Nové genetické testy prozrazují stále přesněji, kdo je vystaven vyššímu riziku dědičného onemocnění třeba až za desítky let. Podle současných poznatků mohou data prospět zdravotním pojišťovnám i farmaceutickému průmyslu. Zato u jednotlivců je situace složitější – někomu včasné varování pomůže zdravotní hrozbu snížit, jiného vystraší a zkazí mu život.

Na skok do historie: V červnu 2000 oznámili tehdejší americký prezident Bill Clinton a britský premiér Tony Blair, že lidstvo zná svůj genetický kód. Uvedli tak převratnou událost, při níž dva soupeřící vědecké týmy sdělily, že souběžně zveřejní pro všechny vědce na světě základní mapu lidského genomu – tedy genetického kódu, v němž se dají zjišťovat dědičné vlastnosti.

Velký mezinárodní tým na svůj výzkum potřeboval jedenáct let a tři miliardy dolarů z veřejných peněz. Menšímu týmu americké společnosti Celera Genomics stačily necelé tři roky a 300 milionů dolarů ze soukromých investic k vytvoření rychlejšího postupu.

Americký prezident nadšeně uvedl, že nové poznání přinese revoluci v prevenci a léčbě většiny, ne-li všech nemocí, a že jeho vnuci možná budou vyrůstat ve světě bez rakoviny.

Nesplněná očekávání

Bill Clinton už má tři vnoučata, ale svět se rakoviny stále nezbavil. Poznání genů skutečně vedlo k úžasnému zlepšení diagnostiky nemocí a ke hledání léků. Ohrožení lidé chodí na preventivní kontroly. Jenže jen některá opravdu ošklivá onemocnění (Huntigtonova choroba, cystická fibróza, hemofilie...) jsou způsobeny mutací jediného genu. U nich genetický rozbor řekne: onemocníte, není vyhnutí.

Drtivou většinu dědičných nemocí způsobuje kombinace několika genů a roli ještě hraje prostředí, v němž člověk žije. Udělat z toho směrodatné závěry je pro seriózní vědce hodně složité.

Nové naděje – a nejistoty

Napomohl vývoj výpočetních technologií. Dnes je už snadnější z výsledku genového textu zjistit, jaké varianty genů konkrétní člověk má, a určit pravděpodobnost onemocnění. Například vcelku uznávaná americká společnost 23andMe nabízí za 99 dolarů genetický test, který oznámí nejenom nevyhnutelné nemoci, ale i pravděpodobná rizika pro tři desítky chorob.

Chcete, aby vám věda předpověděla nezvratný osud? Snad ani ne

Enjoy

Vědci pracují na tom, aby dokázali v dlouhém předstihu zjistit, zda člověk bude v blízké či vzdálenější budoucnosti trpět Alzheimerovou nemocí. Už proto, že by tím zdravotnictví ušetřilo spoustu peněz. Jinou věcí je, jestli se budoucí pacient chce opravdu dozvědět, co ho čeká.

Josef Tuček

Přečíst článek

Jak s tím pracovat? Výmluvným příkladem je bývalý britský ministr zdravotnictví Matt Hancock, který v roce 2019 zveřejnil, že podle genetického testu je vystaven vyššímu riziku vzniku rakovinu prostaty, a to 15 procent. „Tento test mi možná zachránil život,“ řekl Hancock s tím, že bude více chodit na preventivní vyšetření. To je jistě dobře. Avšak průměrné riziko onemocnění touto rakovinou je asi 11 procent. Hancockovo o něco vyšší číslo pro něj prakticky nic nemění.

Čtyři procentní body rozdílu jsou ale zajímavé třeba pro zdravotní pojišťovny. Pokud se z výsledků genetických testů dozvědí (v souhrnných číslech, bez jmen konkrétních lidí), že za pár let přibude nějakých nemocí, mohou tomu přizpůsobit své finanční rozvahy nebo podpořit preventivní programy. Farmaceutické firmy zase poznají, po jakých lécích bude vyšší poptávka, takže stojí za to tím směrem zaměřit výzkum.

V Británii se nyní chystá pod názvem Naše budoucí zdraví projekt, jehož se má účastnit pět milionů lidí, tedy asi desetina dospělé populace. To přinese hodně dat o pravděpodobném vývoji dědičných nemocí.

Dokážeme žít s nejistotou?

Ale co s tím může dělat jedinec? Už dnes i v Česku platí zdravotní pojišťovny testy u těch embryí z umělého oplození, u nichž hrozí některé nemoci (třeba Downův syndrom). Někteří rodiče nic takového vědět nechtějí, jiní jsou rádi, že si mohou z Petriho misky vybrat otestované embryo a vyhnout se narození nemocného dítěte.

Pokud však rodiče dostanou tabulku s procentním vyjádřením rizik pro řadu chorob, dokážou se rozhodnut, které embryo si vybrat pro implantaci?

A co teprve u dospělých lidí. Teorie je taková, že se člověk z genetického testu dozví, která nemoc mu hrozí. Změní životosprávu, chodí na lékařské kontroly. V ideálním případě se onemocnění úplně vyhne, v méně ideálním je jeho začátek včas rozpoznán a léčený pacient žije déle.

Ukazuje se však, že vlastně nevíme, jestli lidé dokážou s takovýmto rizikem žít. Jeden uznávaný výzkum říká, že lidé varovaní před ohrožením Alzheimerovou nemocí nevykazují větší známky deprese či úzkosti. Jiný výzkum, zaměřený na komplexní genové testování, naopak ukázal, že 61 procent zúčastněných špatně pochopilo, jaké riziko jim hrozí, a pět procent po sdělení výsledků splnilo kritéria pro potenciální posttraumatickou stresovou poruchu.

Věda tedy nabízí faktické, ale stresující informace, s nimiž někdy neumíme žít.

Očkování proti chřipce může snížit riziko demence i mrtvice, ukazují výzkumy

Enjoy

Očkování proti chřipce a pneumokokům by mohlo prodloužit život ve zdraví ve stáří. Výzkumy z posledních 15 let ukázaly, že se u očkovaných snížilo riziko Alzheimerovy choroby, mozkové mrtvice či infarktů. Novinářům to dnes v Praze řekli šéfka Mezinárodní federace pro stárnutí (IFA) Jane Barrattová a šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) Jiří Horecký, který nyní předsedá světové asociaci pro stárnutí Global Ageing Network (GAN). Podle Horeckého má v Česku očkování asi 27 procent lidí nad 65 let, proočkovanost je tak pod průměrem zemí EU. Očkování má od září podpořit informační kampaň.

ČTK

Přečíst článek

Rychlá chůze může zabránit předčasnému úmrtí. A stačí i jen 11 minut denně

Enjoy

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí, píše web BBC.

ČTK

Přečíst článek