Tradiční fandění končí, globalizovaný sport je příznivcům blíž

Olympijské hry jsou žně pro mediální společnosti. Sledování her i dalších sportovních klání však prochází proměnou, která změní i prostředí vrcholového sportu. Na fandění budoucnosti se zaměřil magazín The Economist.

Olympijské hry nejsou jen cílem mnohaleté dřiny stovek sportovců, ale taky obrovským byznysem a mediálním kolosem. Jak uvedl pro magazín The Economist šéf televize a vysílacích platforem NBC Universal Mark Lazarus, olympiáda je pro mediální firmy „inkubátorem a inovační laboratoří“. Jeho firma třeba zahrnuje do vysílání z Paříže komentáře generované umělou inteligencí.

Olympijské hry přitahují obrovskou pozornost diváků z celého světa. Očekává se, že probíhající třiatřicáté budou sledovat více než tři miliardy diváků, což je závratné číslo. Hry jsou pro média důležité, ale platí to i naopak. Poplatky za vysílací práva jsou největším příjmem organizátorů, utrží za ně kolem 3,3 miliardy dolarů.

Peníze? Díky, není třeba

Vždycky tomu tak nebylo. A nemusíme se vracet až do starého Řecka nebo do doby ideálů zakladatele novodobého zápolení Pierra de Coubertina. Přenos sportovních disciplín se poprvé objevil v Berlíně, kde se hry konaly v roce 1936, ovšem tehdy signál zachytili jen diváci ve velmi omezeném pásmu kolem sportoviště. Vysílání bylo na okraji zájmu i v Londýně 1948. BBC tehdy prý dokonce chtěla organizátorům něco zaplatit, ale ti odmítli, že to není třeba.

Třeba letní hry v Los Angeles roku 1984 už byly diametrálně odlišné. I díky tomu, že se neutrácelo za příliš nových sportovišť a využilo se existující infrastruktury a do procesu organizátoři zaangažovali i soukromý kapitál, skončila americká olympiáda velkým finančním ziskem, na rozdíl třeba od prodělečného Montrealu 1976. Podnikatelský přístup pořadatelů se pak ujal jako příklad pro další akce.

Konec kabelové éry?

V poslední době sledujeme proces, ve kterém tradiční média tahají za stále kratší konec provazu. Nejinak je tomu v případě televizních kanálů, které čelí nabité konkurenci streamovacích platforem. The Economist však uvádí, že sport byl v tomto klimatu stabilní položkou, která pro tradiční kanály zůstávala vysoce lukrativní.

Miliony diváků zase nabídka sportovních přenosů motivovala, aby si nadále ponechaly kabelovou televizi, která v klasické filmové a seriálové produkci už moc nestíhá.

Na olympiádě i v pokrytí dalších sportovních akcí můžeme sledovat pohyb. Změna je na spadnutí – a televize musejí reagovat. Poptávka je, pařížské hry letos opět sledují miliardy žen a mužů po celém světě, mladí i staří. Podstatná část diváků, zejména těch mladších, si však kvůli atletice, tenisu či čemukoli jinému nezapne televizi, ale právě nějakou ze streamovacích platforem.

Americký fotbal, soccer i pojídání párků

Velké procento společnosti má jistě mnoho zkušeností se sledováním nových filmů z pohodlí domova či stejně tak pohodlného sledování seriálů bez nutnosti čekat na každotýdenní okénko. Stejné společnosti však pronikají i do sportovního byznysu.

Například Amazon Prime nabízí přenosy ligy amerického fotbalu NFL, v portfoliu má i baseball a hokej. Podle britského magazínu nejspíš brzy přibude i basketbalová NBA.

Další gigant Apple na své Apple TV+ vysílá přenosy fotbalu (kterému Američané říkají soccer) v lize MSL. Když před lety slavný Brit David Beckham přestupoval do tamější Los Angeles Galaxy, měl tamější fotbal pověst provinčního čutání a někdejší hvězdu Manchesteru United a Realu Madrid lidé nechápali. Kde jsou ty časy? Dnes je Beckham spolumajitelem týmu Inter Miami a za stejný tým za oceánem kope Lionel Messi.

Rezervovaný přístup k zahrnutí sportu měl Netflix, ale i ten nakonec trendu podlehne, i když zatím v menším měřítku. Začne poměrně bizarně, soutěží v pojídání hot dogů a jakýmsi zápasem mezi boxerem Mikem Tysonem a jistým youtuberem. Na konci roku odvysílá vánoční zápas amerického fotbalu a napřesrok wrestling. Mimo to ale nabízí hned několik sportovních sérií, třeba o Tour de France, pomocí jedné z nich představuje závody Formule 1 americkému obecenstvu.

Podobně se zařizují i mnohé tradičnější kanály jako například Disney nebo ESPN, která spolu se společnostmi Warner Bros Discovery Fox chystá vlastní sportovní platformu.

Sportovec je víc než tým

Změna trendu sledování přenosů je příležitostí i pro samotné sporty. Dění na druhé straně planety se stává dostupnějším, takže je mnohem jednodušší lákat nové diváky. Jednotlivé národní sportovní ligy a soutěže i v dnešní provázané společnosti jen zřídka získají pozornost i mimo místo své působnosti.

Téměř stoprocentně to platí třeba o automobilové NASCAR. Americký fotbal je sice druhou nejvýnosnější disciplínou, přesto drtivá většina příjmů kolem něho pochází z Ameriky. Americké příjmy hrají prim i v NHL. Jedině snad nejvyšší anglická fotbalová Premier League dokáže získat nadpoloviční část příjmů ze zahraničí.

The Economist navíc hovoří o jakémsi „fluidním fanouškovství“. Mladá generace už prý v takové míře nevyznává příslušnost k jednomu konkrétnímu týmu, jehož výhry a prohry by neustále sledovala. Daleko více jí záleží na konkrétních sportovcích, kteří jsou dnes celebritami. Proto je výhodné přilákat Messiho do Ameriky, fanoušci přece přijdou s ním.

Blíží se doba, kdy se narodíte jako příznivec Sparty nebo Slavie – a v jejich dresu i zemřete, ke konci?

Hvězdy NBA rozsvítí olympiádu v Paříži, basket dobývá svět

Názory

Superstars NBA budou nejsledovanějšími sportovci olympiády v Paříži. Basket je globální sport a hvězdy globální celebrity. Proto na úvodním ceremoniálu ponese vlajku USA nejlepší střelec historie LeBron James, Německa Dennis Schroder, ikonou Francie bude fantastický talent Victor Wembanyama, to budou silné momenty. Ale na olympiádě bude v basketu znít i příběh Jižního Súdánu, který se tam kvalifikoval, má skvělý tým a pro chudou a těžce zkoušenou zemi je ten příběh víc než jen sport. A o vlastní slavné basketbalové kariéře v dresu Nové huti Ostrava napíšu až někdy jindy, radši.

David Ondráčka

Přečíst článek