Wellfare zvířat dostává nový rozměr. Díky počítačovému vidění a umělé inteligenci
Tohle by nevymyslel ani George Orwell. I když byl blízko. Stačilo by propojit děj z jeho dvou románů - Farma zvířat a 1984. Ve světě se totiž rodí systém rozpoznávání „tváří“ dobytčat, který by - na rozdíl od příběhů popsaných ve zmíněných antiutopických dílech - mohl být ku prospěchu společnosti, nebo alespoň přispět k wellbeingu chovaných zvířat.
Ve světě běží debaty, jestli počítačové rozpoznávání tváří lidí na ulici zlepší naši bezpečnost, protože snáze odhalí zločince, nebo zvýší možnosti státní moci kontrolovat běžné občany. Pravdivé je samozřejmě obojí. Stejné technologie však směřují i do zemědělství, v němž teď Orwellova Farma zvířat získává novou odnož, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Už v minulosti docházely zejména z Číny, která je známá zaváděním systémů počítačového rozpoznání lidských obličejů do ulic, zprávy o tom, že tam tuto technologii zkoušejí i na hospodářská zvířata, zejména na krávy, ale také na ovce či prasata. U krav však obvykle šlo o kombinaci „obličeje“ a rysů těla daného dobytčete, zejména barvy a tvarů skvrn na kůži. Prasata, která jsou základem čínského masného průmyslu, analýzám kamerových záznamů odolávala, protože si jsou navzájem mnohem podobnější.
Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.
Genové inženýrství se zase přiblížilo k evropským polím
Money
Ale i to se mění. A vývoj dorazil do Evropy. Na konferenci Mezinárodní společnosti pro vědu o koních, která se uskutečnila na britské venkovské univerzitě v Hartpury, popisoval počítačové rozpoznávání zvířat Wenhao Zhang, odborník na počítačové vidění ze Západoanglické univerzity v Bristolu. Vzhledem k zaměření konference samozřejmě zaznamenal situaci u koní, kde technologie dobrého rozpoznání může zabránit podvodům při dostizích nebo při prodeji cenných jedinců. Ale dostal se i na další zvířata.
Od metra do zemědělství
Jak zaznamenal populárně vědecký časopis New Scientist, Zhang tvrdí, že i u prasat je možné díky umělé inteligenci určit zcela jedinečné rysy „obličeje“ a přesně je identifikovat.
Ostatně, postup si s kolegy ověřil při vývoji systému cestování metrem, v němž by cestující nepotřebovali jízdenky, protože by je podle obličejů identifikoval řídicí systém.
V současné době mívají selata na těle razítka s číslem, mikročipy pod kůží či třeba visačky připíchnuté k uchu, které mohou farmáři a veterinární pracovníci naskenovat a identifikovat. To je nutné třeba pro rozpoznání zvířat, která na základě veterinárního doporučení potřebují léky nebo specifické krmivo. Na rozdíl od popsaných způsobů je systém rozpoznávání prasečích „obličejů“ pro zvířata méně stresující.
Z výzkumů bolesti má samozřejmě užitek v první řadě člověk. Bolest je sice užitečná, protože varuje před zdravotním problémem, ale kdo by ji chtěl pociťovat pořád? Schopnost trvale ji odstranit by však mohla mít dalekosáhlý dopad a změnit třeba i chovy hospodářských zvířat, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Šokové zchlazení, neuroblokátory i genové mutace. Vědci mají lék na chronické bolesti
Money
Doktor Zhang s kolegy získali tisíce fotografií hlav prasat pořízených z kamery nad napáječkou, k níž museli čuníci hlavu přistrčit tak, aby se dostali do dobrého záběru. Pomocí programu pro strojové učení dokázali výzkumníci určit identitu zvířete zatím s přesností na 97 procent, což je o osm procentních bodů přesnější, než umožňují radiofrekvenční identifikační čipy.
Biometrický pas pro prase
Vlastně by tak prasata mohla dostat svůj virtuální „biometrický pas“, který by je provázel při přesunech na jiné farmy i při jejich konci na jatkách. Sledování zvířat pomocí obličejů by mělo být pro ošetřovatele jednodušší a pro zvířata příjemnější než jiné metody. Může přispět i ke kontrole, zda je o zvířata dobře pečováno, zda opravdu dostala pravidelnou dávku krmiva, případně léku.
Při sledování celého prostoru, v němž se prasata pohybují, by kamery a počítačové programy mohly v budoucnu odhalit i neobvyklé chování konkrétního zvířete a upozornit, že by je měl prohlédnut veterinář.
Vitamín C je základní vitamín a antioxidant, který ovlivňuje řadu procesů v těle. Seriál Biohacking pokračuje sérií zaměřenou na jednotlivé vitamíny. 
Biohacking: Ušetřete za kolagen, vitamín C pomůže stárnout s grácií
Enjoy
Z pohledu spotřebitele je pak docela výhodné, že zvíře se dá snadno sledovat po celý život, což zajišťuje lepší přehled nad původem masa a jeho zdravotní historií.
Chrochtá správně?
Rozpoznávání zvířecích obličejů není jediným novým postupem při sledování zvířat. Další výzkumné týmy, zejména čínské, vyvíjejí postupy pro identifikaci psů podle otisku čumáku. Jiné programy nahrávají hlasy zvířat a učí se rozpoznávat, zda jsou přirozené, nebo jsou ovlivněny tím, že zvíře něco bolí nebo má jiné problémy.
Když se jednotlivé sledovací systémy propojí, budou mít ošetřovatelé úplně nové možnosti poznat, co se v chovu děje. Zní to možná strašidelně, ale v tomto případě se snad dá říci, že je to dobré pro lidi i pro zvířata.
Další aplikace vědy v byznyse z pera Josefa Tučka čtěte zde
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
