Špičkový materiál pro elektroniku bude časem i v obyčejném betonu. Vyztuží ho líp než železo
Tohle by opravdu nikoho jen tak nenapadlo: grafen, „zázračný“ materiál pro elektronické aplikace, se teď začíná přidávat do betonu, který je díky tomu pevnější. Cesty vědy do praxe jsou prostě nevyzpytatelné, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Když se do betonu při výrobě přidá malé množství grafenu, stačí asi 0,1 procenta celkové hmotnosti, beton se stane o třetinu pevnější. Je ho tedy zapotřebí méně, takže při jeho výrobě vznikne méně skleníkového plynu oxidu uhličitého a při transportu se spálí míň pohonných hmot.
Od grafenu, což je specifická forma uhlíku, se čekalo všechno jiné jenom ne to, že by se přidával do tak „obyčejné“ hmoty, jako je beton.
Britští šlechtici ruského původu
Objev grafenu, publikovaný v roce 2004 ve špičkovém vědeckém časopise Science, vynesl o šest let později jeho autorům Nobelovu cenu za fyziku. Jsou jimi dva vědci ruského původu působící na Univerzitě v Manchesteru. Prvním je Andre Geim (narozen jako Andrej Gejm) a druhým Konstantin Novoselov (narozen jako Novosjolov). Dnes jsou mimochodem oba držiteli britského šlechtického titulu Sir.
Spojené státy připravují kampaň, aby nalákaly ruské vědce a technické odborníky na práci do Spojených států. Spousta expertů však z Ruska odchází už nyní. 
Amerika přetahuje ruské vědce. Dlouze přemlouvat je nemusí
Enjoy
Grafen je tvořen vrstvou atomů uhlíku ve tvaru pravidelných mikroskopických šestiúhelníků, které vypadají jako včelí plástve. Vrstva má výšku pouze jednoho atomu. Číselně to představuje 0,15 nanometru, čili prakticky nic; je to nejtenčí známý materiál.
Zlevňování nejdražší hmoty
V době objevu patřil grafen mezi nejdražší materiály na Zemi, dnes už se dá kilogram koupit za tisíc dolarů, anebo také jen za desítky dolarů, záleží na způsobu výroby a kvalitě produktu. Získává se z vytěženého grafitu (tuhy), ale také třeba z metanu ze skládek nebo spalovaného v místě těžby ropy a také ze starých pneumatik, vyhozených plastů a dalších odpadních materiálů.
Má fascinující vlastnosti. Je 200krát pevnější než ocel, přitom zůstává extrémně lehký a pružný. Výborně vede teplo i elektřinu, někdy dosahuje až supravodivých vlastností. Hodí se pro elektronické obvody v různých elektronických přístrojích, včetně medicínských, nebo pro solární články. Protože je extrémně tenký, zůstává průhledný a dají se z něj dělat dotykové displeje. Tohle a mnoho dalšího se od něj dlouho očekává, ale zatím se v praxi naplňuje jen z nepatrné části.
Vědci poprvé ve vzorcích měsíční půdy vypěstovali rostliny. Jde o významný krok na cestě k dlouhodobým pobytům na Měsíci, píše zpravodajský web BBC. Semínka řeřichy vědci zasadili do malých vzorků měsíčního prachu odebraných během misí Apollo v letech 1969 až 1972. K jejich velkému úžasu semínka vyklíčila do dvou dní.
Vědci vypěstovali řeřichu v měsíční půdě. Může jít o průlom v kolonizaci vesmíru
Enjoy
Nicméně podle analytické společnosti IDTechEx z britské Cambridge vzrostla roční světová výrobní kapacita tohoto materiálu z necelých 3 000 tun v roce 2019 na asi 12 700 tun letos. Poptávka prostě stoupá, a nejenom v elektronice.
Grafen pomáhá cementu
Mezi průkopníky ve výzkumu využívání grafenu figuruje i nadále Univerzita v Manchesteru. Ve spolupráci se startupem založeným jejími absolventy potvrdila, že když je beton obohacený grafenem, je možné snížit jeho množství o 30 procent a vůbec nepoužívat ocelovou výztuž. Grafen totiž ve hmotě dobře uchycuje částice cementu, takže se beton lépe vytvrdí.
Probíhají i výzkumy, jak se dá využít pro zpevnění antikorozních nátěrů, nebo do kompozitních materiálů, aby byly pevné, lehké a ještě recyklovatelné.
Brněnské architektonické studio Chybík+Kristof vzniklo před 12 lety. Na svém kontě má řadu realizací a také prestižních ocenění. Například za projekt českého pavilonu na EXPO v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. A právě tuto realizaci, stejně jako návrh dřevěného sídla státního podniku Lesy České republiky (LČR), se kterým vyhráli mezinárodní soutěž, považuje jeden ze zakladatelů ateliéru, Ondřej Chybík, za přelomovou. Jeho padesátičlenný tým se nyní podílí například na návrhu ostravského mrakodrapu, soutěží i pražskou filharmonii na Vltavské. Chybík volá nejenom po změně legislativy, ale i po tom, aby česká společnost víc naslouchala názoru architektů.
Chuť stavět v Česku je, finance taky. Projekty ale dusí legislativa, říká architekt
Leaders
Kdo si počká, ten se nakonec dočká
To, že se i velmi dobré objevy dostávají do reálné praxe až po letech či dokonce po desetiletích, je neměnným průvodním znakem vědeckého výzkumu, v němž na vědce ještě musí navázat technologové a investoři.
Jiný příklad ze stejného šuplíku tu máme právě teď. Před pár dny si ve světě materiálového inženýrství získala pozornost jiná uhlíková struktura, tentokrát nazvaná grafyn. Vazby mezi uhlíkovými atomy v něm jsou složitější než u grafenu a čeká se od něj využití v elektronických zařízeních úplně nepatrných velikostí.
Jeho existenci vědci předpokládali už v polovině minulého století, avšak navzdory všemu úsilí se jej dařilo získávat jen v nepatrných fragmentech. Až nyní odborný časopis Nature Synthesis zveřejnil postup, jak se dá grafyn efektivně syntetizovat. Autoři, profesor Wei Zhang a jeho doktorský student Yiming Hu pocházejí z Číny, ale pracují v USA. Možná jednou přinesou své domovské Coloradské univerzitě v americkém Boulderu Nobelovu cenu či jiné ocenění, a k tomu jí umožní podílet se na průmyslových aplikacích. Možná. S jistotou víme jen to, že to určitě nebude už příští rok.
Další aplikace vědy v byznysu pro vás na Newstreamu odhaluje vědecký novinář Josef Tuček
Navrhla desítky mrakodrapů, velké multifunkční komplexy i město pro milion lidí. Ke všem svým projektům ale architektka Eva Le Peutrec přistupuje stejně. „Na většině zakázek platí, že už dnes je pozdě,“ popisuje stavění v Číně, kde chvíli žila, aby mohla projektovat mrakodrapy.
V Číně se prostavěli do kvality, tvrdí architektka mrakodrapů Eva Le Peutrec
Leaders
Stoupající ceny stavebních materiálů nejsou jediným problémem, kterému stavební firmy čelí. Vzhledem k současné situaci s energiemi a ke konfliktu na Ukrajině jsou některé komodity jako ocel nebo dřevo na trhu nedostatkové. Vyplývá to z ankety mezi stavebními firmami. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) materiál a výrobky spotřebovávané ve stavebnictví zdražily meziročně o 25,2 procenta.
Krize ve stavebnictví. Nic není a všechno extrémně zdražuje
Zprávy z firem
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
