Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Vědci pokročili ve vývoji empatického robota

Vědci pokročili ve vývoji empatického robota
Columbia University, použito se svolením
Josef Tuček

Robot vyvinutý výzkumníky na Kolumbijské univerzitě v New Yorku dokáže předem rozpoznat, že se chystáte usmát, a zareaguje tak rychle, že se usmíváte současně. Čistě kuriozita? Vůbec ne. Tahle vlastnost se bude hodit robotu, který v prodejně nahradí lidského prodavače, ale i robotickému opatrovníkovi, jenž se dokáže postarat o starého či nemocného člověka, pro něhož se lidský pečovatel nenajde.

Robot dostal jméno Emo a je to – zatím – jenom hlava na podstavci. Obličejem podobným masce připomíná filmového zlosyna Fantomase, ovšem s tím podstatným rozdílem, že tvář není nehybná. Má výrazná ústa, která se umějí usmát. A to v pravý čas.

V očních bulvách má kamery s vysokým rozlišením a v sobě software, který vyhodnocuje tvář člověka, na něhož se robotická hlava dívá. Software dokáže rozpoznat, že se člověk chystá usmát, a to o vteřinu (úplně přesně o 839 milisekund) dřív, než se na lidském obličeji začne objevovat úsměv.

Na poznatek okamžitě reaguje 26 samostatných motorků, které ovládají pružnou plastovou „kůži“ obličeje. Na ní se ihned rovněž vytvoří úsměv, a to souběžně s tím lidským. Roboty, kteří reagují chvíli poté, co se člověk usmál, tu už máme. Tento však reaguje v tentýž okamžik. Dá se tedy považovat za „chápavějšího“ společníka.

Výzkumníci z Kolumbijské univerzity svůj postup popsali v odborném časopise Science Robotics. Mimochodem, mezi sedmi podepsanými autory je pět jmen čínských, což opět ukazuje, jak se čínští vědci dostávají do popředí výzkumu moderních technologií.

Technologická válka vrcholí. Čína v ní poráží Evropu

Čína letos zvýší výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu o deset procent oproti loňskému roku. Chce tak umožnit příklon své ekonomiky k rozvoji špičkových technologií. Současně ji motivuje závod se Spojenými státy o technologickou převahu ve světě.

Přečíst článek

Pomohla umělá inteligence

Robot Emo využívá umělou inteligenci podloženou dvěma neuronovými sítěmi (napodobující fungování lidského mozku). Jedna hodnotí lidskou tvář a předpovídá její výraz, druhá vymýšlí, jak vytvářet výrazy na „obličeji“ robota.

První síť byla vycvičena na videích lidí na sociální síti YouTube, zatímco druhá síť se trénovala tak, že robot sám sebe sledoval, jak se tváří na živém kamerovém přenosu. Naučil se, jak bude jeho obličej vypadat, když bude používat motorky pohybující umělými „svaly“. Asi jako když si člověk před zrcadlem nacvičí, jak to působí, když se nějakým způsobem usmívá, a pak to používá, i když se nevidí.

Robotický pes se dokáže pohybovat v hodně těžkém terénu.

Co je nového v robotice? Robot běhá jako pes, staví vesmírnou konstrukci a roste jako liána

Hlavní témata lednového čísla odborného měsíčníku Science Robotics připomínají obsah sci-fi knížky. Roboty se v nich vyskytují v poněkud neobvyklých rolích. Ale nastiňují, co všechno se v tomto oboru dá čekat a uplatnit v praxi.

Přečíst článek

Důvěryhodnější stroj

Jaký to má smysl? Za prvé čistě vědecký: výzkumníci prověří možnosti umělé inteligence. Ale za druhé a hlavně vědci doufají, že takto vylepší komunikaci mezi roboty a lidmi.

Umělá inteligence už dala robotům schopnost rozumět lidské řeči a smysluplně odpovídat na otázky. Jenomže stroje stále nedokážou napodobit složité neverbální signály provázející lidskou konverzaci, jako jsou pohyby těla a také úsměv, který není strnulý, ale reaguje na konkrétní situace. Do budoucna nepůjde jenom o to, aby se robot včas usmál, ale hlavně o to, aby celou svou mimikou a „neúčelnými“ pohyby při konverzaci realisticky reagoval na to, co lidé říkají.

Takové roboty vhodné pro přesvědčivou komunikaci s lidmi byznys potřebuje. Třeba jako budoucí recepční u vchodu do budovy. Nebo jako prodavače v obchodech, kam zajdeme, pokud se budeme chtít poradit s odborníkem a ne pouze objednávat zboží podle obrázku na internetu. Zatím to stále ještě levněji zvládnou opravdoví lidé, ale za čas už pravděpodobně budou pro tuto práci stroje výhodnější.

Prodavačka ukládá objednaný nákup do doručovacího robotu.

Konec uštvaných pošťáků a doručovacích firem? Vánoční dárky mohou už brzy rozvážet roboty

Uštvaní pošťáci a pracovníci doručovacích firem si teď konečně vydechnou – objednané dárky k Vánocům už byly doručeny, asi ještě zbývá dovézt nějaké opožděné zásilky a bude možné si i chvíli sednout. V příštích letech by však mohl tento vánoční rituál vypadat jinak: dárky mohou přivážet roboty.

Přečíst článek

Přijatelný pečovatel ve stáří

Ale poptávka po robotech schopných dobře spolupracovat s lidmi narůstá i v oblasti, kde bychom to snad ani nechtěli. V péči o nemocné či staré lidi.

Lidský život se prodlužuje, což je docela fajn, ale bohužel také o léta, kdy už nejsme úplně zdraví a soběstační, takže potřebujeme pomoc pečovatele. Ovšem pečovatelů není dost ani teď, natož v budoucnu, kdy starších osob ještě přibude.

Řešením by tedy mohlo být, že o starší lidi budou pečovat robotické systémy. O tom se hodně mluví zejména v Japonsku, v němž se sešly potřebné podmínky. Jednak v Japonsku stále klesá porodnost, ale prodlužuje se doba dožití. Země má – po malinkatém a specifickém Monaku – druhý nejvyšší podíl obyvatel starších 65 let ve světě. Současně je však Japonsko na dostatečné technologické výši, aby dokázalo vyvinout a zavést do praxe humanoidní (lidem podobné) roboty pečující o staré osoby.

Podle aktuálních představ by takoví roboti mohli seniorům nebo nemocným osobám připomínat jídlo a léky (případně jim je vydat), měřit teplotu a tep a oznamoval výsledky do lékařského střediska, zprostředkovat videospojení s příbuznými nebo s lékařem pomocí kamery a obrazovky, které mají na sobě, provádět nějaký základní úklid. Ale hlavně: měli by s lidmi mluvit a být jejich stálými společníky.

Ne každý starší člověk asi bude šťastný z toho, že si může povídat s mašinkou, byť vybavenou umělou inteligencí. Ale když už nebude nic lepšího, aspoň se na něj mašinka v pravý čas usměje jako nynější robot Emo.

Humanoid

Robot jako zabiják pracujících? Možná. O důvod víc, proč by měly mít sociální pojištění

Nečekané souvislosti s robotizací průmyslu našel americký výzkumný tým – uvádí, že důsledkem je vyšší úmrtnost některých pracovníků. Ne že by je roboty zabily. Ale připravují je o práci, což vede k úmrtím zejména kvůli zneužívání návykových látek a sebevraždám.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Umělá inteligence pomohla lékařům lépe najít nádory: přijde s ní do ordinací užitečná změna?

Přečíst článek
Doporučujeme