšuje hladinu nechtěných bílkovin, jež pak mohou vést k nebezpečným onemocněním. Tyto rizikové proteiny možná časem půjde z těla odstranit pomocí léků. Třeba zlepší naše zdraví. Ale osamělost neodstraní...

Lidé se cítí tak osamělí, že to i Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje za globální problém veřejného zdraví.

K tomu nová studie publikovaná v odborném časopise Nature Human Behaviour dokazuje, že s pocitem osamělosti se mění i fyzické fungování těla. Výzkumníci konkrétně zjistili, že v organismu osamělých lidí se zvyšuje hladina pěti rizikových bílkovin. Ty následně zvyšují nebezpečí vzniku onemocnění srdce a cév, diabetu druhého typu (takzvané „stařecké cukrovky“ nebo „cukrovky otylých“), mozkové mrtvice či zánětlivých onemocnění.

Výzkumníci z britské Cambridgeské univerzity a čínské Fudanské univerzity na to přišli díky tomu, že po dobu přibližně 14 let sledovali data 42 tisíc lidí z britské Biobanky, která obsahuje biologické vzorky a zdravotní informace asi půl milionu lidí.

Pracovat za stolem je o zdraví. Dá se s tím však něco dělat

Enjoy

Písaři ve starém Egyptě na tom byli zdravotně mizerně, ukázal nedávný český výzkum. Ale dnešní lidé pracující v kancelářích si také nemají proč vyskakovat. Mívají potíže, které je připravují o kus zdravého života i o peníze, které by mohli vydělat. Dá se to však změnit.

Josef Tuček

Přečíst článek

Nahoře jste sami

Kdo osamělostí trpí? Podle WHO zažívá společenskou izolaci asi 25 procent starších lidí a osaměle se cítí i pět až patnáct procent dospívajících. Další výzkumy dosvědčují, že to častěji bývají lidé žijící v individualistických společnostech, kde je vysoce ceněn osobní úspěch.

Ještě více zasaženou, byť v celospolečenském měřítku nepočetnou skupinou jsou špičkoví podnikatelé, manažeři nebo třeba politikové, jejichž rodinné a dřívější přátelské vztahy se v přemíře stresu zhroutily a společenské kontakty s níže postavenými kolegy zpřetrhaly. Jejich společenský život je dnes založen na byznysových kontaktech, jednáních s potenciálními konkurenty a dnešními spojenci, kteří už zítra mohu přejít na opačný břeh.

Jak ukazují shrnující poznatky, založené na průzkumech obchodní fakulty Harvardovy univerzity, takzvanou „osamělost na vrcholu“ připouští více než 70 procent nových výkonných ředitelů.

Kdo je lepší šéf: Němec, nebo Východoevropan? Stereotypy fungují, ukázala studie

Zprávy z firem

Trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku zjišťovala, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.

Josef Tuček

Přečíst článek

Co přebývá, se může potlačit

Že sociální izolace přináší emoční stres, psychické či rovnou psychiatrické potíže, je vcelku známé. Nynější poznatky k tomu ovšem ještě dodávají, že se tak zvyšuje i riziko tělesných nemocnění, podporované zmíněnými pěti proteiny, které organismus lidí trpících osamělostí nadměrně vytváří.

Na nerovnováhu v těle už umí medicína reagovat. Jednodušší to je, když něco chybí. Třeba když se v těle nevytváří dostatek inzulinu. Dnes se dá zvenčí injekcí dodat tento hormon vyrobený geneticky upravenými bakteriemi nebo kvasinkami anebo uměle vytvořená chemická látka s obdobnými účinky.

Když je nutné něčeho v těle ubrat, je to složitější. Ale i to medicína umí. Například velmi populární léky statiny dokážou v játrech omezit tvorbu nechtěného cholesterolu a ještě zvýšit jeho „odchytání“ z krve.

Nynější poznatky tedy mohou vést třeba k vývoji léků, které jednou budou osamělí lidé trpící sociální izolací brát, aby se jim aspoň nezhoršilo fyzické zdraví. Jejich emoční stav to ovšem ovlivní jen stěží.

Zázračný lék? Medikament na hubnutí potvrzuje nečekané účinky napříč medicínou

Zprávy z firem

Když se hromadí zprávy o tom, že jediný lék léčí „téměř všechno“, bývá to obvykle podvod. Lék Ozempic se však ukazuje jako velmi slibný. Zřejmě neovlivní jenom zdraví jednotlivců, ale i ekonomiku celé společnosti.

Josef Tuček

Přečíst článek

Rodina, parta... nebo radši léky?

Možná by bylo účinnější bránit se před sociální izolací a jejími zdravotními dopady jinak. Nijak překvapivé nejsou rady typu udržovat rodinné vztahy nebo navazovat nové kontakty s jinými lidmi například pomocí týmového sportu a dalších zájmových aktivit. Ne každý to však zvládá.

Paradoxem doby pak je, že digitální technologie na jedné straně rozšiřují možnosti kontaktů mezi lidmi, což je pozitivní. Jenomže někdy vedou jen k povrchním vazbám, které v člověku nakonec zanechají pocit většího odloučení než dříve. Americká studie, v níž 136 účastníků porovnávalo své dojmy z komunikace „přes počítač a z komunikace tváří v tvář, ukázala, že lidé komunikující tváří v tvář mají z tohoto kontaktu pozitivnější dojmy.

Avšak spoléhat se na to, že problémy současného života vyřeší pilulka nebo injekce, je asi pohodlnější.