Trendy v jídle pro rok 2022. Co nám bude chutnat, jak, kde a co se bude vařit

Jsme zase o rok starší, zkušenější a nejspíš i o rok tlustší. Gastronomie a jídlo obecně patří mezi oblasti, na nichž se takřka dvouletá pandemie podepsala nejcitelněji. Změnili jsme svoje stravovací návyky i způsob nakupování. Více vaříme, častěji jíme doma, více o jídle přemýšlíme. Co nám to v příštím roce přinese? Na co bude zaměřená pozornost a o čem se mluví nejen mezi šéfkuchaři? Nechte se inspirovat deseti trendy pro letošní rok.
1) Potraviny na posílení imunity
Tváří v tvář covidové pandemii mnozí začali řešit své zdraví více než kdykoli před tím. A že je třeba se nejdřív zabývat tím, co jíme, a pak teprve nedostatky dohánět potravinovými doplňky je stará vesta.
V kurzu jsou a stále více budou suroviny a pokrmy, které lidskému tělu přinášejí významný užitek, jakkoli mohou působit banálně jako paprika, brokolice, borůvky, zázvor nebo česnek. Pak je tu vývar, hlavně ten z kostí a zeleniny, který funguje doslova jako „lék proti smrti“ (ne nadarmo se kdysi ženám po porodu vařil silný vývar). A cokoli fermentovaného – od kysaného zelí přes pastu miso po garum.
2) Vaření beze zbytku
Tenhle trend už pár let trvá a během posledního roku se jeho význam ještě prohloubil. Ze všech trendů má největší smysl, šetří naši peněženku i planetu a je v něm zahrnuta i pomoc potřebným. Je to jakási komplexní ohleduplnost.
Do gastronomické sítě Together přibyl před třemi týdny další podnik. „Optikou aktuální situace se další restaurace jeví jako šílenství, to uznávám,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz spolumajitel sítě David Petřík. Sektor gastronomie podle něj ještě čekají velké turbulence. V Together se proto víc zaměří na projekt „cloudové kuchyně” Wevar.
Petřík z Together: Gastro scénu čekají velké turbulence. My věříme onlinu
Money
Vařit beze zbytku a využít každou surovinu až do mrtě je ambicí všech dobrých šéfkuchařů, naši předkové to dělali automaticky. Dobrým příkladem je třeba zabíjačka, kdy se z poraženého pašíka využilo úplně všechno. Pro běžné domácí vaření se úplně stačí naučit plánovat a nenakupovat víc, než dokážeme spotřebovat. A také potraviny správně skladovat a umět naložit s těmi, které už třeba nejsou v nejlepší kondici, aby nemusely skončit v koši. Spoustu tipů a informací můžete najít na zachranjidlo.cz.
3) Nakupování potravin online
Ještě před pár lety to bylo spíš ojedinělé, dnes se počet Čechů, kteří pravidelně nakupují potraviny v internetových obchodech, pohybuje kolem 20 procent. Mnoho z nich začalo právě v době pandemie a do kamenných obchodů už se pak nevrátilo.
Online nákupy mají mnoho výhod. Jednou z těch zásadních je fakt, že do košíku nenaházíme všechno, co nám kdy chutnalo, nebo o co zavadíme cestou k pokladně. Ve virtuální samoobsluze je mnohem snazší vytvořit nákupní seznam a naplánovat „zásobování“ domácnosti tak, abychom nemuseli pořízených 30 procent potravin vyhodit, protože se zkazí, než je stačíme spotřebovat. Číslo odpovídá průměru v běžné domácnosti.
Do Míšeňské nedaleko Karlova mostu netáhne jen barokní architektura, do turisticky atraktivní ulice míří i milovníci dobrého piva. Už od srpna si tam přijdou na své i ti, kteří dávají přednost vínu.
V Míšeňské na Malé Straně to stále žije. Nově tam připravují šneky
Enjoy
4) Virtuální kuchyně
Nárůst zájmu o dovážku jídel z restaurací je ještě vyšší než u online nakupování potravin. A výrazně neklesl, ani když jsme se do restaurací začali vracet. Ukázalo se, že leckterý podnik vlastně provozovnu nepotřebuje, stačí mu kuchyně a rozvážková služba.
Cloudové, virtuální či ghost kuchyně (stále jde o jedno a totéž) jsou typickým dítětem pandemie a ukázkou toho, kam se gastronomie posunula. Koncepty „restaurace bez restaurace“ jsou jednou z cest, která rozhodně není slepá a zaslouží si být pořádně prošlapána.
5) Jíst méně masa
To, že jíme moc masa, se řeší už nějaký čas. Hraje v tom roli jak environmentální problematika – například na vyprodukování jednoho kilogramu hovězího masa padne 15 500 litrů vody –, tak etika velkochovů, ale i nerentabilita těch menších. Řešením by bylo omezit konzumaci masa a zaměřit se na podporu kvalitních chovů, jinými slovy dopřát si kvalitnější a tedy i dražší maso méně často.
Pandemie významně změnila stravovací návyky Čechů. Mnohem častěji si jídlo připravují doma nebo využívají rozvážkových služeb. A za oběd v restauraci utrácí rekordní částku, v průměru víc než 150 korun.
Revoluce v gastru. Češi vaří častěji doma, restaurace drží nad vodou rozvážka
Enjoy
Přestože se v populaci stále zvyšuje procento vegetariánů a veganů, masožravá většina z tohoto trendu není nadšená. Tady se samozřejmě otevírá obrovský prostor pro potravinářský byznys, který jednak produkuje řadu náhražek masa na rostlinné bázi (jejich složení je ale leckdy minimálně diskutabilní) a jednak se zuřivě pracuje na vývoji umělého masa množením kmenových živočišných buněk. Tady je to ještě problematičtější, do hry vstupují růstové hormony a steroidy a o etice při produkci umělého masa také nemůže být řeč. Ale nejspíš to bude zlatý důl.
6) Jednoduché a lokální rostlinné suroviny
Právě větší a hlavně kreativnější využití místní zeleniny je podle šéfkuchařů cesta, jak zmenšit konzumaci masa. Zaměřují se na ni ti nejlepší a nápadité zeleninové pokrmy jsou klíčovými položkami na menu jejich restaurací, které obvykle nebývají vegetariánské. Vnímají to jako svou šéfkuchařskou misi, která má inspirovat zákazníky, aby také dokázali v obyčejné mrkvi, květáku či celeru vidět velký potenciál.
Jak chutná autentický řecký salát a jak se poznají opravdové tzaziky? Základem jsou bezpochyby kvalitní suroviny, samozřejmě z Řecka. „Na řecké kuchyni je typické to, že ji daleko odtamtud autenticky připravíte velmi obtížně,“ říká šéfkuchař Giannis Marakas z restaurace Filema.
Dělat autentickou řeckou kuchyni daleko od Řecka je obtížné, říká šéfkuchař
Enjoy
Pro běžné smrtelníky to znamená o jídle mnohem více přemýšlet, více vařit a osvojit si více kuchařských technik. Vlastně to nemusí být zas tak složité, jak to vypadá, pro začátek stačí aplikovat poučku, že pečené vždy chutná lépe a výrazněji než vařené, takže zkuste dát mrkev do trouby místo do hrnce.
7) Řemeslné pití
Řeč je nejen o malých pivovarech, které nás baví už poměrně dlouho, ale i o výrobnách cideru, limonád a pálenek. Tenhle trend velmi radostně bublá a hezky pění. Leckterá hospoda si vaří své pivo (případně je to naopak, malý pivovar si otevře svou hospodu), ambiciózní restaurace si vyrábí vlastní voňavý gin a připravují k němu i svůj tonik. A do podobných kousků se pouštějí i nadšenci jen tak na vlastní pěst. Tady je velký potenciál, protože poptávka bude stále.
8) Fermentace
Ta nás baví už pár let, a když se podíváme na začátek textu, máme dost důvodů pro to, aby nás bavila stále víc. Fermentované produkty jsou opět jednou z vizitek ambiciózních šéfkuchařů, ale patří i k domácímu vaření. Připravit si doma kvašenou zeleninu není zas taková věda. V restauracích nebo mezi malovýrobci je velkým hitem příprava past miso v nejrůznějších variantách z luštěnin či obilovin, v kurzu jsou octy nebo garum (omáčka z fermentovaných ryb). Proč? Fermentované produkty fungují jako velmi výrazná ochucovadla a navíc jsou zdravé.
V USA mají hezký zvyk. V polovině listopadu pravidelně vyklízejí ledničky. Všichni. Je to takový logický úklid před Dnem díkuvzdání, aby se do ledničky vešel krocan. U nás by se něco takového mohlo zavést před Vánoci, kdy jsme zvyklí si dopřát a nakupujeme ještě víc potravin než obvykle. Tušíte, kolik byste toho vyhodili? A kolik jídla vyhodíte po vánočních svátcích? Nejspíš víc, než si myslíte.
Víte, kolik jídla během roku vyhodíte? Zkuste si tipnout
Enjoy
9) Česká hospoda
Na tu si nenecháme sáhnout, ale v té moderní a kreativní podobě je to trend, který dokáže nadchnout i zmlsané foodies. Koncepty jako Výčep na pražských Vinohradech nebo nedávno otevřený podnik U Kalendů dokazují, jak se dá tradiční česká kuchyně připravit zábavně, jak košatá může být, a kolik chutí či surovin v ní může překvapit. Základem je samozřejmě výborně ošetřené pivo.
10) Super street food
To, že jsme se naučili objednávat si v restauracích jídlo s sebou, neznamená, že jsme rezignovali na jeho kvalitu. Naopak se otevřel prostor pro street food, který snese ty nejvyšší nároky. Pražským rozvážkovým hitem bylo trhané kuře z KroKitchen a pravá neapolská pizza od Frankieho. Na vynikající kebab ve stánku Gemüse Corner se pořád stojí fronta a šéfkuchař Mirek Kalina si otevřel „kontejner“ s grilovanými kuřaty a porchettou. Takové koncepty budou stále oblíbenější.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.