Vědci objevili molekuly sloučeniny, která neměla existovat | Newstream

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Vědci objevili molekuly sloučeniny, která neměla existovat. Může to znamenat průlom ve výrobě léčiv

Vědci objevili molekuly sloučeniny, která neměla existovat. Může to znamenat průlom ve výrobě léčiv
iStock
 ČTK

Vědci objevili sloučeninu, která neměla existovat, takzvaný hydrát chloridu cesného. Klíčem k jeho přípravě je speciální způsob mražení. Tento objev může otevřít nové cesty ke vzniku nestabilních molekul, včetně léčiv, a pomoci lépe porozumět chemickým reakcím ve vesmíru. Informoval o tom Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR (AV ČR), jehož experti na objevu spolupracovali s odborníky z Innsbrucké univerzity.

Hydráty chloridu cesného vznikly při extrémně rychlém zchlazení mikroskopických kapiček slaného roztoku na minus 196 stupňů Celsia nebo stlačením obyčejného ledu pod tlakem 1,6 gigapascalu při stejné teplotě.

„Při takovém zchlazení se nevytvoří krystalky ledu, a voda tak zůstává zamrzlá v neuspořádané podobě typické pro kapalinu. Při následném ohřevu amorfního ledu se molekuly přeuspořádají a vzniknou drobné ledové krystalky,“ uvedla Ľubica Vetráková z ústavu.

Tato krystalizace z amorfního stavu za nízkých teplot se od běžného mrznutí kapaliny výrazně liší. To je i důvod, proč vědci v takto připraveném ledu objevili molekuly, které by podle dosavadních experimentálních výsledků a výpočtových modelů vůbec neměly existovat.

Nové molekuly vědecký tým objevil díky kombinaci kalorimetrie, která měří změny tepla při chemických či fyzikálních procesech, rentgenové difrakci a pokročilé elektronové mikroskopie.

Podle odborníků přináší tento přístup naději na laboratorní tvorbu dalších nestabilních molekul, které jsou obtížně připravitelné konvenčními metodami. Mohlo by jít například o některá léčiva.

Metoda je mimo jiné zajímavá pro výzkum chemických procesů ve vesmíru, protože amorfní led se běžně vyskytuje na kometách a v mezihvězdném prachu. Při zahřátí komet na dráze ke Slunci může docházet ke krystalizaci amorfního ledu a také vzniku doposud neznámých molekul.

Objev publikoval vědecký časopis ACS Physical Chemistry Au. Výzkum financoval program Strategie AV21, program Functional Materials Science na Innsbrucké univerzitě a Rakouská grantová agentura FWF.

Robot ze želatiny udělá, co má, a bezpečně se rozpadne. Brzy to zvládne i v lidském těle

Nový posun ve vývoji „měkkých robotů“: zatím experimentální robotické rameno ze želatiny a bavlníku vytvořili čínští výzkumníci z univerzity v městě Chang-čou. Zařízení by se mělo dát použít i při lékařských zákrocích v lidském těle, v němž pak může zůstat a rozložit se, aniž by pacienta ohrozilo.

Přečíst článek

Fyzikové vytvořili foie gras, která méně ubližují drůbeži. A labužníci nepoznají rozdíl

Foie gras neboli ztučnělá játra hus či kachen jsou považována za špičkovou delikatesu. Jenomže k jejímu získání je nutné s ptáky dost ošklivě zacházet. Lepší přístup nabízí možná nečekaná věda – fyzika.

Přečíst článek

Bioreakor

Karbanátek ze vzduchu. Investory zaujali výrobci jídla z mikrobů

Už přibližně pětadvacet společností ve světě se snaží dosáhnout stavu, kdy budou vyrábět potraviny ze vzduchu, ovšem „propasírovaného“ přes bakterie.

Přečíst článek

Ozempic: Lék pro diabetiky, který se stal hitem na hubnutí, přihrává byznys chirurgům

Dominový efekt. Lék pro diabetiky, který se stal hitem na hubnutí, přihrává byznys chirurgům

Byznysová koule zvaná Ozempic se dál nabaluje. Z léku proti cukrovce druhého typu se během necelého roku stal hit nabízející zázračné zhubnutí. Velký váhový úbytek ovšem přináší povislé rysy v obličeji i přebytky kůže na těle, a tak Ozempic či jemu podobný přípravek Wegovy přihrává nový byznys také plastickým chirurgům.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Jídelníček z Marsu. Pěstování plodin na rudé planetě má pomoci i pustinám na Zemi

Přečíst článek
Doporučujeme