Umělá inteligence navrhla léky. V laboratoři je otestovali. A fungují
Systém umělé inteligence navržený výzkumníky z Googlu a několika vědeckých institucí si „zahrál“ na vědce a mimo jiné navrhl tři léky proti leukemii. Využil při tom už existujících léčebných preparátů, u nichž doporučil uplatnění i u nemoci, proti níž se dosud nepoužívaly. Není to tedy ještě úplně stoprocentní objevitelská a vynálezecká práce, ale – už téměř ano.
Umělá inteligence našla tři léky použitelné proti jednomu druhu leukemie, dále vytipovala, kde hledat příčiny potíží způsobujících poruchu jater, a ještě navrhla způsoby, jak zjistit, proč se bakterie brání proti antibiotikům.
Vývoj v oboru umělé inteligence jde skutečně nesmírně rychle. Loni v létě oznámila v Tokiu sídlící společnost Sakana AI společně s akademickými výzkumnými ústavy v Kanadě a Británii, že vytvořily „vědce“ tvořeného umělou inteligencí. Nazvaly ho AI Scientist.
AI Scientist „bádá“ pouze v oblasti strojového učení. Jde o rozsáhlý jazykový model, který čte existující odbornou počítačovou literaturu, připravuje na jejím základě počítačové algoritmy, které by měly vést k novému cíli, aplikuje na ně malé náhodné změny a vybírá ty, které přinášejí vyšší účinnost. Napodobuje vlastně přírodní evoluci.
Nakonec program o výsledcích ještě napíše odborný článek. Možná zbytečně, protože odborníci zvenčí obvykle hodnotili, že výsledky, jež AI Scientist svou prací vytvořil, představovaly jen postupný vývoj, který by nestálo za to publikovat.
První umělá inteligence v roli vědce si počíná tak trochu jako dávní učenci uzavření ve slonovinové věži svého papírového poznání: prohrabuje se už existujícími znalostmi (či omyly), vyvozuje z nich nějaké závěry, avšak nedělá experimenty, kterými by je ověřila. Ale i tak jí to začíná myslet.
Umělá inteligence vytvořila vědce. Kreativní moc není
Zprávy z firem
Dnes užitečný pomocník vědců
Uplynulo půl roku a všechno je jinak. Výzkumníci z Googlu a také z londýnské vysoké školy Imperial College a americké Stanfordovy univerzity tento týden zatím předběžně informovali o svém programu umělé inteligence. Nazvali jej skromněji AI co-scientist, tedy představili jej jako spolupracovníka „opravdových“ vědců.
Ani tento systém ještě nemá na to, aby dělal úplně nový výzkum. I v tomto případě prochází odbornou literaturu, které je dnes tolik, že ji jeden člověk nezvládne přečíst. Informace si systém doplňuje z běžných webových stránek. Na základě získaných dat se snaží najít nové poznatky, které z nich mohou vyplývat, sestavovat nové hypotézy a návrhy vycházející z předchozích důkazů, avšak přizpůsobené novým výzkumným cílům. Vědci mohou se systémem přímo komunikovat, například mu zadávat vlastní nápady, aby na nich popracoval, nebo mu v běžném jazyce sdělují svůj názor na průběžné výsledky.
Oproti konkurenčnímu systému AI Scientist je podstatné, že nový „spolupracující vědec“ nezůstává v počítačové oblasti, ale míří do biomedicínského výzkumu. A jeho výsledky je možné do určité míry nezávisle ověřit.
V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.
Umělá inteligence pomohla lékařům lépe najít nádory: přijde s ní do ordinací užitečná změna?
Enjoy
Nasaďte tyto léky
Výzkumníci systém vyzkoušeli ve třech segmentech. Dali mu za úkol, aby zvážil využití už existujících léků proti jiným nemocím, než na jaké byly vyvinuty. Není totiž neobvyklé, že jedna léčivá látka může mít více účinků, o nichž se předem neví. Ale přijít na ně vyžaduje propojit nové poznatky a odborné znalosti z mnoha oborů.
AI co-scientist našel tři možné léky, které by podle něj bylo možné nasadit proti nebezpečné akutní myeloidní leukemii. Vědci pak tyto návrhy mimo jiné prověřili na buněčných kulturách v laboratoři. Ukázalo se, že tyto látky skutečně snižují životaschopnost nádorů. Jestli se ale uplatní v praxi, to je ještě nutné prokázat při pokusech na laboratorních zvířatech a případně na opravdových pacientech.
Nicméně jako začátek to není špatné.
Druhým, těžším úkolem bylo najít vhodný cíl, kam by mělo směřovat působení vyvíjeného léku, aby se nemoc efektivně zastavila. V daném případě šlo o fibrózu jater, což je poškození tohoto orgánu, které je předstupněm cirhózy. I tady umělá inteligence navrhla postup směřující na některé genové sekvence (přesněji to vědci teprve chtějí popsat v některém odborném periodiku).
Gamifikace vnáší do pracovního procesu herní prvky, tedy odměny, soutěže, nebo bodové systémy. To zvyšuje motivaci a zapojení zaměstnanců. Tento přístup se v posledních letech rozšířil do mnoha firem a oborů, protože přináší lepší výkonnost, zájem a celkovou spokojenost zaměstnanců. 
Práce hrou. Umělá inteligence dokáže podpořit aktivitu zaměstnanců i v Česku
Zprávy z firem
Špehujete můj počítač?
Třetím úkolem bylo vytváření výzkumných hypotéz. Výzkum bývá složitý a drahý, a proto je v určitém okamžiku potřebné dobře sestavit hypotézu, jak asi zkoumaný jev funguje. V dalším výzkumu se hypotéza buď potvrdí a vědci mají vyhráno, nebo vyvrátí, což samozřejmě není taková sláva, ale umožní to vyhnout se dalším výzkumům v neperspektivních směrech a soustředit se jinam.
V tomto případě se AI co-scientist zaměřil na hledání hypotéz, které by vysvětlily, jak se v bakteriích přenášejí právě ty geny, které pak způsobují odolnost proti antibiotikům. Což je dnes velký problém, protože bakteriální nemoci se vyvíjejí a léky proti nim ztrácejí účinnost. Program konkrétně mířil na bakterie tuberkulózy, která zase nabírá na intenzitě a ohrožuje stále více lidí v chudých zemích i ve vyspělém světě.
Umělá inteligence během dvou dnů navrhla pět možných hypotéz, které by mohly vysvětlit vývoj odolnosti proti antibiotikům a jež by stálo za to prozkoumat. Lidským vědcům přišlo, že všechny mohou dávat smysl. Hned na prvním místě to byla hypotéza, s níž už dříve přišli vědci z londýnské Imperial College, kteří na vývoji programu AI co-scientist s lidmi z Googlu spolupracují.
Výzkumníci svoji hypotézu ověřují už několik let a ukazuje se jako pravdivá. Jenže své poznatky ještě nikde nezveřejnili. Systém umělé inteligence ji neměl odkud převzít.
Působivá pomluva, vyvinutá pomocí umělé inteligence a šířená po sociálních sítích, může zasahovat do velké politiky, což už víme. Ale dokáže těžce poškodit i malou firmu. Jak se jí bránit? Špatná zpráva: těžko.
Když rozum zůstává šokovaně zírat. Proti dezinformacím z útrob AI jsou firmy takřka bezmocné
Zprávy z firem
Vedoucí týmu z Imperial College profesor José Penandés byl hodně překvapený. „Hned jsem poslal e-mail do Googlu: že vy máte přístup do mého počítače?“ V Googlu ho ujišťovali, že nemají, že na to AI co-scientist musel přijít sám na základě rozboru jiné odborné literatury.
Poznatky jsou zatím čerstvé, nekontrolovali je recenzenti zvenčí, kteří teprve umožní jejich zveřejnění ve vědecké publikaci. Avšak dosavadní údaje ukazují, že umělá inteligence udělala podstatný posun k tomu, aby mohla dělat i tvůrčí vědeckou práci v různých oborech.
