Nikdo neví, jak Rusové přemýšlejí, říká Andor Šándor, generál, bývalý šéf tajné služby a nyní bezpečnostní expert. Západní podpora Ukrajiny může být v jejich očích důvodem, proč rozpoutat třetí světovou válku, říká. Klíčovou otázkou podle něj je, zda mohou Ukrajinci boj o svou zemi vůbec vyhrát. Šándor je v tomto ohledu skeptický. Ruský potenciál je podle něj nekonečný. Víc věří vyjednávání, které však musí být podpořeno vojenskými úspěchy Ukrajiny.

Před rokem a čtvrt, když Ukrajinci ubránili Kyjev, jste v našem rozhovoru říkal, že Rusové ještě neukázali všechno, co umějí. Už to ukázali?

Ruská agrese měla za cíl změnu režimu na Ukrajině, demilitarizaci a takzvanou denacifikaci. To se Rusům nepovedlo. Rusové mají nyní strategii dělat takové údery, které podle nich sníží ukrajinské odhodlání se bránit. Narušovat infrastrukturu, zásobování ukrajinské armády. Když se podíváte na mapu Ukrajiny, musíme bohužel konstatovat, že Rusové ovládají osmnáct procent jejího území. Takže neprohrávají. Možná měli větší cíle, ale toto je výsledek, který Rusové mohou považovat za úspěch. Ukrajinci hovoří o protiofenzivě. Je tu efekt, který můžeme pozorovat za každé války. Čím déle odkládáte protiofenzivu, abyste byli lépe připraveni, tím víc času dáváte nepříteli, aby zdokonalil svoji obranu.

Dokáže Ukrajina získat území, která obsadili Rusové? Těch osmnáct procent své země?

Letos určitě ne. A jsem skeptický k situaci, že by Rus pustil Krym. Posloucháme informace, že je na Ukrajině rozmístěná celá ruská armáda. Tomu nevěřím. Cílem Ukrajinců, který vidíme, je předislokovat pomocí útoků dronů ruskou armádu a protivzdušnou armádu. Ale je to jenom zbožné přání. Umím si představit situaci, kdy Rus uzavře manželství s Čínou, z rozumu, ne z lásky, a tak může stáhnout vojska z východního okruhu a posílit tím oblasti sousedící s územím Ukrajiny. Kvůli možnosti, že by Rusko mohlo přijít o Krym, si umím představit, že by šlo Rusko i do větší války.

Andor Šándor: Ukrajina nikdy nezíská Krym zpět. To by byla třetí světová válka

Leaders

Před rokem, pár dní po ruské invazi na Ukrajinu, jsme válečnou situaci rozebírali s generálem a bezpečnostním expertem Andorem Šándorem. Tehdy Šándor tvrdil, že Rusové během prvních dnů sice nedosáhli cílených výsledků, nicméně nepředvedli všechno, co dovedou. Za poslední rok toho už předvedli mnohem víc. Zničili ukrajinskou energetickou infrastrukturu, mohutně mobilizovali. Především však ukázali, jak dokážou bez mrknutí oka obětovat tisíce vlastních vojáků. Jaká je podle Šándora situace na bojišti nyní, kdy Rusové podnikají na Donbase rozsáhlou ofenzivu?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Zdroje v Rusku prostě jsou

Co znamená větší válka? Je to víc mužů a víc techniky, nebo už se bavíme o jaderné válce?

Nemusí to být jaderná válka. Ale může to být o vtažení většího území do války. A nemůžeme vyloučit, že Rusko, které šlo do války neoprávněně, se nyní může cítit být vyprovokováno dodávkami západní techniky a může přehnat svou reakci. Může se dostat do situace, kdy všechno, co udělalo, by mohlo vypadat, že nemělo žádný smysl. Všechny lidské ztráty, ztráty techniky.

Na Rusko se uskutečnilo několik útoků dronů, na Moskvu nebo na skladiště pohonných hmot nedaleko Ukrajiny. Doteď Ukrajinci na ruské území neútočili. Je to nějaký bod zlomu? Co z něj bude plynout?

Nepochybně mají Ukrajinci právo útočit na území ruské federace. Dodal bych, za použití vlastních zbraní. Pokud k tomu budou používat západní zbraně, v příslibu, že je nepoužijí, a nedivím se, že je použijí, může to narušit klid ruského obyvatelstva. Ale zároveň to vtahuje nás, Západ, do tohoto konfliktu. Rusové ukážou, že na ně útočí zbraněmi, které Ukrajincům dodal Západ. To může vést k eskalaci války. Vidíme, že Rus bombarduje Kyjev šestý den po sobě. To nebylo nikdy předtím. Bohužel se nenaplnily odhady některých „odborníků“, že Rusové nebudou mít čím střílet. Ukazuje se, že potenciál takto velké země je velký, ať si o tom myslíme, co chceme. Přechod na válečnou výrobu se spíš daří, než nedaří. Sankce nevysušily ruskou státní pokladnu. Zdroje v Rusku prostě jsou.

Moskva představila sedm požadavků pro mír s Ukrajinou, Kyjev s nimi nesouhlasí

Politika

Moskva prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.

ČTK

Přečíst článek

O krok blíž třetí světové válce

Má vůbec Ukrajina v této válce šanci zvítězit?

Přál bych si, aby Ukrajina měla takovou sílu, aby došla k vyjednávání a měla silnou vyjednávací pozici. Aby přiměla Rusy k uvažování, že další eskalace konfliktu by byla za obrovských potíží. Ještě složitější fází by bylo nějaké mírové uspořádání. Obávám se, jak bude vypadat situace v rusky mluvící části Ukrajiny. Je otázkou, jak Ukrajinci a Rusové na území, kde spolu žijí, budou ochotni žít společně. To bude veliký problém a zárodek dalších konfliktů.

Má se bát Evropa, že se tento konflikt přelije až na její území? Bude třetí světová válka?

Nejsem jediný, který má pocit, že tímto směrem nakročeno je. To neznamená, že NATO chce konflikt s Ruskem. Ale můžeme se do něj dostat, aniž bychom si toho vlastně všimli. Rus to tak bude brát. A nejde o to, zda je Rus v právu nebo není. On není. Ale mluvíme o tom, jak bude uvažovat. Pokud se bavíme o tom, že Ukrajina potřebuje nadzvuková letadla, tak je otázka, z jakého ukrajinského letiště by vzlétala. Nedovolím si říct, odkud by tato letadla měla být provozována. To všechno může v Rusech vzbuzovat pocit, že jsou natolik ohrožení, že to risknou. Oni chápou, že by konflikt s aliancí byl pro ně velmi problematický. Klíčová je odstrašující síla Spojených států.

Takže tipovací otázka. Nakolik procent bude třetí světová válka?

To je velmi těžká otázka. Určitě jsme se k ní o několik kroků přiblížili a přibližujeme se. Pořád si myslím, že se lze do ní nedostat. Je důležité si říct, jak tento konflikt ukončit. Ti, co mluví o míru, mluví dobře. Ale měli by říct, za jakou cenu bude mír. Rus nemůže být za svoji agresi odměněn. Na druhou stranu, je potřeba realisticky uvažovat o Krymu.

Doufám, že Rusko stále dobře vnímá, že použití jaderné zbraně by z taktických důvodů mohlo být nebezpečným precedentem a mohlo by zamávat s podporou zemí, jako je Čína nebo Indie. Vlastními vojsky jsme neudělali nic, co by přibližovalo válku. Ale podpora Ukrajinců může být tím, co Rusové budou vnímat jako jasné ohrožení. A to nás může do konfliktu vtáhnout.

Andor Šándor (65)

Je bývalý voják, nyní generál v záloze a bezpečnostní poradce. Začátkem devadesátých let byl vojenským přidělencem ve Velké Británii. V letech 2001 až 2002 byl náčelníkem Vojenské zpravodajské služby. Od roku 2003 působí jako poradce a analytik v bezpečnostních otázkách.

Krvavé peníze pro Putina. Řečtí rejdaři vydělávají na ruské ropě

Money

Přední řečtí námořní dopravci přepravují více ruské ropy než státní moskevské tankery. Řečtí rejdaři pomáhají ruskému státnímu rozpočtu, ale zároveň drží světové ceny ropy pod kontrolou, což je zase v zájmu Spojených států a jejich spojenců.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek