Reklama

Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

VÝROČÍ: Vynálezce, který poškodil svět. Jednou neúmyslně, jednou zcela nezodpovědně

VÝROČÍ: Vynálezce, který poškodil svět. Jednou neúmyslně, jednou zcela nezodpovědně
iStock
Josef Tuček

Byl to uznávaný vynálezce a předseda Americké chemické společnosti. Dnes je jeho jméno varováním před maléry, které nastávají, když vědec a průmysl poruší základní principy zdravého rozumu a státní moc nemá sílu či chuť chránit před tím své občany. Thomas Midgley, ničitel planety, seznamte se.

Reklama

V sobotu je to přesně 80 let od úmrtí Thomase Midgleye, autora více než stovky patentů. Dva vstoupily do dějin – olovnatý benzin a freony.

Thomas Midgley, nápaditý vynálezce, který si nelámal hlavu nebezpečnými souvislostmi svých patentů. Volný zdroj 

Když 2. listopadu 1944 zemřel, byl v důsledku nákazy obrnou zčásti ochrnutý. Našli ho uškrceného zařízením, které zkonstruoval, aby se dokázal bez pomoci dostat z lůžka. Často se říká, že jej zabil jeho vlastní vynález, koroner však smrt označil za sebevraždu. Bylo mu 55 let.

V Ethylu se skrývalo jedovaté olovo

V roce 1916 Midgley nastoupil do laboratoří automobilové společnosti General Motors. Podílel se tam na řešení velkého problému: „klepání“ motoru zaviněného špatně načasovaným zažehnutím benzinu. Midgley postupně vyzkoušel 143 chemických látek, které po přidání do benzinu klepání omezily. Pomohlo třeba přilít do benzinu líh z obilí.

Levnější bylo dodat látku zvanou tetraetylolovo, což se dělo od roku 1921. Na rozdíl od lihu se užití této chemikálie dalo patentovat a vydělat na tom. Benzin s tímto aditivem se předčasně nevznítil, auto se netřáslo a výkon motoru vzrostl.

Reklama

Thomas Midgley, úplně stejně jako průmyslové společnosti, které na olovnatém benzinu profitovaly, nemohl přehlédnout, že olovo je jedovaté. A tak látka dostala obchodním název Ethyl a o obsahu olova se v informacích pro veřejnost nemluvilo.

Laureáty letošní Nobelovy ceny za chemii jsou Američané David Baker a John Jumper a Brit Demis Hassabis

Nobelovu cenu za chemii získal tým vědců za výzkum proteinů

Laureáty letošní Nobelovy ceny za chemii jsou Američané David Baker a John Jumper a Brit Demis Hassabis. Ocenění jim náleží za výzkum proteinů. Oznámil to dnes ve Stockholmu šéf Královské švédské akademie věd Hans Ellegren. Oceněná trojice přispěla k předpovídání a navrhování trojrozměrných struktur a funkcí proteinů.

Přečíst článek

Bezpečnostní regulace byly v té době slabé. Už začátkem dvacátých let se však našli vědci, kteří před Ethylem varovali. Ale tyhle alarmisty podrývající průmyslový rozvoj nikdo neposlouchal.

Olovnatý benzin pronikl do celého světa. Midgley se na čas stal i viceprezidentem společnosti Ethyl Corporation, která patřila General Motors a dozorovala licenční výrobu tetraetylolova ve společnosti DuPont. Takže ani finančně nestrádal.

Dejte mi dýchnout

Ve výrobních závodech zemřelo na otravu olovem několik dělníků, jiní trpěli psychickými záchvaty. Novináři se začali vyptávat, a tak sám vynálezce připravil v roce 1924 ukázku. Nádobu s tetraetylolovem třel v rukou, pak si ji dal pod nos a minutu dýchal výpary. Dokazoval tak, že látka je neškodná. Bylo to odvážné představení, neboť Midgley věděl, že neříká pravdu. Už v roce 1923 si sám bral zdravotní volno se zdůvodněním, že práce s olovem v laboratoři mu zasáhla plíce.

Vynálezce stále tvrdil, že za Ethyl neexistuje náhrada. Sám jich přitom dříve našel několik, mezi nimi už zmíněný snadno dostupný líh. Šlo jen o to, zda se jim věnuje pořádný výzkum, který by je učinil ekonomicky přijatelnými a motor jim uzpůsobil.

Vrt pro těžbu vodíku v Mali provozovaný kanadskou společností Hydroma. Práce v noci je kvůli horku příjemnější než ve dne.

Změní energetiku vodík z podzemí? Svůdná představa a vědci říkají, že to je možné

Kde vzít vodík, který by měl být významným čistým palivem blízké budoucnosti? Vědci zkoumají lákavou variantu, že by se dal vytěžit ze země. Tím by se zjednodušil odchod od fosilních paliv, který se pro následná desetiletí ukazuje jako nevyhnutelný, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Až v sedmdesátých letech začaly zdravotnické úřady v USA a ve světě olovnatý benzin pro auta postupně zakazovat. U nás platí definitivní zákaz od roku 2001.

Uplynulá desetiletí však představovala humanitární katastrofu. Olovo ovlivňuje zejména vyvíjející se dětský mozek a snižuje mentální schopnosti dětí. Otrava také může poškodit krev, narušit imunitní systém, zvýšit krevní tlak a poškodit ledviny a reprodukční orgány. Tyto efekty jsou nevratné.

Ozon v ohrožení

Chvíli po olovnatém benzinu, v roce 1930, vymyslel Thomas Midgley základ chlor-fluorovaných uhlovodíků, které dostaly komerční označení freony. Šlo o umělé plyny, které výborně sloužily jako chladicí médium v elektrických ledničkách, jež se šířily po USA.

I první freon předváděl Midgley teatrálně: plyn vdechl a pomalým vydechováním uhasil svíčku. Působivě dokázal, že chemikálie není jedovatá ani hořlavá.

Freony se později osvědčily také v klimatizacích, ve sprejích rozprašovaly parfémy, barvy, léky či hasicí prostředky, v elektrotechnickém průmyslu se používaly k čištění čipů. A při tom stoupaly do atmosféry. Až v sedmdesátých letech vědci zjistili, že tam při chemických reakcích rozbíjejí molekuly ozonu tvořené třemi atomy kyslíku.

Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde

V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Jenže ozon filtruje nejnebezpečnější části slunečního záření, které dopadá na Zemi. Ozonový „filtr“ se oslabil a v osmdesátých letech se už s jistotou prokázalo, že kvůli tomu rostl počet onemocnění očí a nádorů kůže.

V roce 1987 státy světa podepsaly Montrealský protokol – zatím nejúspěšnější globální ekologickou dohodu. V návaznosti na ni byla výroba nebezpečných freonů postupně ukončena.

Chemické koncerny nejdřív namítaly, že zákaz freonů zničí civilizaci, ale když to nepomohlo, pohotově je nahradily bezpečnějšími plyny. Ozonová vrstva se bude vzpamatovávat ještě pár desetiletí, ale celkově si lidé – doslova – zachránili kůži.

Varování i pro současnost

Je zde samozřejmě obrovský rozdíl: benzin s jedovatým olovem se nikdy neměl dostat do výroby a jeho vynálezci i výrobcům to mělo být jasné od samého začátku.

U freonů v době jejich vzniku nebylo nebezpečí zřejmé. Ale ve velkém se vypouštěly do atmosféry a je varovné, s jakým zpožděním se vědci a pak i odborné úřady začali zabývat tím, co se tam s nimi děje.

Připomínat historii Thomase Midgleye má stále smysl – aby pokud možno nebylo tak snadné jít v jeho stopách.

Šéf německé automobilky BMW Oliver Zipse

Pokud Evropa nezruší zákaz spalovacích motorů, Čínu nikdy nezastavíme, uvedl šéf BMW

Pokud chce Evropská unie zmírnit závislost na Číně, musí zrušit plán zakázat od roku 2035 nová auta se spalovacím motorem. Na mezinárodním autosalonu v Paříži to řekl šéf německé automobilky BMW Oliver Zipse. Evropské země jsou mimo jiné značně závislé na čínském dodavatelském řetězci u baterií pro elektromobily.

Přečíst článek

Švédská společnost Hybrit vyrábí ocel za využití vodíku jako paliva.

Začal lukrativní závod. Kdo převede „věčnou” ocel do zelenějších časů, vydělá

„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.

Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.

Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly. 

Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.

O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.

Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme