Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Tereza Robinson: Zlom byl, když šel Ondra na operaci srdce

Tereza Robinson: Zlom byl, když šel Ondra na operaci srdce
Archiv Terezy Robinson, užito se svolením
 nst
nst

Naše společnost ještě příliš nechápe, jak je psychohygiena důležitá, říká Tereza Robinson. Je jednou z deseti finalistek ocenění Impakt Awards by newstream, které se 10. října bude udělovat za individuální počin s pozitivním přínosem pro komunitu a společnost.

Reklama

Tereza Robinson založila organizaci Srdcem Robinson, která pečuje o rodiče a zdravotníky vážně nemocných dětí, a to po vlastní životní zkušenosti. Říká, že nejvíce jí pomáhají soukromé firmy. „Peníze se shánějí samozřejmě těžce. Je to velká disciplína, je to velká výzva a je to něco, co nás pálí. Zároveň jsme pořád velmi mladou organizací, takže je potřeba se trhu etablovat, abychom byli dobrým partnerem a spoluhráčem pro naše partnery. Ale věřím, že se to začíná dít a děje. Moc si nepřipouštím to, že by to nemělo klapnout a klapat dál,“ říká. 

Tereza je jednou z desítky osobností, které soutěží o cenu veřejnosti ocenění Impakt Awards by newstream.

Hlasujte pro svého favorita nejpozději do 30. září. 


Co považujete za svůj největší osobní úspěch?

Mám tři skvělé děti, a kromě rodinného života za úspěch považuji to, že jsem vybudovala organizaci Srdcem Robinson, která je pro mě v životě zásadním milníkem a je klíčová i pro moje nadcházející dny. Troufám si říct, že je i takovým mým čtvrtým dítětem, který si  vychovávám a buduji a spolu s mým týmem v něm rosteme. 

Reklama

Plus i to, že jsem vždycky našla sílu překonat těžké chvíle, který mě v životě potkaly. 

Co byly ty nejobtížnější chvíle a jak jste je překonala? 

Obtížených chvílí v mém životě byla spousta, ale můj zlom, transformační moment, byl, když náš prostřední syn Ondra šel na svojí finální operaci srdce, protože jeho srdce je jednokomorové. Druhý den měl jít na operační sál a nemusel se z něj vrátit. Bylo mu čtyři a půl. Hrozně jsem se bála, ale pak přišel moment uvědomění si, že i kdyby to mělo dopadnout tak, že by se z toho sálu nedejbože nevrátil, doprovodím ho a  rozloučím se s ním. Připravili jsme s manželem ráno takovou atmosféru, jakoby to mohlo být i to poslední, co zažijeme. Došlo mi, že je důležité směřovat energii do věcí, které máte možnost ovlivnit. A rozlišit, co už ovlivnit nemůžete. Řekla jsem si, že chci věnovat energii do toho, aby se cítil dobře a odjížděl na sál v co největším klidu a s úsměvem. A to se nám povedlo. 

Jakými hodnotami se řídíte?

Je jich několik. Jednou je určitě láska, další je laskavost, sounáležitost, upřímnost, důvěra a mohla bych jich jmenovat určitě víc, ale toto jsou pro mě asi ty nejdůležitější.

Co vás v nejbližší době čeká, jaké máte dlouhodobé plány?

Na podzim, vlastně do konce tohoto roku, chystáme v naší organizaci workshopy a cykly pro zdravotníky v nemocnicích, ale i individuálně, kdy pečujeme i o nelékařský personál. Také čekáme příchod vyššího počtu rodin s vážně nemocnými dětmi skrze zase naše partnerství a spřátelené organizace. Takže do konce roku je práce víc než dost, služby začínají být nabité, a to mě samozřejmě moc těší a naplňuje.

Na jaké bariéry nejčastěji narážíte a co by vám pomohlo?

Společnost je dnes ještě nastavená tak, že psychohygiena, které se věnujeme, zvýšení odolnosti nejenom zdravotníků, ale i rodičů, kteří se starají o vážně nemocné děti, je pořád podhodnocená. Bariérou mnohdy bývá stát, úřad. Když třeba máme nějakou finanční spoluúčast, státní resort musí vypisovat poptávkové či výběrové řízení a podobně. Pak domluva o dvou workshopech může být i na několik měsíců.

Co by nám pomohlo. Protože pracujeme v neziskovém sektoru, pálí nás finance, ale není to jediná věc, která by nám pomohla. To je třeba nějaká reklama, marketingové věci, firemní partnerství typu, že tiskárna nebo partner nám zaplatí tisk, který můžeme využívat po celý rok. Vítáme i takové formy spolupráce.

Je nějaká osobnost nebo příběh, který vás inspiruje?

Těch osobností je asi víc. V zásadě to nejsou známá jména či vysoce postavení lidé. Spíše mě inspirují ti, kteří dokáží překonat těžkosti a jdou tomu osudu trošku navzdory. Kteří mají v sobě statečnost a odvahu, překonávají výzvy a umějí se svým životem něco udělat.

Tomáš Pouch, zakladatel spolku Černí koně

Handicapovaný sportovec Tomáš Pouch: Nejtěžší zápas svádí člověk sám se sebou

Tomáš Pouch je jedním z deseti finalistů ocenění Impakt Awards by newstream, které se 10. října bude udělovat za individuální počin s pozitivním přínosem pro komunitu a společnost. V krátkém rozhovoru s newstream.cz na sebe prozradil, že jeho velkým přáním je všem dětem s tělesným postižením v Česku dopřát radost ze svobodného pohybu. „Největším handicapem je to, když člověk ztratí smysl života,“ říká Pouch. Spolek Černí koně, který založil, vyrábí a bezplatně půjčuje speciální kola a handbiky lidem se speciálními potřebami.

Přečíst článek

 Kdo je váš největší fanoušek, podporovatel?

Je jich celá řada, ať už jsou v mém týmu, v organizaci Srdcem Robinson, tak i mimo ni. Jsou to lidi jak z neziskového sektoru i toho komerčního, jsou vlastně mými mentory na různá témata. Mezi ně patří třeba Petr Machálek, Gábina Bechynská, Ivana Šedivá a je jich samozřejmě víc, ale toto jsou taková tři jména, která jsou pro mě v mentorském týmu zásadní. Další lidi mám přímo u sebe v týmu. Většinou jde o lidi, kteří buď mají za sebou velmi podobný příběh, zkušenost ze života s vážně nemocným dítětem, anebo to jsou naopak lidi z byznysu. Kdo je můj největší fanoušek? No nevím, možná děti. Moje dcera Laura, možná i můj muž, ale to byste se museli zeptat asi jeho. Jeho podporu vnímám samozřejmě velmi už od samého začátku, co spolu jsme. Takže věřím, že i on je mým fanouškem.

Jak se nám shánějí peníze?

Peníze se shánějí samozřejmě těžce. Je to velká disciplína, je to velká výzva a je to něco, co nás pálí. Rozhodně nejsme ve fázi, že bychom dejme tomu na pět let byli v klidu. Vždy s ubývajícím množstvím peněz na účtě roste nervozita, která není příjemná, ale bohužel k neziskovému sektoru patří.

Zároveň jsme pořád velmi mladou organizací, takže je potřeba se trhu etablovat, abychom byli dobrým partnerem a spoluhráčem pro naše partnery. Ale věřím, že se to začíná dít a děje. Moc si nepřipouštím to, že by to nemělo klapnout a klapat dál.

 A odkud přichází největší pomoc?

Největší pomoc pro nás je teď ve firemním vlastně sektoru, v byznysu, tudy přichází největší pomoc. Naším největším finančním podporovatelem je společnost Notino, které vděčíme vlastně za poměrně zásadní přísun financí, doufám, že bude naším podporovatelem i nadále.

Hlasujte pro Terezu Robinson

Jasmína Houdek, instruktorka moderní sebeobrany

Jasmína Houdek: I těžkou životní cestu lze otočit

Jasmína Houdek je jednou z deseti finalistek a finalistů ocenění Impakt Awards by newstream, které se 10. října bude udělovat za individuální počin s pozitivním přínosem pro komunitu a společnost. V rozhovoru s newstream.cz finalistka říká, že její platforma Moderní sebeobrana je skutečně pro všechny, zakládá si na maximálně otevřeném a bezpečném prostředí. „Lidé u nás na kurzech najdou pochopení, ne odsudky,“ dodává.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme