Zajímá nás
ONLINE: V Mánesu pokračuje největší konference o sociální udržitelnosti v Česku Good Company Circle
Good Company Circle 2024 je největší konferencí o sociální udržitelnosti. Dává si za cíl moderovat celospolečenský dialog o budoucnosti naší společnosti, v níž hraje propojení byznysu, neziskového a veřejného sektoru klíčovou roli. Konference se uskuteční 10. října v prostorách pražského Mánesu. Mediálním partnerem je byznysový a lifestylový portál newstream.cz.
Online přenos
Propojení byznysu a neziskové sféry: Best Practices
Součástí největší konference věnované sociální udržitelnosti Good Company Circle byly také dva bloky, v nichž šéfky a šéfové úspěšných nadací představovaly společně se svými partnery z byznysové sféry konkrétní postupy a příklady z praxe, jak budovat úspěšné partnerství mezi neziskem a byznysem.
Dvojice byly následující. Monika Granja z Nadace Olgy Havlové a Petr Hutla z ČSOB, Jiří Sochor za JTI a Jaroslav Reichl Lorman z organizace ŽIVOT 90, Bára Nesvadbová zakladatelka Be Charity, Andrea Vlkova z Mary Kay, Vendula Pizingerová z Nadačního fondu Kapka naděje a Daniel Vagaský z Shell, Eva Prokešová za JTI a Dana Pavlousková zakladatelka Oděvní banky a Terezie Sverdlinová z Nadace Terezy Maxové a Lucie Polívková z ING.
Všechny dvojice se shodly na tom, že klíčem je správný výběr vhodného partnera, se kterým si budete vyhovovat. Díky tomu může partnerství trvat desítky let. Ostatně na konferenci se představovaly projekty, které trvají opravdu dlouho.
„Za dvacet let, kdy Shell spolupracuje s Kapkou naděje, jsme takto vybrali přes 100 milionů korun. A pomáhají všude, ve 14 krajích, ne jen v Praze,“ uvedl Daniel Vagaský ze Shell.
„Dlouhodobé partnerství dává vzniknout přátelství, porozumění. A jen z nich pak může vzejít skutečně funkční projekt. Díky partnerství s organizací ŽIVOT 90 jsme mohli přijít společně se službou První tísňová, kterou jsme si odzkoušeli u našich zaměstnanců, když jsme ji nabídli jako firemní benefit,“ uvedl Jiří Sochor. „Do dnešního dne tato služba pomohla již 16 tisícům lidí,“ připomněl Jaroslav Lorman z organizace ŽIVOT 90.
Co dále zaznělo
Petr Hutla (ČSOB)
Fond vzdělání jsme podpořili 42 miliony korun. Říká te si, že je to nic, když banka vydělává 10 miliard ročně. Ale já vždy říkám, že to není o částkách, ale je o tom, na co ty peníze jdou. Bývalý generální ředitel ČSOB mi vždy říkal, kdybys měl pocit, že potřebuješ více, přijď, já ty peníze seženu. Nikdy jsem nepřišel, nebylo třeba. Peníze poukazujeme tam, kde vidíme výsledek té práce. A my vidíme, co všechno NDV prošlo rukama a s jakým výsledkem.
Andrea Vlkova z Mary Kay
Mary Kay od svého založení pomáhá znevýhodněným. Každý rok 12. května na výročí narození naší zakladatelky uvádíme nový charitativní produkt, z jehož prodeje jde vždy 25 korun nebo 1 euro nadaci Be Charity. Nově máme také merch, jehož prodej jde celý právě Be Charity.
Barbara Nesvadbová (Be Charity)
My rozdělujeme 100 procent vybraných peněz. Myslím, že nám to dohromady funguje právě kvůli naprosté transparentnosti.
Dana Pavlousková (Oděvní banka)
Zkušenost, partnerství, myšlenka, finance, realizace. To jsou základní kymeny dobré spolupráce nezisku a byznysu.
Eva Prokešová (JTI)
Oděvní banka za dva roky 80 tun oblečení lidem v nouzi. Otevřela pobočku na Slovensku.
Workshop: Jaké jsou možnosti čerpání prostředků a dotací z EU
Evropské fondy jsou podle účastníků konference Good Company Circle administrativně náročné. Výjimkou je IROP, který umožňuje zakomponovat do žádosti i přípravu projektu a případně poradenství pro dotace. Jak těchto možností využít nejlépe, poradil během workshopu Jiří Kvíz ze společnosti Grantuj.
Ministerstvo financí nyní ale zavedlo 5procentní spolufinancování pro neziskovky, což je ovšem pro ty malé vysloveně likvidační. A paradoxem přitom je, že odborářské organizace tuto povinnost kofinance nemají, protože se jim to podařilo vylobbovat. Malé neziskovky totiž mají velmi malou vyjednávací sílu a v monitorovacích výborech, kde se tyto věci předdiskutovávají mají neziskovky malé zastoupení, a ještě si musí samy financovat cestování do Prahy, kde se tyto výbory konají. I to je paradoxem, protože ti, co pracují v malých neziskovkách často tam pracují zdarma nebo za pár korun a musí si vydělávat na život jinde.
Dalším bodem diskuse bylo, že v roce 2027 končí aktuální programové období. Nové začíná 2028 a pokud se zmiňované problémy však nenastaví lépe během příštího roku (2025) pro malé neziskovky, bude takovéto znevýhodnění trvat dalších 7 let, co trvá programové období.
Workshop: Jak úspěšně a efektivně získávat finanční prostředky
Firmy nedělají CSR proto, že chtějí být hodné, ale chtějí mít více zákazníků. A pokud se s nimi dokážete spojit a pomoci jim v tomto jejich cíli, tak to ocení a podpoří vás. To jsou hlavní myšlenky workshopu, který se uskutečnil v rámci konference Good Company Circle. Jeho vedoucími byly Michaela Jirsová a Lucie Lorencová z ŽIVOT90.
Nemusíte také hned jít do spolupráce s tím, že po nich budete chtít peníze. Můžete je třeba požádat, aby nasdíleli informace o vaší organizaci, a třeba v dalším kroku vám pošlou na něco deset tisíc anebo vám pomůže zase jinde, uvedly mluvčí.
„Musíte prostě budovat společný vztah a to dlouhodobě,“ říká Michaela Jirsová ze ŽIVOTA90. „I mně se stává, že firmu oslovím a ona mi řekne, že to nezapadá do jejich konceptu. Základem fundraisingu je nebát se být odmítnut a třeba přijít znova a jinudy. Musí tam být ale vždy ta lidskost a nebát se třeba jít i přes chat nebo zákaznickou podporu nějaké firmy,“ konstatuje Jirsová.
Ptejte se sami sebe: „K čemu vy je zvete, aby změnili svět. Jak vy jim pomůžete, aby svět byl díky vaší spolupráci lepší,“ doplňuje Lucie Lorencová a doporučuje neziskovkám při fundraisingu, aby si vždy zjistily základní věci o firmě a pak jim psali a kontaktovali je už s konkrétní informací a nabídkou. A nemusí to být vždy hned žádost o peníze. To my ani neděláme. Opravdu se vyplatí budovat vztah, což trvá i několik let než si vás oťukají a třeba vám dají peníze.
Jak získat dostatek peněz? Problémem je i kofinancování pomoci
Na vedlejší stagi konference Good Company Circle to při druhé panelové diskusi pořádně vřelo. Tématem byla otázka, jak mohou spolupracovat neziskové organizace a firmy a zúčastnili se jí Lenka Šťastná z BPWCR, Kristýna Faltýnková z PRK Partners, ředitelka nadace Tipsport Lucie Štefánková a Marek Sýkora z Dobrokruhu. Diskusi moderovala Eva Čerešňáková.
Diskusi pak rozproudili také diváci a účastníci debaty, kteří často pocházeli z neziskového sektoru. Zakladatelka malé neziskové organizace například poukázala na skutečnost povinného kofinancování, které zejména pro menší neziskovky může být příliš nákladné.
„Když získáme dotaci na projekt, která dnes má 5procentní kofinancování, je to pro nás naprosto nedostižitelné. Nemáme jak to pokrýt. Máme přitom pomáhat firmám v zaměstnávání handicapovaných, a stát nám v tom hází klacky pod nohy. Situace nyní je pro nás taková, že neziskovky nemají vůbec žádné dotační výzvy, kde by nebylo 5procentní kofinancování,“ uvedla účastnice.
Co v panelu zaznělo?
Lenka Šťastná o nerovnostech ve společnosti
V Česku přetrvává celá řada problémů a nerovností, které se stále příliš neřeší a které jsou přitom evidentní a docela představitelné. Takové jsou například rozdíly v platech mužů a žen či v nedostatečném zastoupení žen ve vedení firem.
Kristýna Faltýnková k financování neziskových projektů
Vidím to ze dvou úhlů. Jednak z pohledu advokátní kanceláře. O advokátech se přitom moc nemluví pozitivně. A z druhé strany už řadu let spolupracujeme s neziskovkami. Rok 2025 začne ale být pro spoustu společností klíčový. Mění se povinnosti ohledně ESG pro firmy, které si budou moci také hledat společné synergie s neziskovkami.
Lucie Štefánková o podpoře místních neziskovek
Je třeba, aby se firmy více zajímaly o své okolí a aby v něm působily. Určitě by pomohlo, pokud by firmy podporovaly lokální neziskovky ve svém okolí. Osvědčilo se to například i za covidu a při různých krizových událostech.
Marek Sýkora o potřebě komunikovat
Je nyní třeba, aby se s ESG nestalo to samé, co se stalo s Green Dealem, kterému většina lidí nerozumí, protože to je cizí slovo a netuší vůbec, o co jde, a přesto to odmítají. Pokud by tomu rozuměli, měli by na to třeba úplně jiný názor. Je tak třeba to mnohem lépe komunikovat a neustále vysvětlovat.
Jak propojit filantropii s penězi? Klíčové je mít vizi, která zaujme
Aby se svět mohl posouvat kupředu, potřebuje fungující spolupráci mezi investory, byznysem i neziskovým sektorem a také státem. Právě o dopadu filantropického investování na společnost byl druhý panel na konferenci o sociální udržitelnosti Good Company Circle, které se zúčastnili Nenad Ljubicic z JTI, Kateřina Havrlant z Rockaway Ventures, zakladatelka Nadačního fondu Naděje Cabo Verde Monica Sofia Duarte a Petr Vítek z Tilia Impact.
„Já se filantropii věnuji čtvrt století. Za tu dobu jsme se například v JTI posunuli od prostého dávání peněz na vybrané projekty směrem k více strategickému uvažování, které lze označit například za společenské investice,“ prohlásil Nenad Ljubicic, který má 25 let zkušeností v oblasti mezinárodního rozvoje a krizového řízení, během nichž pracoval pro Organizaci spojených národů, Červený kříž, různé nevládní organizace a soukromý sektor. V současnosti řídí globální portfolio komunitních investic JTI, včetně vlajkového programu Global WASH Initiative a Nadace JTI.
„V tomto světě nic není zadarmo, vždycky to musí někdo zaplatit,“ dodala k významu role investorů v ekosystému sociálního podnikání Monica Sofia Duarte.
Co v panelu zaznělo?
Kateřina Havrlant o roli investorů
Jsou dva typy lidí – jedni, kteří dokážou budovat věci, druzí, kteří jim umějí dodat potřebné peníze. Já se snažím dělat to druhé.
Petr Vítek o impakt investování
Impact Investing je typ investování, kde investor vkládá peníze do rizikových projektů působících například v sociální oblasti nebo například ve vzdělávání. Jde o propojení filantropie a velkých peněz.
Nenad Ljubicic o přínosu byznysu
Stát, nezisk a byznys musejí postupně vytvářet důvěru a prostředí, v němž mohou všichni fungovat co nejlépe. Každý k tomu může nějak přispět a například my jako zástupci byznysové sféry můžeme nabídnout naše zkušenosti. Chceme být součástí zodpovědného přístupu celé společnosti.
Nenad Ljubicic k tipům pro neziskovky
Je důležité mít vizi, kterou lze ostatním prodat. Vím, že to možná zní přízemně, ale schopnost prodat ostatním vaši vizi, je klíčové. Pak lze budit pozornost, vybírat peníze. Je to určitá schopnost přeložit to, co cítíte, do funkčního produktu.
Velký problém neziskovek: Jak sehnat lidi
Jak najít dostatek prostředků na financování neziskovek? O tom byla první panelová diskuse na druhé stagi konference Good Company Circle. Té se zúčastnili Jana Havlenová z Nadace rodiny Vlčkových, Robert Basch z Livesport Foundation a Stanislav Kutáček ze společnosti Frank Bold. Diskusi moderovala Eva Čerešňáková.
Jedním ze složitých problémů při shánění prostředků na fungování neziskovek, je shánění lidí.
„Je těžké dnes najít kvalitní lidi, když je nemůžete zaplatit. Na trhu je přitom spousta kvalitních lidí. Očekávat tak, že lidé v nezisku to budou dělat jen proto, že to dělají dobrovolně a srdcem, není fér a korektní,“ říká na úvod debaty Jana Havlanová z Nadace rodiny Vlčkových.
Spousta filantropů a dárců má totiž podle Roberta Basche z Liversport Foundation představu, že budou dobré věci financovat, ale diví se, že tam je v rozpočtu i složka na mzdy. Myslí si, že v nezisku dělají lidé, které to baví a že tam mají skvělou práci, a proto ani snad není třeba je moc platit. „Člověk pak pochopitelně narazí na druhé straně na to, že to lidé za tu minimální mzdu nechtějí dělat.“
Filantropové i drobní dárci pak často říkají, že nechtějí financovat lidi a chod organizace, ale jen tu konkrétní „dobrou věci“. Bez toho to ale přece nejde, shodují se všichni panelisté.
Co v panelu zaznělo?
Robert Basch o první generaci neziskovek
Je fakt, že dnes je těžké to v organizaci nastavit tak, jak to třeba bylo v devadesátkách, kdy lidé zakládali neziskovky a dělali to z čirého nadšení a dnes jsou kvůli tomu vyhořelí. A je tak velký problém, že to nemají tito zakladatelé, komu předat.
Jana Havlenová o řízení rozpočtu
Nedává smysl sypat peníze neziskovce donekonečna. Je třeba, aby sama rozvíjela vlastní fundraising a hledala své investory a řídila svůj vlastní budget.
Stanislav Kutáček
Hodně velkou část rozpočtu tvoří v neziskovkách mzdy. Pokud tedy chcete jako firma podpořit neziskovky, musíte zaplatit i lidi, kteří tam pracují. To, že je nějaká neziskovka malá, neznamená, že by měla nabízet malé platy. To jsou představy některých lidí a jsou to představy zcestné.
Odborníci: Prosadit udržitelný přístup v sociální oblasti je investice do budoucího růstu
První panelová diskuse na konferenci Good Company Circle 2024 hledala odpovědi na otázky spojené s přesunem firemní kultury od CSR směrem k ESG. Panelu se zúčastnila poradkyně ministra financí pro sociální oblast a neziskový sektor Lenka Kohoutová, bývalá poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová, CEO Business Leaders Forum Slovensko Ivana Vagaská a Gabriel Marosi z Deloitte Česko a Slovensko.
„CSR jsem vždycky vnímal jako dobrovolný standard. A jako takový to některé firmy braly vážně, jiné méně vážně. ESG vnímám jako formální rámec pro společenské změny, který tu změnu může přinést rychleji. Vnímám diskusi, jestli to má být profitabilní, nebo jaký vliv to na firmy může mít. Ale já si myslím, že všechny firmy fungují na základě společenské objednávky. A jako takové fungují na úrovni poptávky, progitability, ale také mají nějakou zodpovědnost a dopad,“ uvedl Marosi z Deloitte Česko a Slovensko.
Právě o nutnosti jít nad rámec legislativy pak hovořili všichni účastníci panelu. Druhým tématem pak byla nutnost efektivní spolupráce mezi neziskovým sektorem, byznysem a veřejným sektorem.
Co v panelu zaznělo?
Radka Maxová o rozporu mezi E a S v ESG
„ESG vzniklo na základě společenské poptávky. Lidé například začali bojkotovat výrobky firem, které spolupracovaly s firmami využívajících dětskou práci. Mrzí mě, že celé ESG se primárně prosazovalo to ‚E‘, třeba i na úkor těch sociálních témat. Jsem ráda, že za mého působení v Evropském parlamentu se povedlo posílit význam toho ‚S‘ ve zkratce ESG.“
Lenka Kohoutová o spolupráci tří sektorů
Bez byznysového sektoru nebude žádný neziskový sektor fungovat. Politici by měli nastavovat systém tak, aby tomu napomáhali. Třeba odpisy darů z daní,“ poradkyně ministra financí ČR pro sociální oblast a neziskový sektor Lenka Kohoutová.
Ivana Vagaská o dopadech regulace
Já jsem velkým příznivcem evropské legislativy, protože se stala velkým driverem pozitivní změny. Za 20 let se nepohnuly věci tak, jak se pohnuly po zavedení regulace. Zkušenosti ze severských krajin ukazují, že směrnice jsou silný driver, motivátor. Vnímám je pozitivně.
Gabriel Marosi o dominanci ekologických témat
Nemyslím si, že by se ekologické dopady počítala firmám lépe než třeba dopady témat sociálních. Nicméně jsou hmatatelnější. Vidíme, že se tenčí zdroje a například to, co dneska není problém, může být problém za pět deset let. Pak budou ekonomické dopady značné a může to vést ke špatným a nákladným investicím. V tom delším horizontu se ty dopady ukážou velmi drsně.
Sanjiv Suri: Pocit štěstí je jako sval, musíme jej procvičovat
Na úvod konference vystoupil ředitel komunikace a vnějších vztahů pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko společnosti JTI Stanislav Hladík. „Překonávání nerovností vytváří příležitosti pro jednotlivce i celé společnosti posouvat se kupředu,“ zahájil svou řeč Hladík. „Každý z nás je jedinečný, a právě ta jedinečnost je základem budování zodpovědnější společnosti. Neptejme se, co společnost může udělat pro nás, ale začněme u sebe a ptejme se, co můžeme s nerovností udělat my. Každý z nás má totiž sílu udělat svět lepším,“ dodal Hladík a na stage pozval ředitele společnosti ŽIVOT90 Jaroslava Reichla Lormana.
„Dobrá společnost se pozná podle toho, jak dokáže zacházet se svou mocí, bohatstvím a jak umí zacházet s nerovnostmi,“ prohlásil ředitel ŽIVOT90 Jaroslav Reichl Lorman.
Záštitu nad konferencí převzal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který se však nemohl akce zúčastnit. Jeho místo přijala poradkyně ministra financí pro sociální oblast a neziskový sektor Lenka Kohoutová. Ta zmínila, že právě sociální oblast je pro tuto vládu jednou z priorit, čemuž odpovídá i skutečnost, že právě Zbyněk Stanjura je prvním ministrem financí, který má poradce pro sociální oblast a neziskový sektor.
Pocit štěstí je sval, který musíme cvičit. ‚Když se věci dějí podle vašich přání – SKVĚLÉ. Když se věci nedějí podle vašich představ – JEŠTĚ LÉPE!‘
Sanjiv Suri, founder a CEO Zátiší Group
„Zejména sociální služby jsou tématem, které ministra financí i celou vládu mimořádně zajímá,“ uvedla Kohoutová. „Možná bude všechny zajímat, že možnost odepsat si dary ve výši až 30 procent bude prodloužena na další dva roky. Víme, že to je pro neziskové organizace zásadní část financování," dodala v úvodní řeči Kohoutová. Později se poradkyně ministra zúčastní panelové diskuse.
Keynote speach pak v závěrečné části úvodu uvedl zakladatel Zátiší Group Sanjiv Suri. „Pocit štěstí je sval, který musíme cvičit. ‚Když se věci dějí podle vašich přání – SKVĚLÉ. Když se věci nedějí podle vašich představ – JEŠTĚ LÉPE‘,“ uvedl zakladatel Zátiší Group.
O Good Company Circle
Zástupci z řad institucí, firem, neziskových organizací, známé osobnosti, odborníci, filantropové a mecenáši se zúčastní největší konference o sociální udržitelnosti v České republice. Již podruhé se uskuteční Good Company Circle, která hledá cesty funknční spolupráce byznysu, neziskového sektoru i veřejné sféry.
Keynote speakerem bude úspěšný podnikatel Sanjiv Suri, zakladatel Zátiší Group, vystoupí také poradkyně ministra financí ČR pro sociální oblast a neziskový sektor Lenka Kohoutová, o mezinárodní zkušenosti se podělí Nenad Ljubicic, který má 25 let zkušeností v oblasti mezinárodního rozvoje a krizového řízení, během nichž pracoval pro Organizaci spojených národů, Červený kříž, různé nevládní organizace a soukromý sektor. V současnosti řídí globální portfolio komunitních investic JTI, včetně vlajkového programu Global WASH Initiative a Nadace JTI.
Mezi speakry jsou také osobnosti českého neziskového sektoru, jako jsou Vendula Pizingerová a Barbara Nesvadbová, nebo CEO newstream agency Tereza Zavadilová.
Oceněné projekty
Součástí konference bude předávání také cen Good Company Circle, které ocení právě výbornou spolupráci všech tří sfér.
„Těch nejlepších deset projektů v České republice, které tuto synergii splňují, jsme pečlivě vybrali a letos představili v podobě fotografické výstavy Good Company Circle na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku s europoslankyní Radkou Maxovou a Markem Angelem,“ říká Eva Prokešová ze společnosti JT International, která je organizátorem konference.
Tereza Maxová a Terezie Sverdlinová zakladatelky nadace Terezy Maxové byly dalšími z hostů podcastové série rozhovorů, které představují hlavní tváře konference Good Company Circle (GCC). „Postupný vývoj situace dětí v nouzi jde určitě k lepšímu,“ říká modelka Tereza Maxová, které se pomoci opuštěných dětí věnuje již čtvrt století.
Podcast dobré společnosti: Do ústavní péče se odebírá stále moc dětí, říká Tereza Maxová
Filantropie
Zakladatelka Oděvní banky Dana Pavlousková byla další z hostů podcastové série rozhovorů, které představují hlavní tváře konference Good Company Circle (GCC). „Lidé v nouzi oblečení potřebují a krizový balíček, který rozesíláme, obsahuje zhruba pět kilogramů kompletní sady oděvů bez spodního prádla," popisuje činnost neziskovky Dana.
Podcast dobré společnosti: Oceněním je záštita první dámy Evy Pavlové, říká šéfka Oděvní banky
Filantropie
