Všemocná technika. Astronauty už mohou být i handicapovaní
Evropská kosmická agentura tento týden představila své nové astronauty, je mezi nimi také český vojenský pilot. Velmi zajímavý je však i jiný vybraný kandidát – muž, který v mládí přišel o nohu. Jeho volba svědčí jednak o rovných příležitostech pro osoby s handicapem, ale hlavně o možnostech medicínské techniky, která vrací lidi do běžného života. Ale ne levně.
Evropská kosmická agentura (ESA) počtvrté vybírala členy svého týmu astronautů – naposledy to dělala v roce 2008. Nyní z 22 523 přihlášených kandidátů vybrala pět profesionálních astronautů. K nim přidala celkem dvanáct „záložníků“.
Astronauti bez rakety
Profesionálními astronauty se stanou tři muži a dvě ženy, kteří nyní nastoupí na roční výcvik a budou se připravovat na případný kosmický let. ESA však nemá vlastní kosmickou loď schopnou dopravit člověka do vesmíru, a její astronauti proto létají jako členové posádek amerických a ruských kosmických plavidel. Je otázka, jak se bude kosmická spolupráce s Ruskem dále vyvíjet...
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zahájil program Artemis, který má vrátit člověka zpět na Měsíc. Raketové motory nakonec po odkladech a technických obtížích zažehly v 7:47 středoevropského času a vynesly raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion nad floridský mys Canaveral a dál na oběžnou dráhu. Modul, jehož posádku tvoří testovací figuríny, má v následujících 25 dnech obletět Měsíc a vrátit se zpět na Zemi.Po desítkách let pauzy nabrali Američané opět směr Měsíc
Money
Agentura poprvé vybrala také jedenáct záložních astronautů, mezi nimiž je i Čech Aleš Svoboda, pilot stíhačky Gripen na základně v Čáslavi. Záložníci zůstanou u svých dosavadních zaměstnavatelů, čekají je kratší kurzy a budou připraveni nastoupit trénink v případě, že se pro ně otevře příležitost k vesmírné misi. Což samozřejmě není úplně jisté.
První parastronaut
A je tu ještě jedno významné prvenství. Záložníky doplňuje jedenačtyřicetiletý Brit John McFall. V roce 2000, když mu bylo devatenáct, se vyboural na výletě v Thajsku na mopedu a tamní lékaři mu museli amputovat pravou nohu nad kolenem.
Díky protéze se však nemusel vzdát sportování. Na letních paralympijských hrách v roce 2008 v Pekingu získal bronzovou medaili v běhu na 100 metrů a další sprintérské medaile přivezl ze světových šampionátů handicapovaných sportovců. Kromě toho vystudoval sport a tělovýchovu, a později ještě medicínu. Od roku 2016 pracuje jako ortoped. Je ženatý, má tři děti.
Aspoň jedna dobrá zpráva pro bezpečnost lidstva: Opravdu umíme na vzdálenost milionů kilometrů zasáhnout vesmírný objekt, který by se mohl srazit se Zemí. Uskutečnitelných postupů je hned několik, i technologie už existují. A některé by se daly jednou použít i při těžbě nerostů ve vesmíru, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.Kosmická kolize ověřuje pozemské technologie
Enjoy
Když ESA oznámila, že má zájem přijmout i handicapovaného astronauta, nazvala jej „parastronautem“, byl John McFall mezi 257 přihlášenými a uspěl. Ani on není zařazen do plného výcviku a nemá záruku, že opravdu poletí do vesmíru. Má však posuzovat dostupnost kosmických misí pro handicapované lidi.
Výhoda díky handicapu a technice
Na paralympijských hrách v Pekingu roku 2008 potkal McFall o pět let mladšího Jihoafričana Oscara Pistoriuse. Ten tam získal hned tři zlaté medaile – za běh na 100 metrů, 200 metrů a 400 metrů. Pistoriovi při narození v obou nohou chyběla lýtková kost, lékaři mu je museli pod kolenem amputovat. Jihoafrický sportovec běhal na pružných protézách islandské společnosti Össur z uhlíkových vláken impregnovaných pryskyřicí.
Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh
Money
V roce 2012 se stal Pistorius prvním sportovcem, který závodil se zdravými sportovci na olympijských hrách, tam se mu ale medaile vyhnuly. O rok později však zastřelil svou přítelkyni, byl odsouzen na 13 let do vězení a z vrcholového sportu vypadl.
Povolení k jeho startu se zdravými sportovci bylo vydáno po dlouhých vyjednáváních. Podle propočtů totiž pružná protéza vrací při odrazu od země téměř třikrát víc energie, než jinak noze dodají šlachy v kotníku. Sportovec tedy má výhodu. Jiné propočty však dokazují, že z jiných důvodů protéza energii zase ubírá, takže si sportovec musí vypomáhat větší prací svalů kolem boků. Paradoxní spory o to, jestli beznohý člověk vlastně nemá nefér výhodu oproti lidem zdravým, nebyly dosud jednoznačně vyřešeny, avšak ukazují, jak daleko se protetická technika dostala.
Protéza za dva miliony korun
Johna McFalla donesla mezi astronauty protéza německé společnosti Ottobock s hlavním sídlem v Duderstadtu v Dolním Sasku a osmi tisíci zaměstnanci ve světě. Protéza umožňuje chodit, běhat, jezdit na kole či plavat. Jsou v ní senzory, které sledují aktuální fázi chůze, a mikroprocesorem řízený přístroj pak přesně reaguje podle náročnosti terénu, umožňuje i plynulou chůzi do schodů, chůzi pozpátku či po svahu.
Díky aplikaci v mobilu se dá nastavit pro různé činnosti, rekreační, jako je třeba cyklistika, i pracovní – automechanik tak může při údržbě zvednutého vozidla stát delší dobu v ohnuté poloze. Energii dodává baterie, která při běžném používání vydrží pět dní.
Ovšem cena za nejdražší protézu, která nahrazuje kolenní i kotníkový kloub, přesahuje 100 tisíc dolarů (2,34 milionu korun), takže není pro každého.
Třídenní kosmický let, při němž se nyní na oběžnou dráhu Země dostali čtyři američtí civilisté, kteří nejsou profesionálními astronauty, popisují média jako milník v dějinách turistických letů do vesmíru, které se tím zase přiblížily veřejnosti. Co tedy můžete, ale co nesmíte čekat, pokud o takovém letu taky sníte? Překážkou paradoxně nemusejí být peníze, ty může zaplatit někdo jiný...Chcete letět jako turisté do vesmíru? Co můžete čekat, a co určitě ne
Enjoy
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.