V Oslu převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů - ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta Alese Bjaljackého. Místo Bjaljackého, kterému běloruský režim neumožnil vycestovat do norské metropole, se ceremoniálu zúčastnila jeho manželka Natalja Pinčuková. Později odpoledne byly ve Stockholmu předány také ostatní Nobelovy ceny - za literaturu, lékařství, chemii, fyziku a ekonomii. Jména laureátu Nobelův výbor oznámil v říjnu.

Válka na Ukrajině je střet dvou systémů

Výbor Nobelovy ceny za mír v odůvodnění uvedl, že letošní ocenění reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Podle předsedkyně Nobelova výboru Berity Reissové-Andersenové laureáti „podporovali právo na kritiku moci a ochranu základních práv občanů“ a mají podobné cíle i způsob aktivity. „Cílem je hnát pachatele k zodpovědnosti, ctít oběti a vyvarovat se opakování krutostí,“ uvedla.

Pinčuková prohlásila, že běloruský režim nevyvíjí žádnou snahu vyjednávat s těmi, kteří s ním nesouhlasí. „V Bělorusku je všechno vězením,“ citovala slova svého manžela. Ten mezi lidmi, kteří ho inspirovali, zmiňuje amerického bojovníka proti rasismu Martina Luthera Kinga či československého a českého prezidenta Václava Havla.

Šéfka ukrajinského Centra pro občanské svobody Oleksandra Matvijčuková uvedla, že válka na Ukrajině je střetem dvou systémů - autoritářství a demokracie. Podle ní se Rusko musí zodpovídat z válečných zločinů před soudem. „Musíme ustanovit mezinárodní soud a postavit před spravedlnost (ruského prezidenta Vladimira) Putina, (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka a další válečné zločince,“ uvedla.

Průzkum: Více než polovina Čechů nesouhlasí s vládní pomocí Ukrajině

Politika

Zájem české veřejnosti o vývoj situace na Ukrajině klesá. Ve srovnání s obdobím krátce po vypuknutí konfliktu také méně lidí podporuje kroky vlády na pomoc Ukrajině. S kroky kabinetu nyní souhlasí asi dvě pětiny obyvatel, což je ve srovnání s jarem o 16 procentních bodů méně. Roste počet lidí, kteří se staví proti přijímání ukrajinských uprchlíků. Nyní je jich více než čtvrtina, ve srovnání s jarem o 14 procentních bodů více. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

ČTK

Přečíst článek

Boj člověka proti moci

Podle ní Ukrajinci bojují za „příležitost vytvořit stát, kde budou práva všech chráněna, úřady budou zodpovědné, soudy nezávislé“. „Ruský lid bude zodpovědný za tuto hanebnou stránku svých dějin a za své přání násilně obnovit bývalou říši,“ uvedla.

„Bohužel ruská společnost neměla sílu přerušit tradici státu násilí,“ uvedl šéf organizace Memorial Jan Račinskij. Odsoudil „zločinnou válku proti Ukrajině“ ruského prezidenta Putina i jeho manipulaci s pojmy jako fašismus či antifašismus. V Rusku se otevřeně mluví o ukrajinské kultuře a o Ukrajincích jako o méněcenných, dodal Račinskij. Pokud jde o zodpovědnost za válku, odmítl koncept "národní viny" či jiné kolektivní viny. Odpovědnost je výlučně osobním rysem, uvedl Račinskij.

Přínos organizace Memorial zdůraznila předsedkyně Nobela výboru Reissová-Andersenová citátem spisovatele Milana Kundery: „Boj člověka proti moci je bojem proti zapomnění.“

Nobelovy ceny za vědu zasahují i do byznysu

Enjoy

Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.

Josef Tuček

Přečíst článek

Předány byly i ostatní Nobelovy ceny

---

V Koncertním domě ve Stockholmu byly předány ostatní Nobelovy ceny. Ocenění za fyziologii a lékařství letos získal švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo, cenu za fyziku si rozdělili Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger za experimenty s fotony a tři jsou i laureáti v oboru chemie.

Za molekulární výzkum tuto cenu obdrželi Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a Dán Morten Meldal. Nobelovu cenu za literaturu dostala Francouzka Annie Ernauxová a cenu za ekonomii Američané Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig.

Slavnostní ceremoniál se ve Stockholmu uskutečnil poprvé od roku 2019, v předchozích dvou letech předávání v tradičním formátu nebylo možné kvůli pandemii covidu-19. Akce se konala s doprovodem Královské filharmonie za účasti švédské královské rodiny.

Nobelovu cenu za ekonomii získal poprvé i exšéf americké centrální banky. Za výzkum bankovních krizí

Politika

Nobelovu cenu za ekonomii si letos rozdělí hned tři ekonomové, vesměs Američané. Získává ji Ben Bernanke, bývalý šéf americké centrální banky, a také Douglas Diamond a Philip Dybvig. Všichni tři ve svých akademických pracích demonstrovali, proč a jak předcházet rozsáhlému kolapsu bankovního systému. Bernanke pak měl příležitost takovému kolapsu předcházet i přímo v praxi. Centrální bance USA neboli Fedu totiž šéfoval v době finanční krize let 2008 a 2009, jejíž vrcholnou fázi odstartoval pád investiční banky Lehman Brothers.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

„Letošní rok je výjimečný,“ řekl předseda Nobelovy nadace Carl-Henrik Heldin při předávání cen. S odkazem na válku na Ukrajině, energetickou krizi a klimatické změny poznamenal, že „tváří v tvář tomuto množství krizí a výzev svět potřebuje oddané vědce, kteří neúnavně hledají pravdu a posouvají hranice našeho poznání.“

V DNA neandertálců se našel kód pro antibiotika, která se nám mohou hodit

Enjoy

Rostoucí schopnost bakterií odolávat antibiotikům je jedním ze strašáků zdravotnictví. Se ztrátou účinnosti antibiotik lidstvo přichází o účinné léky, za něž nemá farmaceutický průmysl dostatečnou náhradu. Každý nový zdroj pro tyto medikamenty je tedy vítaný – i když pochází ještě z prehistorie, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek