Trvalo dlouhá staletí, než obchodníci a výrobci dobyli Vánoce jako významnou tržní příležitost. Tyto svátky přinášejí jim i jejich zákazníkům prospěch, ale také problémy, jimž by bylo lépe se vyhnout. Kdyby to ovšem šlo.

Historikové popisují, že doba kolem zimního slunovratu, po němž se dny zase začnou nadějně prodlužovat, byla obdobím oslav už dlouhá staletí před křesťanstvím. Třeba Římané v tu dobu slavili saturnálie – svátky Saturna, boha zemědělství, sklizně a času.

Děla se spousta nevázaností, občas se stávalo, že si otroci vyměnili místo se svými pány (ale jen na den, aby si na to nezvykli). Z dnešního pohledu je zajímavé, že už tehdy si lidé dávali dárky – spíše žertovné předměty a různé drobnosti. Velký byznys to nebyl.

Inspirace od biblických mudrců

Křesťanství sice potíralo pohany, ale rádo navazovalo na osvědčené tradice. Začátkem 4. století církev určila jako den narození Ježíše Krista 25. prosinec a křesťanské Vánoce pohltily pohanské saturnálie. S různými výkyvy se ujalo rovněž předávání dárků. Napomohl k tomu i biblický příběh o mudrcích (později označovaných jako tři králové), kteří se přišli poklonit narozenému Ježíškovi a přinesli mu dary: zlato a vzácné vonné pryskyřice – kadidlo a myrhu.

Jak doplaval kapr na náš štědrovečerní stůl?

Enjoy

Co si dáte na Štědrý den k večeři? Smaženého kapra s bramborovým salátem? Pak patříte ke dvěma třetinám Čechů, kteří se drží této tradice. Ačkoli historie vánočního kapra nesahá zdaleka tak hluboko do minulosti, jako tradice rybníkářství a chovu kaprů u nás.

Darina Křivánková

Přečíst článek

V následujících staletích se předávání dárků různě vyvíjelo. Třeba někteří křesťanští šlechtici usoudili, že to oni by měli dostávat dárky od svých poddaných. Nečekali, že to poddaní sami pochopí, ani je o tom moc nepřesvědčovali, prostě v toto období nařídili různé majetkové odvody.

Datum předávání dárků nebylo pevné – původní konec prosince na dlouho ustoupil 5. nebo 6. prosinci, dnu svatého Mikuláše, biskupa z Myry (v dnešní Antalijské provincii v Turecku). Ale v 19. století přece jen vyhrály Vánoce. Některé národy si do nich přestěhovaly i Mikuláše (Santu Clause), jiné si jej ponechaly na začátku prosince, avšak už jen jako drobného dárce.

Dejte zlato, ne myrhu

Až minulé století díky masivní reklamě konečně dokázalo Vánoce náležitě využít jako hody pro výrobce všeho možného a obchodníky s tímtéž. Efektivita výměny dárků se však ukazuje jako poněkud pochybná. Napadne to určitě každého, kdo si u stromečku vybalí něco, co nejenom nečekal, ale vůbec nechtěl. Nechtěnými dárky, které výrazně závisí na osobním vkusu, nejčastěji bývají parfémy a kosmetika či oblečení, zejména obuv a svetry.

Vánoce podraží, cena třeboňského kapra stoupne o téměř pětinu

Money

Rybářství Třeboň očekává, že kilogram kapra bude při vánočním prodeji u stánků stát 130 až 140 korun. Meziročně tak zdraží asi o deset až dvacet korun, tedy asi o osm až 17 procent. Příčinou jsou rostoucí náklady na krmiva, paliva i energie, řekl při výlovu rybníku Rožmberk předseda představenstva společnosti Fish Market Rudolf Provázek.

ČTK

Přečíst článek

Velmi populární v teorii ekonomie Vánoc je již tři desetiletí americký profesor Joel Waldfogel z Minnesotské univerzity. Už v roce 1993, kdy působil na Yaleově univerzitě, díky pokusům se studenty spočítal, že obdarovaný by sám ze svých peněz za dárek zaplatil o deset až třicet procent míň peněz, než kolik za něj dal dárce.

Později na toto téma napsal celou knížku a tématu se věnuje i nadále. Dnes uvádí, že peníze vynaložené na dárek dají přibližně 85 procent užitku ve srovnání s penězi, které člověk utratí sám za sebe.

Neboli – ekonomicky nejefektivnější by bylo, pokud by si lidé místo dárků dávali peníze, za něž si pak obdarovaný koupí to, co opravdu chce, a za cenu, která mu připadá adekvátní. Vlastně jako by mudrci přinesli Ježíškovi jen zlato a nechali na jeho rodičích, jestli za ně koupí kadidlo a myrhu, nebo radši lepší dopravní prostředek než oslíka.

Ovšem darovat jenom peníze samozřejmě nejde úplně pokaždé, protože dárky mají také svou emocionální hodnotu. Profesor Waldfogel tedy navrhuje dávat místo dárků časově omezené dárkové vouchery, u nichž by nevyužité prostředky šly na charitu. Valný úspěch s tím zatím neměl.

Disciplína, v níž je Česko nejlepší na světě? Pečení vánočního cukroví

Enjoy

Je to pro mnohé taková každoroční „guilty pleasure“. Slibují si, že letos to budou jen linecké, rohlíčky, maximálně vosí hnízda. A pak přibydou i perníčky, kokosky, Masarykovo, ořechy, sádlovky, důlkové, pusinky, marokánky, podvodnice, išlské dortíčky… Druhy vánočního cukroví se dají počítat na desítky. A to je řeč jen o tom českém „tradičním“, pak je tu ještě import. Proč si to vlastně děláme? A existuje v pečení cukroví něco jako trend?     

Darina Křivánková

Přečíst článek

Chtělo by to několik Vánoc v jednom roce

Výrobci a prodejci mají samozřejmě z prodeje „předražených“ dárků prospěch. Ale neplatí to úplně. Některé obchody v rámci dobrých vztahů se zákazníky berou dárky zpět, pro internetové obchody je to dokonce povinnost. Což představuje pro obchodníky zátěž. Musejí vynaložit peníze na úpravu vráceného zboží, aby mohlo znovu do prodeje.

Koncentrace značné části prodejů do vánočního období navíc přidělává starosti výrobcům, obchodníkům a přepravním společnostem, protože v tu chvíli potřebují lidské i technické kapacity, pro které po zbytek roku nemají uplatnění. A ne vždy si dokážou vypomoci sezónními pracovníky.

Vlastně by pro ně bylo výborné rozprostřít masivní výměnu dárků do vícera období. Pro začátek se nabízí posílení dárcovské role Mikuláše, ovšem doprovázené jeho přesunutím na dobu letního slunovratu. A pak třeba i vhodné dárkové využití jarní a podzimní rovnodennosti. Reklamnímu průmyslu se tu nabízejí netušené příležitosti…

Hrozné dárky, kterým je lepší se o Vánocích vyhnout

Enjoy

Dát někomu dobrý dárek chce vynaložit nějaký čas, snahu a trochu přemýšlení. Ale jak se vyhnout tomu, abychom někoho nepřipravili o vánoční radost špatným dárkem?

ČTK

Přečíst článek