Umělá inteligence pomohla lékařům lépe najít nádory: přijde s ní do ordinací užitečná změna?
V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.
Vědci z univerzity v severoněmeckém Lübecku a z několika medicínských pracovišť spolupracovali půldruhého roku s téměř 200 certifikovanými lékaři-radiology, kteří prozkoumávali snímky z mamografu a zjišťovali z nich, jestli vyšetřovaná pacientka nemá v prsu nádor.
Za to dobu radiologové vyšetřili 462 tisíc žen na dvanácti pracovištích v Německu. Vybírali si, které snímky prohlédnou obvyklým postupem a u kterých využijí pomoc umělé inteligence. Vyšlo to tak, že 201 tisíc pacientek vyšetřil jen radiolog a ve 261 tisících případech si vzal na pomoc i umělou inteligenci.
Jak to dopadlo? Výzkumníci ve vědeckém časopise Nature Medicine popsali, že radiologové sami úspěšně odhalili nádor v 5,7 případů na tisíc snímků, kdežto s pomocí umělé inteligence 6,7 nádorů na tisíc snímků.
Neboli: s pomocí umělé inteligence našli v každé tisícovce žen o jednu ženu s nádorem víc. V průběhu celého experimentu tedy umělá inteligence objevila asi 260 žen s nádorem prsu, které by prošly běžným screeningem. Nádor by se u nich našel až později, když už by byl větší. Pro pacientky by to znamenalo možná komplikovanější léčbu; přinejhorším ve výjimečných případech i úmrtí.
Devětašedesátileté Britce odhalil nádor na plicích nový nástroj umělé inteligence. Ten zkoumá veškeré anomálie na rentgenových snímcích a určuje pořadí, v němž mají pacienti podstoupit vyšetření, píše stanice BBC.
Umělá inteligence pomohla odhalit rakovinu plic
Zprávy z firem
Konzervativní lékaři
O tom jak (a zda vůbec) může umělá inteligence nahradit lékaře, se už vedou spory dlouho. Lékaři obecně bývají konzervativní, což je na jednu stranu dobře – nepodléhají tak snadno nejistým léčebným novinkám, které brzy vyvanou jako neúčinné. Na druhou stranu však také trvá dlouho, než i ověřené postupy přejdou z experimentálních pracovišť do běžné praxe. Se zavedením umělé inteligence do svých ordinací tedy doktoři nespěchají.
Samozřejmě, ani největší zastánci umělé inteligence v tuto chvíli nechtějí, aby lidi léčil počítač. Rizik je pořád příliš mnoho. Ale může lékaři významně pomáhat.
Konkrétně lékařská diagnostika je právě obor, v němž se využití umělé inteligence už dlouho na mnoha experimentálních pracovištích ověřuje. Jak teď ukazuje také zmíněná studie v Nature Medicine, může to být opravdu užitečné.
Jako partner investiční skupiny Penta Investments se podílí zejména na růstu její zdravotní divize. Ta se přitom v současnosti orientuje zejména na růst segmentu následné péče, ale také na sociální služby. Právě ty totiž budou v následujících letech potřeba stále více, stát tuto rostoucí potřebu nedokáže naplnit sám, tudíž zde je velký prostor pro soukromý sektor. Jaké plány má Penta v této oblasti? To prozrazuje Václav Jirků v rozhovoru, který poprvé vychází online v rámci Inventury 2024 byznysového portálu newstream.cz.
Václav Jirků: Stárnutí Evropy je byznys budoucnosti
Leaders
Počítač nabízí řešení, ale rozhoduje doktor
Vezmeme si zmiňovanou mamografii. Při tomto postupu přístroj pomocí rentgenového záření snímkuje prsní tkáň a lékař pak na snímku pohledem hledá abnormality a vytipovává, za kterou se skrývá nádor. Orientuje se podle toho, co mu dříve řekli učitelé, co si přečetl v učebnicích, v nových odborných textech, co odkoukal od zkušenějších kolegů a jaké vlastní zkušenosti během praxe získal.
Vyhodnocování záznamů, třeba v technických oborech, už dnes začíná dělat umělá inteligence. Učí se to z většího množství učebnic, než přečetl jeden člověk, a ze studia práce tolika odborníků, že je jeden člověk ani nemůže všechny znát.
Možná přichází čas, aby umělá inteligence se svými možnostmi zamířila i do lékařských ordinací. A protože v medicíně je opravdu namístě velká opatrnost, mělo by se tak stát metodou „počítač nabízí řešení, ale rozhoduje lékař“.
Najít nádor v rané fázi, kdy se dá úspěšněji léčit, dokáže metoda vyvinutá týmem profesora Michala Holčapka na Univerzitě Pardubice. Nápad se nyní snaží převést do praxe spin-off společnost Lipidica nejdříve v Česku, výhledově i v zahraničí.
Rakovina zjištěná z kapky krve: pardubická firma chce do praxe přivést nápad českého vědce
Leaders
Umělá inteligence umí administrativu
Umělá inteligence by mohla pomoci lékařům efektivněji se starat o pacienty tam, kde to dává smysl. Počítač zřejmě postupně dokáže stále lépe analyzovat snímky z diagnostických přístrojů, nebo třeba z mikroskopu. Ukazuje se však, že mu (zatím?) moc nejde stanovit diagnózu na základě rozmluvy s pacientem. To zůstává na lékaři.
Ale důležitá ještě jedna oblast, v níž umělá inteligence dokáže pomoci při péči o pacienty, aniž by přímo zasahovala do léčebného procesu. Je to administrativa.
Když se v Česku podíváme na ordinační dobu lékařů v ambulancích, zjistíme, že ordinují čili věnují se přímo pacientům tak pět šest hodin denně. Zbytek úřadují, vyplňují lejstra, hlášení pro pojišťovny a nepochybně se také pilně sebevzdělávají.
Pak se divíme, že lékařů je podle dat Světové zdravotnické organizace v Česku na počet obyvatel podobný nebo dokonce výrazně vyšší počet než ve vyspělých zemích, ale pacienti je nedokážou najít, když je potřebují.
Administrativa je plýtváním draze placeného lékařského času. Lékaři by jej měli věnovat pacientům, zkrátit jim čekací lhůty a rozšířit ordinační dobu tak, aby pacientům návštěva lékaře nezabila celý pracovní den.
S tímhle umělá inteligence umí pomoci už dnes a tato schopnost je možná prvním krokem, který jí cestu do ordinací otevře.
