Vědci vložili do genetické výbavy ryby gen z aligátora. Ne proto, aby byla ryba útočnější, ale aby byla méně náchylná k infekcím. Díky genové úpravě uhyne v umělém chovu méně sumců. Lépe se využije i krmivo. A snižuje se také množství odpadu, zátěž pro životní prostředí je tak nižší.

Daný gen řídí vytváření proteinu ze skupiny zvané katelicidiny. Tyto látky se vyskytují u různých živočichů a mají antimikrobiální účinky. Aligátorům se docela hodí – při vzájemných agresivních soubojích často utrpí zranění a je pro ně dobře, když jsou rány při hojení chráněny před bakteriemi.

Rex Dunham, výzkumník z Auburnské univerzity v americké Alabamě, spolu se svými kolegy zkoumal, zda by tento aligátoří gen vložený do dalších živočichů mohl i je chránit před bakteriálními infekcemi. Výzkumníci se zaměřili na sumce, konkrétně na severoamerický druh s názvem sumeček velký. Jak popsali v databázi výsledků biologických výzkumů bioRxiv, gen se jim do něj úspěšně podařilo vnést.

Že si z ryb vybrali právě tuto, ukazuje, že měli ekonomický pohled na věc. Američané totiž mají sumce na talíři docela rádi. V roce 2021 dodaly umělé chovy na americký trh 139 tisíc tun sumců, což na hmotnost představuje asi 60 až 70 procent ryb z tohoto zdroje.

Genová úprava zvýšila úrodu sóji o pětinu. A mohou se přidat další plodiny

Money

Luštěnina sója díky genové úpravě více využívá sluneční záření a fotosyntéza v ní probíhá lépe. Proto dává vyšší úrodu. Výzkum, který financovala Nadace Billa a Melindy Gatesových, nabízí nové možnosti pro světové zemědělství.

Josef Tuček

Přečíst článek

Lepší ochrana před nákazou

Právě umělé chovy představují prostředí jako stvořené pro šíření infekcí, které chované ryby zabíjejí. Když však alabamští výzkumníci umístili do nádrží své geneticky upravené ryby vedle běžných sumců a do nádrží vložili nebezpečné bakterie, ukázalo se, že míra přežití sumců s dodaným genem pro katelicidin byla dvakrát až pětkrát vyšší než u běžných ryb.

To ještě neznamená, že se sumec opravdu dostane na trh. V USA se zatím ke konzumaci prodává jen jedna genově upravená ryba – losos s dvěma přidanými geny, které zvyšují produkci růstového hormonu. Ryba díky tomu rychleji roste. Trvalo ovšem dlouhých 26 let, než losos dostal v USA povolení k prodeji. Chovat se nyní smí také v Kanadě a Brazílii.

V Japonsku je od roku 2021 povolen k prodeji také genově upravený pražman japonský, což je ryba příbuzná pražmám běžně prodávaným i u nás. V jeho organismu je z činnosti vyřazen gen, který brzdí růst svaloviny. Po tomto zásahu i tato ryba roste rychleji.

Jestli k nim tedy přibydou i sumci, bude záviset na tom, jak se osvědčí při dalších pokusech, a samozřejmě také na náhodě, jak už to se zaváděním nových poznatků do praxe bývá.

Po USA, Kanadě a Brazílii dorazily geneticky upravené ryby i na japonský trh

Enjoy

Žije v sádkách japonské společnosti Regional Fish a roste jako z vody. Nebo přesněji jako po genetické úpravě, kterou prošel. Pražman je ryba, jejíž genetický kód vědci upravili v laboratoři a japonští spotřebitelé ji teď mohou konzumovat.

Josef Tuček

Přečíst článek

Znemožněné rozmnožování

U genově upravených ryb existuje obava, že uniknou z umělých chovů do přírody. Tam mohou díky svým vylepšeným vlastnostem získat konkurenční výhodu nad jinými rybami. Z uzavřených nádrží se mohou dostat třeba tak, že rybí jikry náhodně nabere na nohy vodní pták a zaletí s nimi na jiné jezero nebo řeku.

Proto alabamští výzkumníci vložili dodatečný gen pro katelicidin do té části sumčího genomu, kde současně narušili tvorbu hormonu nezbytného pro reprodukci ryby. Neboli – takto geneticky upravený sumec se nemůže rozmnožovat. I kdyby unikl do přírody, umře tam bez potomků.

Tento postup, někdy zvaný terminátorová technologie, vědci vyvíjejí už dlouho u genově upravených polních plodin. I když je z pohledu ochrany přírody před nechtěným rozšířením genově modifikovaných druhů výhodný, zemědělci jej kritizují. Znemožňuje jim totiž znovu použít semena vypěstovaných rostlin.

A tak není zatím ani jasné, jak se k němu postaví producenti ryb. Navíc je postup drahý, protože je nutné nový rybí plůdek vytvářet stále znovu a znovu genovou modifikací, místo aby se ryby jednoduše množily samy.

Čekání na maso

Sumec tedy otevírá další prostor k tomu, aby si spotřebitelé mohli zvyknout na jídlo z geneticky upravených živočichů. Míněni jsou konzumenti v USA a dalších zemích, nikoli v Evropě, která je ke genovým úpravám velmi zdrženlivá.

Ostatně na jídelní stoly v USA zřejmě brzy zamíří i maso z větších zvířat. Povolení k chovu v minulých měsících získala prasata genově upravená tak, aby jejich maso lidem nezpůsobovalo alergie na sacharid alfa-gal, který přenášejí některá klíšťata. A dále už svolení ke konzumaci dostalo v Americe hovězí z krav, které mají po genové úpravě krátkou hladkou srst, takže lépe odolávající horku. Zatím ovšem neuplynula dostatečná doba na to, aby se taková zvířata vůbec dala zařadit do chovů.

Geneticky upravená rostlina tabáku vytváří kokain – ale ne pro narkomany

Enjoy

Čínští vědci vytvořili rostlinu tabáku, která ve svých listech produkuje kokain. Vypadá to, jako by chtěli kombinovat dva zlozvyky najednou, ale ujišťují, že jim jde o nalezení cesty k výrobě nových farmaceuticky účinných látek. Jejich objev potvrzuje obrovské možnosti moderních biotechnologií.

Josef Tuček

Přečíst článek