Svařák ze zlata. Inflace tvrdě zasáhla i vánoční nápoj

Při pohledu na letošní ceny svařeného vína na pražských vánočních trzích se dá radovat jen z toho, že svařené víno není ve spotřebním koši, kterým Český statistický úřad měří inflaci. Kdyby tam bylo, meziroční růst jeho ceny by překonal i často omílaná vejce, mléko, mouku či máslo. Ještě před rokem se svařák v centru Prahy prodával za 50 korun, letos je to korun 90. To je meziroční nárůst o 80 procent.
Pražské vánoční trhy se dostaly do řady seznamů nejlepších vánočních trhů, třeba toho, který sestavuje americká zpravodajská CNN. Bohužel by se bezpochyby dostaly i na seznam nejdražších vánočních trhů.
Praha dohnala západní Evropu v disciplíně, která její obyvatele nepotěší. Ceny svařáku jsou stejné jako v Německu či Rakousku. Trhy v německém Norimberku či rakouské Vídni nabízejí dvě deci svařeného vína svorně za čtyři eura (přes 96 korun), v centru Prahy se dá společnou evropskou měnou platit také a v tom případě je to úplně stejně – čtyři eura.
Zklidnění bramborákem za 170
Nelze z toho vinit jen samotné stánkaře. Oni také musejí pokrýt své náklady. Pronájem takového stánku na Staromák vyjde na statisíce. Už před čtyřmi lety se mluvilo o 200 tisících a v to té době stál svařák 50 korun.
Pořadatel trhů na Staroměstské a Václavském náměstí v tiskové zprávě lákal na „zklidnění“ v těžké době. Je obtížné si představit jak někoho, kdo řeší, zda si může dovolit zapnout plynové topení, zklidní svařák za 90 a bramborák za 170. Výhodou je, že technologicky jsou trhy zaseknuté ve středověku, na který si hrají. U drtivé většiny stánků kartou nezaplatíte. Takže vzít si sebou dvě stovky – na dva svařáky – a pak rychle domů. Tak se předejde zbytečnému utrácení v období nejistoty a vysoké inflace.
I když ceny svařáku v Praze meziročně vyskočily rekordním tempem, na takový Londýn to zatím nestačí. V tamním Hyde Parku vyjde šálek horkého vína na šest liber (zhruba 165 korun). No tak snad napřesrok.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.