Válka o vzdělanost: Harvard se vzepřel Trumpovi. Je nejbohatší, ale i tak to bude univerzitu bolet
Harvardova univerzita v americké Cambridgi podala tento týden žalobu na Trumpovu administrativu za hrozbu, že úřady zruší financování školy, pokud před ní univerzita nesklopí uši. Žaloba je jasně definovaným postupem, jímž se vzdělaný svět brání vpádu barbarů.
Tak jako řada kroků současné americké vlády i útok na vědecké instituce probíhá chaoticky. V tomto případě Harvardova univerzita nejdříve dostala úřední e-mail, který jí fakticky hrozí ztrátou dvou miliard dolarů, jež dostává jako federální dotace. V kontextu dalších informací se ukazuje, že úřady také vyhrožují, že zruší osvobození od daní, které univerzita má, protože je nezisková organizace a své příjmy dále používá jen pro činnost školy. To se prý stane, pokud škola zásadně nezmění své fungování, nesníží vliv studentů a zaměstnanců na univerzitě, nepotlačí iniciativy v oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze.
Poté úřady skutečně oznámily, že zmrazí 2,2 miliardy dolarů federálních grantů pro Harvard. To není málo, roční provozní náklady univerzity, loni dosahovaly výše 6,5 miliardy dolarů.
USA nebudou sdělovat Světové zdravotnické organizaci žádné zprávy o šíření chřipky, rozhodla Trumpova administrativa. Možná tato zpráva zanikla v současném informačním chaosu, ale je další ukázkou, jak prezident Trump usilovně ničí rovněž americkou a zprostředkovaně světovou vědu. A tedy následně zdravotnictví a moderní ekonomiku, které se bez vědy neobejdou.
Trumpovy zmatky zasazují ránu americké i světové vědě
Enjoy
Škola vrací úder
Právníci najatí univerzitou požadavky odmítli a úřady oznámily, že šlo o omyl. Vyšší úřednice Bílého domu May Mailmanová k tomu uvedla, že za všechno může Harvard, protože jeho právníci mohli zvednout telefon a zeptat se, co dopis vlastně znamená. Šokující způsob úřadování: úředníci pošlou nějaké stanovisko, ale mělo by se jim ještě zatelefonovat a zeptat se, jestli to opravdu mysleli vážně...
Harvardova univerzita nicméně podala žalobu, v níž se brání nezákonným státním zásahům, které ji obírají o samostatnost. Škola si konflikt s Trumpovou administrativou může dovolit, s nadačním majetkem 50 miliard dolarů je nejbohatší výzkumnou a vzdělávací organizací na světě.
I tak ji však vzpoura bude pořádně bolet. Ztráta federálních grantů představuje třetinu provozních nákladů univerzity. Zbývající dvě třetiny pocházejí z výnosů nadačního majetku, licenčních poplatků, aktuálních darů, a také ze školného. Studium na Harvardu je drahé, student platí kolem 60 tisíc dolarů ročně (plus dalších 30 tisíc za bydlení na koleji, jídlo, učební pomůcky a podobně). Současně však má univerzita opravdu rozsáhlé stipendijní programy pro nadané studenty z běžných rodin, kteří díky nim mohou i na takto drahé univerzitě získat vzdělání.
Pokud univerzita přijde o státní peníze, bude muset ukončit řadu výzkumných programů, propustit některé výzkumníky a omezit podporu pro nemajetné studenty. Nejvíc ohroženy jsou medicínské výzkumy, které zatím byly hodně podporovány z federálních peněz. Na medicínský výzkum se totiž snáze získají granty než na méně atraktivní obory.
Harvard jde v čele odporu. Jiné špičkové americké univerzity zatím požadavkům Trumpových lidí ustupují a připouštějí, že svou samostatnost a univerzitní svobody omezí.
Americký prezident Donald Trump se snaží tvářit jako vítěz. Bude to mít ale stále náročnější, protože jeho politika sice poškozuje celý svět, ale americkou ekonomiku obzvláště. Ostatní země, bývalí spojenci i konkurenti, na nic nečekají a snaží se přeskupit síly. Například Evropská unie dost možná dosáhne dříve nepravděpodobných partnerství.
Karel Pučelík: Donald Trump nutí někdejší spojence hledat nové přátele
Leaders
Útok na centra poznání
Státní moc, která různé dotace a úlevy univerzitám a výzkumným ústavům poskytuje, má jistě právo si určit, za co je bude poskytovat. Ve Spojených státech jsou však rušeny už dávno schválené a rozběhnuté projekty. Vědci nevěřícně zírají na to, že jejich i několikaletý výzkum najedou končí ve ztracenu.
I v tomto případě vše provází chaos. Zdá se, že projekty na zrušení vybíraly počítačové programy podle toho, jestli se v nich objevují výrazy jako „klima“, „gender“ a jiná „nepopulární“ slovíčka. Na odborný obsah se nehledí.
Ale ani v panujícím chaosu nemůže ujít pozornosti, že jde o soustředěný útok na centra vzdělanosti a poznávání, což nemůže být náhoda. Uznávaný politický analytik Fareed Zakaria označuje současnou situaci za americkou verzi čínské kulturní revoluce. Tato akce byla v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století zaměřena na vymýcení starého myšlení, kultury a návyků a jejími oběťmi (někdy přímo na popravišti) byli mimo jiné intelektuálové a jejich bašty – školy. Šlo o součást dalšího upevňování čínské diktatury, kterému by přemýšliví lidé překáželi.
„Cla jsou jen příznakem hlubší krize pod povrchem. Světový řád, na který jsme si zvykli se drolí a pokud to politici neuřídí, může být výsledek horší než pouhá recese,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
Timur Barotov: Trumpova cla jako symptom něčeho vážnějšího
Názory
Vzdělaný odpůrce může být nebezpečný. Zastrašme ho
Jako všechno na světě i univerzity a další vědecké instituce si určitě zaslouží, aby se jejich činnost stále kriticky posuzovala. Najde se dost věcí, které by si zasloužily změnit. A pokud někdo bude poskytovat dotace, má právo si určit, na co je chce dát.
Ale dění v USA už není o smysluplném fungování systému vzdělávání a vědy. Proč jde Trumpova administrativa po krku špičkovým univerzitám podobně jako čínští komunisté před šedesáti lety?
Trump už měl v minulosti spoustu příležitostí, aby si uvědomil, že vzdělaní lidé mu moc nefandí. Stačí třeba vzpomenout výsměch, kterého se mu dostalo, když navrhoval, že by se covid mohl léčit injekcemi dezinfekčních prostředků.
A výzkumy také zaznamenávají, že čím vyšší vzdělání člověk má, tím méně je pravděpodobné, že s prezidentem Trumpem souhlasí.
Voliče s takovým přístupem přece neomylný vůdce ani jeho nohsledi nepotřebují. A tak je zastrašují – jako se to děje právě teď. Ze špičkových institucí se proti tomu zatím odvážil naplno postavit pouze Harvard.
Další texty Josefa Tučka
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
