Nobelovu cenu za lékařství mají američtí molekulární biologové
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně dva američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Jejich objevy by podle Nobelova výboru mohly vést k získání nových prostředků k tišení bolesti.
Oznámil to stockholmský Karolínský institut. Objevy oceněných podle institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu. Objevy zmíněných receptorů by podle Nobelova výboru mohly vést k získání nových prostředků k tišení bolesti.
Objevy obou vědců podle Karolínského institutu možnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu. Jsou využívány k vývoji léčby mnoha nemocí včetně chronických bolestí. „To opravdu prolamuje jedno z tajemství přírody,” řekl tajemník Nobelova výboru Karolínského institutu Thomas Perlmann při oznamování vítězů. „Je to vlastně něco, co je zásadní pro naše přežití, takže je to velmi významný a dalekosáhlý objev,” dodal Perlmann.
Čerství laureáti Nobelovy ceny se podíleli na průlomovém objevu receptorů TRPV1, TRPM8 a kanálků Piezo. Pětašedesátiletý newyorský rodák Julius konkrétně použil kapsaicin, štiplavou látku z čili papriček, k identifikování senzoru v nervových zakončeních, která v pokožce reagují na žár. O 12 let mladší Patapoutian, který se narodil v Libanonu, v buňkách citlivých na tlak objevil nový druh čidel, které reagují na mechanické stimuly v pokožce a vnitřních orgánech.
Stará antibiotika ztrácejí účinnost, je potřeba je nahradit. Farmaceutické firmy se však obávají, že pokud se bakterie stanou proti novému výrobku odolné už brzy po zahájení prodeje, lék si na sebe ani nestačí vydělat.
Farmaceutický průmysl vyhlíží nová antibiotika a současně se jich bojí
Money
Perlmann řekl, že dovolat se oběma oceněným před oficiálním vyhlášením laureátů nebylo jednoduché a podařilo se to teprve s pomocí jejich příbuzných. Když je pak zastihl, byli prý velmi překvapení a reagovali velmi radostně. „Měl jsem na rozhovor s nimi jen pár minut, ale byli neuvěřitelně šťastní,” řekl Perlmann. „A pokud mohu soudit, byli velmi překvapení a trochu šokovaní,” dodal šéf Nobelova výboru.
Loni Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objevy, které přispěly k identifikaci viru hepatitidy C. Toto ocenění od roku 1901 dostalo 222 lidí, ve dvou třetinách případů byla udělena kolektivně dvěma či třem osobám. Jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulínu. Nejstarším nositelem této ceny se stal ve svých 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.
Před dnešním oznámením nových laureátů média spekulovala, že cenu za medicínu by mohli dostat vědci, kteří přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín proti covidu-19 a tím i k velmi rychlému vývoji vakcín proti covidu-19.
Téměř 90procentní ochranu před hospitalizací i úmrtím poskytuje lék proti covidu-19 od farmaceutické společnosti Pfizer. Ten je v poslední fázi schvalovacího procesu v USA pro běžné použití. Právě Pfizer tak je jedním z hlavních "vítězů" boje proti pandemii, protože vedle účinné vakcíny finišuje také s lékem. V čele Pfizeru stojí Albert Bourla, kterému nikdo nemůže odepřít to, že je zejména zdatný obchodník.
Lék Pfizeru proti covidu může ukončit pandemii. Kdo je šéf firmy Pfizer Albert Bourla
Leaders
Nejvýznamnější ocenění v oboru lékařství je dotováno deseti miliony švédských korun (zhruba 25 milionů korun českých). V úterý bude oznámeno, kdo získá cenu za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu. V pátek bude ohlášen držitel či držitelka Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 11. října. Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).
