United Airlines: Americká nenaleštěná bída
Po mé cestě do Spojených států se zastávkou v Dubaji jsem potřeboval koupit jednosměrnou letenku zpět do Prahy. Vzhledem k tomu, že ceny jednosměrných letenek většinou stojí více než zpáteční, sáhl jsem po koupi letenky za míle. V takovém případě se platí stejná cena za jeden směr ať je letenka pouze jednosměrná nebo zpáteční.
Volba padla na United do Frankfurtu a odtud následně Lufthansou do Prahy. Pohyb osob mezi Evropou a Spojenými státy byl v té době stále značně omezený. Nalézt dostupné letenky za míle nebyl žádný problém, dnes je situace o poznání horší.
Při výběru dopravce z velké americké trojky – American, Delta a United – jde spíše o výběr menšího zla než o výběr kvalitního dopravce. Každá americká aerolinka má nějaké své malé plus, ale v globálním srovnání patří kvalitou služeb k podprůměru.
Na letišti
Na mezinárodní letiště George Bushe jsem dorazil okolo půl šesté večer, tedy něco málo přes dvě hodiny před odletem. Ono totiž není moc o co stát. Jediný pěkný salonek Polaris Lounge, který je vyhrazen pouze pro cestující v byznys třídě, byl v době mé návštěvy zavřený. Na to, že na přednostních odbavovacích přepážkách nikdo nebyl, byl jsem vcelku v šoku, že mi odbavení a bezpečností kontrola zabraly přes půl hodiny. Kontrola dokumentů byla celkem striktní. Například Německo požadovalo i pro transit PCR test ne starší 48 hodin, což bylo přísnější než požadavek mé konečné destinace – České republiky. Nepomohlo ani to, že zřízenec překládající kufry (mluvit o přepážkovém pracovníkovi by nevystihovalo pracovní náplň) netušil, co je Praha nebo kde leží. I u Frankfurtu maximálně hádal. Zkrátka sehnat trochu uvědomělé pracovníky je v dnešní době oříšek.
Po krátké návštěvě salonku jsem 45 minut před plánovaným odletem dorazil na gate E4 houstonského letiště. Zde čekala dlouhá fronta na další kontrolu dokumentů. Žádná speciální řada pro cestující v byznys třídě se nekonala. Takže zabitých 20 minut jen kvůli tomu, aby se někdo (už asi po třetí) podíval na můj PRC test. Po přistání v Praze jsem měl všechna svá zavazadla 20 minut po dosednutí na ranveji. O takové rychlosti si dnes mohou nechat cestující zdát. Nejen na pražském letišti. V létě 2022 je menší zázrak, když kufry vůbec dorazí.
Lounge
Na houstonském letišti se potvrdily mé informace o zavřené Polaris lounge. Což je velká škoda, Mnohem prostší United Club byl otevřený. U tohoto salonku nebylo nikdy moc, o co stát. A výmluvy na covidovou pandemii nabídku určitě nevylepšil. Co se jídla týče k dispozici byly balené sendviče, saláty, sýr čedar či brambůrky a sušenky. Naštěstí jsem se cestou na letiště stavil na vydatné brzké večeři a neměl jsem hlad. Cestující s nárokem na Polaris Lounge dostali kupon na bezplatné prémiové nápoje. Jednou z možností bylo základní šampaňské Moet & Chandon, které je jinak v salonku k dispozici ke koupi za 15 dolarů. Dal jsem si jednu skleničku a vyrazil na gate.
Kanadský výrobce letadel Bombardier představil nejrychlejší business jet na světě. Letadlo Global 8000 má dolet rekordních 14 800 kilometrů a kapacitu 19 pasažérů. Společnost ho plánuje uvést na trh v roce 2025. Vzdálené destinace tak brzy mohou být dostupnější, uvedl server CNN.VIDEO: Ještě akčnější miliardáři. Bombardier představil nejrychlejší business jet na světě
Enjoy
Ve Frankfurtu během mého čekání na navazující let do Prahy byla salónková situace u Lufthansy stále tristní. Salonky byly sice otevřené, ale pořád v nich platil zákaz cokoliv konzumovat. Kvůli tomu v nich také nebylo pořádně nic k mání. K dostání byla káva, čaj, voda a preclík, a to jen pouze na cestě ven ze salonku. Pří pokusu o návrat do lounge a usrknutí si vody z lahve či mizerného kafe, hbitě přiběhne některý ze salónkových hlídačů a napomene vás. Zákaz se hlídá také přímo před vstupem do lounge, aby snad někoho nenapadlo pouze popojít se napít ven. Jak zvláštní. V prázdném salonku se nic konzumovat nemůže, ale odnést si to ke gatu a sníst, vypít to tam je v pořádku. Alespoň, že sprchy v salonku byly otevřené. Po nočním letu se rychlá sprcha hodila.
Sedadlo a kabina
Po nástupu druhými dveřmi jsem zabočil doleva a rychle našel své se sedadlo 4C, což bylo sedadlo do uličky ve čtvrté řadě po levé straně letadla. Na sedadle již čekala deka, dva typy polštářů a kosmetická taška, tentokrát spíše pytel v barvách amerického olympijského týmu. United byl totiž oficiálním přepravcem amerických olympioniků. To ale skončilo olympiádou v Tokiu. Od letošních zimních her v Pekingu létají tamní sportovci s Deltou. Sedadla v byznys třídě (United ji říká Polaris) jsou v konfiguraci 2-2-2 ve dvou kabinách. Přední má 30 sedadel v 5 řadách a druhá 18 sedadel ve 3 řadách. Jde o starší typ sedadel, která se dají nalézt na palubách strojů United.
Stará sedadla v business třídě United jsou model Collins Aerospace Diamond. Za mě jde o (prostorově) nejúspornější sedadla, která lze plně položit, protože prostor pro nohy každého sedadla se nachází zboku sedadla před ním.
Tato sedadla jsou přijatelná na zhruba devítihodinový let, když s někým cestujete anebo máte vedle sebe volné místo. To druhé byl naštěstí můj případ na tomto letu. Zatímco na letu z Kalifornie do Austrálie vedle náhodného cizince, bych s tímto sedadlem byl o poznání méně spokojený. Naštěstí Boeingy 787-9 jsou pomalu ale jistě vybavovány novými sedadly obchodní třídy. Nová sedadla Polaris byla představena již na konci roku 2016. Ani po více než pěti letech však těmito sedadly nejsou zdaleka vybavena všechna letadla v barvách společnosti United.
Americký Federální úřad pro letectví (FAA) letos uložil rekordní pokuty v celkové výši dvou milionů dolarů (45 milionů korun) kvůli rekordnímu počtu neukázněných cestujících. Nejčastěji si lidé odmítali nasadit roušku. Jste v letadle? Nechovejte se jako hlupák. Americký úřad rozdal rekordní pokuty za nepříslušné chování
Enjoy
Jak patrno, není tu mnoho soukromí. Ačkoliv sedadla United považuji na nepříliš dlouhém letu za adekvátně pohodlná, jsou z dnešního pohledu zastaralá. Jsou poměrně úzká a horizontální poloze je prostor pro nohy velmi stísněný. Úložný prostor pod obrazovkou nabízí dostatek prostoru pro laptop, nabíječky a obal na sluchátka. Další úložný prostor se nachází v zadní části sedadla za ramenem. Zde je také zásuvky, USB nabíjecí port a konektor na sluchátka. Zde se také nacházela sluchátka poskytnutá cestujícím v byznys třídě. Ani jsem je nezkoušel, protože jsem měl svoje. Každé sedadlo má 15,4palcový HD displej infotainmentu.
Po předchozím letu, kde byl nedostatek toalet, jsem byl rád, že na tomto jsou k dispozici hned tři a navíc je byznys třída více než poloprázdná. V letadle byla k dispozici wifi. Ceny byly velmi přijatelné. Hodina vyjde na dva dolary (47 korun) a připojení na celý let pak na 17 dolarů (410 korun) bez jakýchkoliv datových omezení.
Jídlo a pití
Krátce po usazení do mého sedadla dorazila Helen s nabídkou hlavního chodu. Menu bylo pouze verbální, žádné tištěné a vybírat se mohl jen hlavní chod večeře. Předkrm dezert či dezert byl daný. Na výběr bylo jakési hovězí, losos či vegetariánské těstoviny. Vybral jsem si lososa. Žádný nápoj před odletem, jako sklenka šampaňského, nebyl nabídnut. Každý cestující v byznys třídě dostal pouze láhev vody. Třičtvrtě hodiny po odletu dorazila večeře. Vše se podávalo najednou a na jednom táce a působilo velmi „covid safe“ díky plastovým obalům a kelímkům. Anebo by to mohlo být zbloudilé jídlo z ekonomické třídy. Salát s mozzarellou, hlavní chod (losos) s quinoa salátkem, v igelitu zabalená bageta, plastová miska oříšků a mango sorbet – to vše naplácané na jednom nevelkém tácu. Nejpodivněji působily ty ořechy. Ty se v lepších dobách podávaly s nápojem hned po odletu, před samotným jídlem. Na to ale v covidových dobách není čas.
K pití jsem si dal šampaňské a perlivou vodu. Na můj dotaz, jaké mají šampaňské, mi bylo řečeno, že francouzské. Jak hezky americká odpověď. Láhev jsem nikdy neviděl, protože ho donesli již nalité v plastovém kelímku, takže dodnes nevím, co to bylo. Jídlo bylo překvapivě dobré. Hlavně losos, který nebyl vysušený a skvěle ho doplňovala citrusová omáčka. Hodinu a půl po odletu byly všichni cestující po jídle a posádka zmizela.
Snídaně se podávala téměř 8 hodin po odletu. Na výběr byl ‘quiche’ nebo ovesná kaše. Vybral jsem si to první, šlo spíše o míchaná vejce s cibulí v misce z těsta. K tomu byly na talíři ještě klobásy a žampiony. Na táce byl také přeslazený jogurt, jakýsi kompot z ovoce a croissant. K pití jsem si dal kávu a perlivou vodu.
Během pandemie obliba soukromých letů vzrostla, lidé se dostali do míst, kam by je běžné linky nedopravily, navíc se vyhnuli frontám a potenciální nákaze. Podle Martina Feče z brokerské společnosti Charter Advisory, která lety s private jety zprostředkovává, se tak cílová skupina této formy přepravy rozrůstá. „Už to není jen svět vlastníků firem, ale nově třeba i manažerů z korporátu,“ tvrdí.Martin Feč: Private jetem se do Ruska dostanete. My to ale v žádném případě nenabízíme
Leaders
Na krátkém letu z Frankfurtu do Prahy se podávala svačina. Sestávala se z pár plátků drůbeží šunky s něčím, co připomínalo ratatouille, pak dezert, pečivo a máslo. Žádná sláva, ale na 45minutovém letu je to dostatečné. K tomu byl k dispozici výběr nápojů, včetně šumivého vína, ale ne šampaňského. Osobně jsem již zůstal u kávy a vody.
Verdikt
Účel tento let splnil. Tím bylo dostat ze z bodu A do bodu B v horizontální poloze. Více od amerických aerolinek prostě očekávat nelze. Servis, tak jak ho chápe řada asijských či blízkovýchodních aerolinek, američtí dopravci prostě neznají. Cílí na americkou klientela a její nároky a způsoby jsou jaksi buranské. Kdo vám na otázku, co mají za šampaňské odpoví, že francouzské? To je snad cestujícím „v byznysu“ jasné. Očividně ne těm americkým. Pro ty by byla asi i „bohemka“ šampaňské. Jídlo u United (a dalších amerických přepravců) ani před covidem nepřipomínalo michelinskou restauraci a pandemické škrty ho srazily ještě o pár levlů níže. Jde trochu o bídu, kterou se nikdo ani nesnaží naleštit.
Číslo letu: UA46, LH1400
Třída: Business Class
Trasa: Houston (IAH) -> Frankfurt (FRA) -> Praha (PRG)
Délka letu: 9h 55m, 1h
Typ letadla a registrace: Boeing 787-9 (N-19951), Mitsubishi CRJ-900 (D-ACNV)
Sedadlo: 4B, 3A
Datum letu: Květen 2021
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.