V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Letmý pohled do historie ukazuje, že někdy před čtyřmi tisíci lety už rolníci dokázali uživit také řemeslníky, obchodníky, úředníky či učence. Světové civilizace se mohly rozvíjet.

Zemědělství se pozvolna a někdy skokově vylepšovalo – třeba když Evropané objevili Ameriku a přivezli kukuřici a hlavně brambory, které zabránily mnoha hladomorům. Ameriku zase obohatila pšenice, ječmen, rýže a také domestikovaní koně, skot, ovce a kozy.

Vědce inspiroval ptačí trus

Významný zlom nastal v 19. století, na jehož začátku žila na Zemi jedna miliarda lidí. Šlo o používání guána – výkalů mořských ptáků, které se za desetitisíce let nahromadily na pobřeží Jižní Ameriky a jihozápadní Afriky. Přirozené hnojivo bohaté na dusík, fosfor i draslík zvýšilo výnosy na polích. Flotily lodí je proto vozily do Evropy a Severní Ameriky – až se téměř vyčerpalo.

Genové inženýrství se zase přiblížilo k evropským polím

Money

Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.

Josef Tuček

Přečíst článek

Návrat k původním nízkým výnosům by byl pro rostoucí počet strávníků zaplňujících průmyslové země hrozivý. Pomohl chemický průmysl, který začal dodávat hnojiva umělá. Zřejmě největším průlomem se stala Haber-Boschova syntéza dusičnanu amonného s využitím dusíku ze vzduchu. Němečtí chemici Fritz Haber a Carl Bosch proces vyvinuli před první světovou válkou a dodnes je ekonomicky výhodným základem pro výrobu průmyslových hnojiv.

Nobelova cena za mír

Na tři miliardy se lidstvo rozrostlo v roce 1960. V té době zachránila zejména rozvojový svět takzvaná Zelená revoluce. Název zní jako reklama na ekologické postupy. V realitě výzkumníci vyšlechtili úplně nové vysoce výnosné odrůdy zejména pšenice a rýže, ale i dalších plodin. Jejich nasazení na pole bylo i v rozvojovém světě provázeno využitím průmyslových hnojiv a chemických postřiků proti škůdcům. A k tomu se přidaly traktory, kombajny a další mechanizace.

Jeden z průkopníků Zelené revoluce, americký biolog a agronom Norman Borlaug, získal v roce 1970 Nobelovu cenu za mír a je považován za člověka, který zachránil miliardu lidí před smrtí hladem.

Brambory v rentgenu, roboty v pšenici. Výzkumníci hledají plodiny pro změněné klima

Enjoy

Nejen lidé, také zemědělské plodiny chodí na rentgen. Pomáhá to při jejich přípravě na budoucnost, kdy budou muset uživit další miliardy strávníků. Nasazení rentgenu je přitom pouze jedním z prostředků vývoje moderního zemědělství, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

DDT jako varování

Základní principy Zelené revoluce se využívají dodnes, a to i na českých polích. Mechanizace stejně jako chemické postřiky se stále vylepšují. Napravují se zjištěné problémy – klasickým příkladem je DDT, špičkový insekticid, který zabíjí škodlivý hmyz na polích i komáry šířící malárii. Před úmrtím na tuto nemoc zachránil desítky minilonů lidí. Ale DDT se hromadí i v tělech ptáků a dalších živočichů, včetně člověka, a může snížit plodnost. Takže bylo ve většině zemí zakázáno.

Zdravotní předpisy se zpřísnily. A nakrmený svět dosáhl v roce 1987 pěti miliard obyvatel, kteří by jinak neměli co jíst.

Evropa odmítá – a využívá

V devadesátých letech, na jejichž konci nás bylo na Zemi šest miliard, přišla na pole nová revoluce, tentokrát genetická. Plodiny, do jejichž DNA v laboratořích zasáhli genetikové, se samy ubrání proti hmyzím škůdcům, nevadí jim postřiky proti plevelům, mají lepší užitné vlastnosti.

Úspěšně rostou na polích na všech kontinentech kromě Antarktidy a Evropy. V Antarktidě je to dáno mrazivým podnebím, v Evropě mrazivými náladami spotřebitelů, kteří pěstování geneticky upravených plodin odmítají, takže i úřady jsou vůči těmto rostlinám hodně nevstřícné. Úroda z nich se však do Evropy stejně dováží. Vždyť třeba bez genově modifikované sóji a kukuřice by se neobešel chov dobytka.

Genová úprava zvýšila úrodu sóji o pětinu. A mohou se přidat další plodiny

Money

Luštěnina sója díky genové úpravě více využívá sluneční záření a fotosyntéza v ní probíhá lépe. Proto dává vyšší úrodu. Výzkum, který financovala Nadace Billa a Melindy Gatesových, nabízí nové možnosti pro světové zemědělství.

Josef Tuček

Přečíst článek

Snad nová revoluce přijde zase včas

Nynější globální změna klimatu způsobená spalováním fosilních paliv, které se nedaří zastavit, přináší extrémy počasí, zejména dlouhá období sucha střídaná příležitostnými záplavami. Tyto problémy se už netýkají jenom rozvojového světa, ohrožují i zemědělství v zemích vysoce vyspělých.

Vědci se usilovně snaží reagovat hlavně vytvářením geneticky upravených odrůd zemědělských plodin, které budou odolnější proti suchu i vedru. V minulosti to vždycky nějak zvládli. Držme jim i sobě palce, aby to dokázali i teď, protože mezi těmi osmi miliardami lidí, kteří to potřebují, je i deset a tři čtvrtě milionu lidí žijících v Česku.

Genově upravené rostliny ochrání ovzduší v práci i doma

Money

Letošní zima přináší nutnost šetřit energií, tedy i míň větrat. Na pracovištích i v domácnostech se budou ve vzduchu hromadit nechtěné chemikálie. Pomoci mohou rostliny – ty přirozené, a v zemích, kde je to povoleno, také genově modifikované.

Josef Tuček

Přečíst článek

Další aplikace vědy v byznysu z pera Josefa Tučka čtěte zde