Většina sběratelů umění v Česku nakupuje přes online aukce, ale hlavní je pro ně emocionální hodnota obrazu. Po pěti letech a více svého sběratelství nakoupili většinou několik desítek děl, přičemž vede malba a současné umění. A nejde přitom až o tak závratné částky, jak by se mohlo podle výsledků velkých aukcí zdát – za jedno dílo utratí většinou do 50 tisíc korun. Tak by se v kostce daly shrnout výsledky nejnovější studie serveru o umění Artplus.cz a J&T Banky mezi více než osmi stovkami sběratelů a odborníků.

„Chtěl bych mít doma umělecký originál, který se mi líbí, a ideálně od někoho, koho i znám.“ Takto obvykle začíná cesta velké části českých sběratelů umění. Své peníze nejčastěji investují do současného umění, a to i několikrát ročně. Mezi sběrateli uměleckých děl jsou jak ti, kteří investovali „jen“ milion, tak i ti, kteří v umění mají stokrát tolik, uvádí studie serveru o umění Artplus.cz a J&T Banky, která poprvé v Česku mapovala, jak se sběratelé na českém trhu s uměním chovají.

Investice do emocí

Sběrateli umění v Česku jsou většinou lidé, pro které je sbírání uměleckých děl osobní srdeční záležitost. Těch, co sbírku a mecenášství zdědili, je zatím v Česku jen pomálu. A protože se mezi sběrateli nejvíce sbírá současné umění, bývají mezi kupci uměleckých děl a jejich autory často i velmi nadstandardní vztahy. Pro sběratele je při nákupu díla důležité, aby se mu dané umění líbilo a mělo pro něj emocionální hodnotu. 

Obří výstava Muchy startuje. Legendu secese ukazuje jako bouřliváka i filosofa

Enjoy

Výstava s názvem „Mucha, rodinná sbírka” představí od pátku do konce října ve Valdštejnské jízdárně v Praze ucelenou přehlídku díla Alfonse Muchy. Jde o první výstavu tohoto formátu v Praze po 30 letech. Pořádá ji Nadace Mucha spolu se Senátem. Expozice, jejíž architekturu navrhla Eva Jiřičná, návštěvníkům přiblíží nejdůležitější etapy Muchova života, které zásadním způsobem formovaly jeho tvorbu i myšlení.

nst

Přečíst článek

Více jak 60 procent dotazovaných sběratelů sice své výtvarné kousky nejčastěji pořizuje přes internet v online aukcích. Už na druhém místě je ale emočně velice intenzivní věc, a to osobní koupě díla přímo od umělce v jeho ateliéru. Sběratele takové návštěvy u výtvarníků evidentně těší a pomáhají jim s nimi budovat hlubší vztahy.

Jak vypadá typický sběratel umění

Typický český sběratel umění bývá podle výsledků studie častěji muž, který sbírá umělecké kousky více než pět let. Za tu dobu si pořídil obvykle už minimálně několik desítek uměleckých děl, které mají pro něj více než investiční hodnotu. Nejprve se mu musí líbit, teprve v dalším sledu to zvažuje jako investici nebo ochranu před inflací.

Češi se bojí inflace a utrácejí za umění rekordní sumy

Enjoy

Strach z inflace žene Čechy k rekordním útratám za umění. V prvním pololetí se podle specializovaného serveru artplus.cz na tuzemských aukcích protočilo více než 910 milionů korun. A tím rekordy nekončí. Padla také rekordní částka za jedno umělecké dílo a vůbec poprvé se na aukcích prodalo více než 50 procent nabízených děl.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

„Sbírat umění začal, protože toužil vlastnit originální umělecká díla. Zajímá ho nejvíce české soudobé umění. Nakupuje nejvíce malby, a to nepravidelně několikrát za rok. Za jedno dílo utratí většinou do 50 tisíc korun,“ říká k charakteristice typického českého sběratele šéfredaktor Artplus.cz Jan Stuchlík.

Sbírat umění začal, protože toužil vlastnit originální umělecká díla. Zajímá ho nejvíce české soudobé umění. Nakupuje nejvíce malby, a to nepravidelně několikrát za rok. Za jedno dílo utratí většinou do 50 tisíc korun,“ říká k charakteristice typického českého sběratele šéfredaktor Artplus.cz Jan Stuchlík.

S tím, jak roste suma, kterou jsou čeští sběratelé ochotni do uměleckého díla investovat, zvyšuje se podle Stuchlíka i jejich vnímání díla jako finančního aktiva. A platí to i pro ty, kteří nakupují umění nejkratší dobu. „Čím kratší dobu se sběratel věnuje nákupu umění, tím silněji ho při nákupech motivuje i snaha zhodnotit vložené peníze a ochránit je před inflací,“ konstatuje Stuchlík. 

Co má šanci na zhodnocení

V příštích pěti letech má podle sběratelů i vlastníků uměleckých děl největší potenciál na zhodnocení investovaných peněz malba, případně práce na papíře. Na tom se sběratelé shodují i s odborníky na umění, kterých se výzkumníci také dotazovali.

Z hlediska moderního digitálního umění – například fenoménu posledních let NFT neboli nezaměnitelných tokenů – se už tolik neshodli. Část odborníků vidí na rozdíl od sběratelů šanci na zhodnocení také v případě digitálního umění, prací na papíře/grafiky a designových předmětů. 

Wall Street očekává ještě hlubší propad bitcoinu. Nevěří ani NFT

Money

Tři pětiny investorů na Wall Street jsou přesvědčeny, že cena bitcoinu mnohem pravděpodobněji klesne pod 10 tisíc dolarů, než že vystoupá zpět nad 30 tisíc dolarů za virtuální minci. A skeptičtí jsou i k zejména uměleckému fenoménu NFT, vyplývá z průzkumu MLIV Pulse mezi tisícovkou investorů, uvedla agentura Bloomberg.

duk

Přečíst článek

Z hlediska uměleckých období a původu děl sběratelé častěji věří, že vyšší šanci na zhodnocení má české poválečné umění a české současné umění. Do uměleckých děl z těchto období se vyplatí investovat i podle expertů na umění, kteří ještě uvádějí období české meziválečné avantgardy.

Prodejci umění nejvíce věří investičnímu potenciálu českého současného umění. Na druhé místo řadí v investiční atraktivitě českou klasickou modernu a teprve pak následuje podle nich české poválečné umění a meziválečná avantgarda. Více prodejců věří podle průzkumu i zahraničnímu současnému umění ve srovnání s těmi, kdo do umění sami investují.

Největším problémem tuzemského trhu s uměním je existence falz, tedy padělků na trhu. Na tom se shodují všechny skupiny dotazovaných, tedy sběratelé, odborníci i prodejci. 

Proč se stali sběrateli

Reklamní expert Pavel Feigl obdivuje prvorepublikovou noblesu i tehdejší uměleckou tvorbu. Svou sbírkou umění chce za sebou zanechat něco, co by ho přežilo a co není tak pomíjivé, jako reklama a marketing. Jeho kolegyně z reklamního byznysu Iva Bízová jde ještě dál. Podporuje českou vizuální scénu a dlouhodobě se svou sbírkou pokouší vytvořit historický obtisk doby.

Český aukční rekord: Sto let starý obraz od Kubišty překonal v aukci Kupku

Enjoy

Obraz Bohumila Kubišty Staropražský motiv z roku 1911 se na aukci výtvarného umění Galerie Kodl v Praze prodal za 123,6 milionu korun včetně dvacetiprocentní aukční přirážky. Vytvořil tak nový tuzemský aukční rekord, který dosud držel obraz Divertimento II Františka Kupky, jenž se v roce 2020 prodal za 90,24 milionu korun.

ČTK

Přečíst článek

Sběratel Tomáš Ciba se pro změnu tematicky zaměřuje na konkrétní motiv cesty, mecenášský přístup a pomoc mladým umělcům.

Pro muzikologa Jiřího Zahrádku je podstatné žít obklopen uměním a snad celá jeho kolekce funguje jako záznamník jeho dlouholetých přátelství s našimi významnými umělci. S radostí vzpomíná třeba na časté telefonáty s jednou z našich nejpozoruhodnějších malířek Adrienou Šimotovou nebo na své dnešní umělecké sousedy Dezidera Tótha či Vendulu Chalánkovou. 

Cestu ke sběratelství umění pro zakladatele Kunsthalle Praha, manželé Pudilovy, kdysi odstartoval obraz docela málo známé slovenské autorky. Dnes už koncepci své rozsáhlé sbírky utváří promyšleně zcela komplexně a systematicky a o sběratelství hovoří jako o nikdy nekončícím procesu. Aspoň tak to dotyční popsali pro průzkum Artplus.cz a J&T Banky.