První listopadový den je svátkem všech veganů. Je tomu tak od roku 1994, tehdy na 1. 11. připadlo 50. výročí založení Britské veganské společnosti. Ano, něco co vnímáme jako velmi moderní stravovací trend, který bují posledních pár let, má poměrně hlubokou historii. 

Je spojovaná především se jménem Donalda Watsona, muže, který jako první použil slovo „vegan“ a založil zmiňovanou společnost. Dožil se pětadevadesáti let, z toho osmdesát let se stravoval bez masa a šedesát let žil jako vegan. Že se stane vegetariánem, si dal jako novoroční předsevzetí roku 1924, to mu bylo čtrnáct let. Vedly ho k tomu zážitky z farmy jeho strýce, coby kluk ji vnímal jako idylické místo se spoustou zvířat, poté co byl svědkem zabíjačky, se ale rozhodl už maso nepozřít. 

V rozhovorech popisoval svůj šok z toho, že nikomu z jeho velmi početné rodiny, včetně všech strýců, tetiček a bratranců, nepřipadalo na zabití vepře vůbec nic divného. Soucitné chování ke zvířatům je dodnes hlavním důvodem, proč se člověk rozhodne být veganem. A nejde jen o zvířata zabíjená kvůli masu, ale i ta využívaná na produkci mléka či vajec. 

Nejde jen o jídlo

Česká veganská společnost definuje veganství jako „způsob života, jehož snahou je v co největší možné a praktikovatelné míře vyloučit všechny formy využívaní zvířat a krutosti páchané na nich kvůli jídlu, oblečení nebo jakémukoli jinému účelu.“ 

Analýza: Veganství je megatrend. Investice jsou zatím na začátku

Money

Etické a udržitelné jídlo je považováno za megatrend, tedy něco, co v dalších letech přinese změnu a vyrobí miliardový byznys. Investiční příležitosti teprve vznikají.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Nejde tedy zdaleka jen o jídlo. Proč být veganem? Vedle již zmíněného etického důvodu je tu ještě ten environmentální. Existují například predikce, že kdyby měl každý člověk spotřebu masa jako průměrný Američan, tak bychom potřebovali tři a půl planety, abychom se uživili. V případě, že by se každý člověk stravoval vegansky, planeta by byla schopná uživit deset miliard lidí. Tohle jsou ale jen teoretické úvahy. 

Realita je ovšem taková, že zhruba čtvrtina emisí vzniká právě při produkci jídla, z toho více než polovinu tvoří emise vyprodukované při výrobě a zpracování masa. Zjednodušeně řečeno: jíme moc a blbě, což má neblahý vliv na planetu i na její obyvatele, zvířecí i lidské. A díky veganům za to, že na to dlouhodobě poukazují. 

U nás se k veganství k loňskému roku hlásilo asi jedno procento populace (k vegetariánství čtyři procenta), ano, jsme dost konzervativní. Navíc je třeba zohlednit fakt, že pro řadu lidí není veganství celoživotním programem, ale jen určitou etapou života, což je zcela relevantní. 

Potravinový trh by měly změnit „pravé mléčné výrobky“, které neviděly krávu

Money

Mléko, které ve skutečnosti není mlékem, a maso, jež není masem, je možné znát z vegetariánských a veganských obchodů a restaurací. Ale to, co přichází nyní, je něco revolučně jiného: mléčné výrobky, které svým složením odpovídají kravskému mléku, ale nepocházejí od krávy, nýbrž z bioreaktoru. Ekonomicky i ekologicky by to mohl být průlom.

Josef Tuček

Přečíst článek

Číst obaly se vyplácí

Každopádně trend je nesporně rostoucí, například ve Velké Británii za posledních 10 let vzrostl počet veganů o 350 procent, v USA za tři roky dokonce o 600 procent. To je samozřejmě hozená rukavice výrobcům veganských potravin. V leckterých supermarketech už najdeme celá oddělení s nabídkou, která byla ještě před pár lety nepředstavitelná. Ale zkusili jste se někdy podívat na složení jednotlivých produktů? 

Maso ani mléko v nich samozřejmě nenajde, ale zato například velké množství kokosového oleje, bramborového škrobu, bramborové kaše (!), soli, zahušťovadel, aromat a regulátorů kyselosti. To jsem vyčetla na obalu veganského sýru, který jsem si pro zajímavost koupila. Ve 100 g bych do sebe dostala 25 g tuků (z toho 22 g nasycených), překvapivě málo sacharidů (necelých 5 g, což je fajn), ale také žádnou bílkovinu (0, 7 g), což rozhodně fajn není. Když mrknu třeba na Lučinu, je v ní mléko, smetana, sůl a mlékařské kultury, celých 30 g tuku (ale jen 14 g nasycených), ale hlavně přes 8 g bílkovin. Co byste si namazali na chleba? Já v tom mám jasno. Číst obaly má velký smysl. 

Chlebíček je český vynález. Znají ho turisté a pochutnávají si na něm i vegani

Enjoy

Francouzi mají amuse bouche, Britové sendvič a Češi chlebíček. Jak se změnil za 100 let? A dá se na něm vydělat?

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Stále rostoucí poptávka po veganském jídle, je pro potravinářské firmy velký byznys. Veganské normy jsou v jejich produktech splněné perfektně, s těmi výživovými už je to horší. Na veganství je mi nesmírně sympatické to, že inspiruje k velmi kreativnímu využití nejrůznější zeleniny či luštěnin. 

Nikdy jsem ale nepochopila, proč vegan potřebuje veganský „párek“ nebo veganské „maso“. Možná je odpověď ve slovech Donalda Watsona, na otázku, co je na veganství nejtěžší, odpověděl: „Je to určitě sociální aspekt, nic jiného. Jako vegan se můžete cítit často v podstatě exkomunikován, vyloučen z té části lidských životů, které se točí kolem jídla.“ 

Když si můžete dát veganský párek, nebudete mít pocit, že jste odstrkovaný a nepochopený? Možná. Watson také dodal, že „veganství je mnohem víc, než najít novou náhražku za míchaná vejce na toastu“. Naprostá pravda. Dnes už na vegany nikdo nehledí jako na cizokrajná zvířata, není k tomu sebemenší důvod. V každé druhé kavárně mají alternativní mléka do kávy, řada restaurací má na menu veganská jídla, některé podniky se na veganské pokrmy přímo specializují, o nabídce supermarketů už byla řeč. Jen je dobré mít na paměti, že když je něco veganské, automaticky neznamená, že je to zdravé.

Gastro novinář Maurer: Některé restaurace otvírají, jen když mají hosty

Enjoy

Covid zasadil české gastronomické scéně hluboké rány. Definitivně zavřela až třetina provozů od malých venkovských hospůdek až po špičkové restaurace. Za oběť pandemii padla také vyhlášená pražská restaurace Bellevue, která vévodila žebříčku nejlepších restaurací podle Maurerova výběru. A co radí sám Pavel Maurer podnikům, které složitou ekonomickou situaci přežily? „Nezdražovat neuváženě. Lidé jsou nyní šetrnější, více kontrolují ceny,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz gastro novinář a vydavatel průvodce po tuzemských restauracích.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Čtyři tipy, kam na dobré veganské jídlo v Praze

Sandokan Bistro
Nabídka je kompletně veganská, kromě řady jídel asijského střihu se tu občas objeví i česká „prasárnička“ třeba smažená hlíva nebo buchtičky s krémem. Vždy jsou na menu skvěle sestavené a chuťově vyladěné bowls. 

Bistro Etapa
Karlínské bistro se zaměřuje na vegetariánská a veganská jídla. Vynikající jsou jejich veganské dezerty, ale i bohatě obložené topinky nebo misky plné výborných chutí. Čekejte kreativní jídla dotažená do detailu. 

Maitrea
Restaurace v centru Prahy má na menu výhradně vegetariánské a veganské pokrmy, těch veganských je opravdu hodně. Zakládají si na tom, že vaří nejenom dobře, ale i zdravě. 

Forky's
Koncept moderního bistra/restaurace hostům nabízí klasické pokrmy české i světové kuchyně. Důležitou částí nabídky je street food – zdravá forma fast foodu, která se od klasického liší nulovým obsahem cholesterolu, vysokým obsahem vlákniny, vitamínů a minerálů a prvotřídní kvalitou surovin.

Amerikou se šíří veganství, i díky celebritám. Prodej „zelené” slaniny roste

Money

Americký trh začínají dobývat značky nabízející veganskou alternativu tradiční slaniny. Za rok 2020 se jí prodalo za 267 milionů dolarů, což je ve srovnání s rokem 2019 o 20 procent víc.

Petra Nehasilová

Přečíst článek