Vědcům se podařilo omladit kožní buňky o 30 let, je naděje na zpomalení stárnutí. Metoda má ale jeden velký háček. Zvyšuje riziko výskytu rakoviny.

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.

Šéf výzkumu profesor Wolf Reik v rozhovoru se zpravodajskou stanicí BBC řekl, že doufá, že jednou bude možné stárnoucím lidem zachovat zdraví déle. „O něčem takovém jsme snili. Z mnoha běžných potíží se s věkem stávají vážné nemoci a je úžasné přijít na to, jak lidem pomoci,“ řekl.

Při zmlazování kůže byly použity postupy známé z výzkumu, který vedl k narození naklonované ovce Dolly.

Výsledek cambridgeského týmu byl zveřejněn v časopise eLife a Reik upozornil, že jde o výzkum ve velmi raném stadiu. Předtím, než bude moci být technologie přenesena z laboratoři na kliniku, je třeba překonat mnoho problémů. To, že se poprvé podařilo ukázat, že je omlazení kožních buněk možné, je ale podle něj důležitý krok vpřed.

Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh

Money

Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.

Josef Tuček

Přečíst článek

Výchozím bodem výzkumu byly poznatky z Roslinova institutu v Edinburghu, kde se v 90. letech podařilo naklonovat ovci z kožní buňky dospělého jedince. Původním cílem týmu z Roslinova institutu nebylo vytvářet klony zvířat nebo lidí, ale lidské embryonální kmenové buňky, které by mohly růst v určitých tkáních jako svaly, chrupavky nebo nervové buňky a nahradit vyčerpané orgány.

Později technologii zjednodušil japonský vědec Šinja Jamanaka, laureát Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii. Dokázal vytvořit indukovanou pluripotentní kmenovou buňku, která je připravená uměle a může z ní vzniknout v dospělém organismu jakákoli buňka. Jeho metoda se označuje jako IPS.

Jak v případě použité při klonování Dolly, tak v případě IPS musí kmenové buňky narůst do buněk a tkání potřebných pro pacienta. Je to složitý proces a navzdory mnohaletému úsilí je využitelnost k léčbě nemocí velmi omezená.

Stále populárnější kombucha má pověst všeléku. Je skutečně tak všemocná?

Enjoy

Do popředí zájmu se kombucha dostala z několika důvodů. Aktuálně jako jedna z tekutých alternativ, kterou si lze zpestřit suchý únor. Je také vyhledávaná jako „zázračný“ nápoj, který posílí imunitu a nejen ji, což je také víc než aktuální téma. Stále jedeme na vlně kvašení, i tady má kombucha co nabídnout. A z dlouhodobého hlediska je pak populární jako jedna z „DIY potravin“, které lze s trochou fištrónu vyrobit doma. 

Darina Křivánková

Přečíst článek

Reikův tým použil techniku IPS na kožních buňkách 53leté ženy, přičemž zkrátil délku jejich pobytu v chemikálii z 50 na 12 dní. Člen týmu Dilgeet Gill řekl, že ho ohromilo, když zjistil, že se buňky nezměnily v embryonální kmenové buňky, ale „omládly“ tak, že vypadaly a chovaly se, jako by byly odebrány člověku starému 23 let.

Proces nelze rychle zavádět na klinikách, protože metoda IPS zvyšuje riziko rakoviny. Reik řekl, že věří, že když je nyní zřejmé, že lze buňky omladit, může jeho skupina přijít na alternativní a bezpečnou technologii. „Konečným cílem je prodloužit lidem zdraví, ne život, takže lidé budou moci stárnout zdravěji,“ řekl.

Přišla s technologií na urychlení výroby vakcín. Teď vyvíjí kosmetiku

Leaders

V Silicon Valley založila dvě úspěšné firmy. Prodej jedné z nich jí a investorům vynesl 225 milionů dolarů. Teď Barbora Paldusová, americká vědkyně a podnikatelka s českými kořeny, svoje znalosti z vědy uplatňuje při vývoji a výrobě přírodní kosmetiky.

Petra Nehasilová

Přečíst článek