Syndrom vyhoření. Jde o depresivní stav, nebo samostatný fenomén? Vědci se neshodnou
Dvě relativně známé světové političky nedávno oznámily, že odstupují z funkce, a to z důvodů, které se dají vysvětlit syndromem vyhoření. Jeho případů ostatně přibylo v době covidové pandemie na mnoha pracovištích. Vědci se o podstatě tohoto fenoménu přou, ale naštěstí nabízejí rady, jak se mu dá vyhnout. Pilulku proti němu však nemají.
Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová oznámila záměr rezignovat před měsícem. Její vláda zvládla pandemii covidu-19 tak, že si získala mezinárodní uznání. Nyní však premiérka prohlásila, že už nemá na práci dost sil a že její „nádrž je prázdná“. Tohle odborníci označili za typický projev syndromu vyhoření.
Obdobně skotská premiérka Nicola Sturgeonová minulý týden oznámila, že odstoupí, jen co se za ni najde náhrada. Jak řekla, osm let v její pozici si vybralo svou daň. I její rozhodnutí pozorovatelé připisují syndromu vyhoření.
Syndrom vyhoření ohrožuje osoby s vysokým pracovním nasazením. Především ty, které intenzivně pracují s lidmi a jsou vystaveny emocím. Tedy především zdravotníky a sociální pracovníky, ale také třeba manažery a další hodně vytížené zaměstnance.
Stres z nesplněných očekávání
„K vyhoření dochází na základě chronického stresu z nesplněných očekávání. Projevuje se obvykle emoční vyčerpaností, nízkým osobním uspokojením a depersonalizací – takoví lidé se chovají k ostatním, jako by to byli stroje,“ popisuje Jan Vevera, přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.
Data ze světa ukazují, že případů syndromu vyhoření přibylo v době pandemie zejména mezi pracovníky ve zdravotnictví, školství a službách. I pro další profese byla nepříjemná třeba práce z domova natažená až do noci.
Modelka a první česká vítězka soutěže Elite Model Look z roku 1992 Martina Šmuková se modelingem živí neuvěřitelných 30 let. Fotila pro světové značky, natáčela reklamy, létala po světě. Žila rychle. V neustálém pohybu zůstala i po narození dvou synů. K modelingu si přibrala ještě práci pro nadaci, když v roce 2012 založila Nadační fond Pink Bubble. Svým životním stylem si naběhla na syndrom vyhoření. „Neodpočívala jsem a dostala se do kolečka absolutní únavy a vyčerpání,“ popisuje Martina v pořadu Eva Talks na Newstream TV. Tato zkušenost ji přivedla k uvědomění, že je v pořádku věnovat čas sama sobě.
Syndrom vyhoření mě připravil o emoce, říká modelka Martina Šmuková
Newstream TV
Původní snaha podávat co nejlepší pracovní výkony se vlivem stresu postupně mění až na stav, kdy člověka práce nebaví a dělá ji špatně. K tomu pociťuje chronickou únavu, pesimismus a beznaděj, podrážděnost, nedokáže se soustředit, zapomíná... A to ohrožuje nejen jeho kariéru, ale celou psychiku.
Nejednotní odborníci
Označení syndrom vyhoření se začalo postupně používat od sedmdesátých let 20. století. Tehdy také jedna z průkopnic výzkumů, Christina Maslachová z Kalifornské univerzity v Berkeley, popsala na základě průzkumu mezi pracovníky sociálních služeb, že vyhoření se skládá ze tří složek: vyčerpání, cynického přístupu k vlastní činnosti a neefektivity neboli přetrvávajícího pocitu nízkého osobního naplnění. Maslachová později vypracovala postup, jak pomocí sady otázek vyhoření odhalit.
Jenže odborníci se stejně neseřadili do jednoho šiku. Někteří soudí, že syndrom vyhoření je projevem depresivních stavů a nikoli samostatným fenoménem. A zmatky se projevují i u expertů, kteří jej zkoumají.
Zjistil to třeba tým vědců, kteří porovnali 182 studií syndromu vyhoření. Jak v roce 2018 popsali v odborném periodiku The Journal of the American Medical Association, čtvrtina autorů posuzovaných studií pozměnila dotazník Christiny Maslachové, a jedenáct výzkumných týmů vymyslelo úplně jiné postupy určení syndromu vyhoření. A aby toho nebylo málo, autoři těchto 182 výzkumných prací používali 142 (!) různých definic tohoto problému.
Světová zdravotnická organizace nakonec zařadila syndrom vyhoření v roce 2019 do své mezinárodní klasifikace nemocí jako profesní jev, nikoli jako zdravotní stav.
Vědci stále lépe chápou procesy v těle, které vedou ke stárnutí organismu. Na zpomalení stárnutí se pozitivně podepisuje celá řada látek, které postupně představujeme v seriálu Biohacking. Tentokrát se budeme věnovat rutinu, látce, která má pozitivní vliv zejména na srdeční činnost, ale také tlumí nástup neurodegenerativních chorob v čele s Alzheimerovou chorobou či Parkinsonem. Rutin přitom najdeme v běžných potravinách, včetně jablek nebo třeba v zeleném čaji.
Biohacking: Rutin tlumí nástup Alzheimerovy choroby. A nejen to
Enjoy
Léčivá pilulka není, ale bránit se můžeme
Zákeřnost syndromu vyhoření spočívá v tom, že se nedá diagnostikovat laboratorním testem. „V organismu takovéhoto člověka najdete vyšší hladiny stresových hormonů, ale to může mít různé příčiny. Laboratoř nezjistí žádný objektivní biomarker, který by potíže odhalil,“ konstatuje již zmíněný profesor Jan Vevera.
Z toho také vyplývá, že proti vyhoření neexistuje pilulka, kterou by člověk spolkl a měl pokoj. Když už se u něj syndrom projevuje, měl by si najít ordinaci psychologa – tipy k hledání nabízí například web odborně zaštítěný Národním ústavem duševního zdraví. Určitě se dozví, že musí něco změnit ve svém životě, a možná i práci – jako političky zmíněné v úvodu.
„Úplně nejlepší je samozřejmě prevence, tedy vyvážený život,“ připomíná profesor Vevera. „Naše psychická pohoda spočívá na třech sloupech – rodině, práci a koníčcích. Může stát i jen na dvou sloupech nebo na jediném, ale dlouho to nevydrží.“
Pocit vyčerpání, únava, negativní emoce spojené s prací a snížená efektivita v zaměstnání. Tyto body tvoří dle Světové zdravotnické organizace základní příznaky syndromu vyhoření. Ne každý si může dovolit odejít z práce a tím utnout zdroj stresu. Účinnou prevenci tak může tvořit několik následujících bodů, které zároveň fungují jako první pomoc v případě, kdy už práce začíná přerůstat přes hlavu.
FreshStart: Jak poznat syndrom vyhoření
Newstream TV
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
