Před rokem, pár dní po ruské invazi na Ukrajinu, jsme válečnou situaci rozebírali s generálem a bezpečnostním expertem Andorem Šándorem. Tehdy Šándor tvrdil, že Rusové během prvních dnů sice nedosáhli cílených výsledků, nicméně nepředvedli všechno, co dovedou. Za poslední rok toho už předvedli mnohem víc. Zničili ukrajinskou energetickou infrastrukturu, mohutně mobilizovali. Především však ukázali, jak dokážou bez mrknutí oka obětovat tisíce vlastních vojáků. Jaká je podle Šándora situace na bojišti nyní, kdy Rusové podnikají na Donbase rozsáhlou ofenzivu?

Rusové v posledních dnech rozjeli na východě Ukrajiny ofenzivu, která však nevypadá, že by zatím byla příliš úspěšná. Je to podle vás tak?

Na začátek musím říct, co jsem říkal vždy. První obětí každé války je pravda. Kromě horké války máme válku informační, kdy každá strana říká něco, co má povzbudit její morálku. Chápu Ukrajince, že zveličují své úspěchy. A chápu, že ponižují úspěchy Rusů. To samé je na ruské straně.

Jak velká je současná ruská ofenziva na Donbase? Zadrhla se?

Nemyslím si, že by se zadrhla. A nemyslím si, že hlavní nápor této ofenzivy začal. Je evidentní, že se Rusové snaží šetřit živou sílu. Byť máme informace, že Ukrajinci zabijí až tisíc ruských vojáků denně. Tomu nevěřím. Rusové postupují pomalu, krok za krokem. Jsou to útoky malými skupinami, kdy se testuje postavení protivníka. Zjistí se, jak jsou postaveni, a potom se to ničí dělostřeleckou palbou. Postup vojsk je v řádu jednotek kilometrů denně.

Rok ruské invaze na Ukrajinu. Jak vypadala očima českých i světových fotografů:

Nepochybně Rusové operaci připravují. Je otázkou, co je jejím cílem. Osobně nejsem zastáncem černých teorií, že budou Rusové chtít ovládnout celou Ukrajinu. Na to nemají sílu. Nebo že by dokonce chtěli jít až do Varšavy nebo do Rigy v situaci, kdy nejsou schopní dobít Charkov, který je třicet kilometrů od jejich hranic. Ofenziva bude mít podle mě za cíl dobýt čtyři území s ruskojazyčným obyvatelstvem, která v září Rusové prohlásili za součást ruské federace.

Vojenský expert Šándor: Proč se Rusové zadrhli? Putin zdaleka nepředvedl, co umí

Leaders

Z vojenského hlediska jde zatím o nasazení menší síly, než jakou Rusko disponuje, myslí si Andor Šándor, generál ve výslužbě a bezpečností expert. Podle něj záleží na tom, jaké cíle Putin sleduje. Rozhodně mu s nasazeným počtem vojáků nejde o celkové dobytí Ukrajiny. Podle Šándora chce dobýt správní centra. A Ukrajinu tak rozložit, a podrobit si ji.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Pomohou Ukrajincům ubránit se západní tanky, o jejichž dodávkách se už mnoho týdnů mluví? Leopardy, Abramsy, Challengery?

Za prvé, počet tanků, který se vyšvihl na 321, nemůže sehrát zásadní roli. Musíte dát tanky, a řekněme, že už je budou Ukrajinci umět ovládat, do sestavy s bojovými vozy pěchoty, s dělostřelectvem, doplněné pěchotou. Musíte mít k tomu protivzdušnou obranu, vrtulníky. Musí to fungovat v celém komplexu. Hlavní je, že musíte mít kvalitní a secvičenou logistiku. Jinak se vám z tanků může stát sedmdesát tun šrotu.

Takto postavit tankové jednotky není otázka měsíce, to se dělá dlouhou dobu. Západní tanky nejsou samospásnou věcí. A pokud Ukrajinci uvažují rozumně, postaví si jednotypové jednotky. Jednotka tanků může dosáhnout nějakého operačního úspěchu, třeba ve směru na Melitopol či Mariupol. Ale že by zvrátily celou frontu, nebo dokonce že by do června rozhodly válku, považuju za zbožné přání.

Hangár plný tanků. Belgická firma je léta skupovala, teď je chce poslat na Ukrajinu

Money

Belgická firma OIP léta skupovala vyřazené tanky a další obrněná vozidla západní výroby v sázce na to, že po nich bude jednou znovu poptávka. Nyní doufá, že budou brzy nasazeny na Ukrajině, napsal britský deník The Guardian.

ČTK

Přečíst článek

A co moderní západní stíhačky, o které nyní usilovně žádá prezident Zelenskyj. Mohly by být pro konflikt rozdílovým faktorem?

Letectvo by rozhodně zvýšilo schopnosti ukrajinské armády. Potíž je v tom, že dodání moderních stíhaček a jejich zaintegrování do ozbrojených sil Ukrajiny je otázkou dlouhodobou, ne krátkodobou. Průměrný roční nálet pilotů NATO je 130 hodin, Britové létají 220 hodin ročně. Američané na letadlových lodích 240 hodin. Ukrajinci mají v průměru dvacet až třicet hodin ročně.

Letadla by byla pomocí, ale obávám se, že pro to ani není příliš velká politická vůle. Ochota dodat Ukrajincům vše, co potřebují, je limitována neochotou jít do konfliktu s Ruskem. A také nemáme všechno, co by oni chtěli. Musíme si také nechat něco pro sebe. A potom jsou zbraně, které jim dát nechceme. Volodymyr Zelenskyj sice slíbil, že by takové zbraně nebyly použity proti ruskému území, ale ve válečném konfliktu takového sliby nemají velkou validitu.

Ruský ropný průmysl jede dál. Navzdory sankcím těží víc než před válkou

Money

Rusko navzdory sankcím zvyšuje svoji těžební aktivitu. Celková hloubka jeho ropných vrtů byla loni nejvyšší za uplynulé minimálně více než jedno desetiletí.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Jakým způsobem by mohla Ukrajina celý konflikt vyhrát?

Otázkou je, co je definicí vítězství. Pokud má někdo představu, že vítězstvím Ukrajiny by bylo, že dobydou zpátky Krym, tak to nepovažuji za reálné. Kvůli Krymu, obávám se, může být i velká válka. Pokud bude vítězství znamenat, že část Ukrajiny bude v rukou vlády v Kyjevě, že nedojde ke změně politického režimu, nedojde k vymýcení ukrajinského národa, tak to nebude prohra Ukrajiny. Rusko nevyhraje v tom smyslu, že by se mu podařilo změnit politický systém na Ukrajině. Nikdy se nezbaví Ukrajiny jako protivníka. Bude s ním mít po desetiletí mizerné vztahy. Pokud Rusko dojde k Dněpru, obsadí území, kde jsou ruskojazyčné menšiny, a bude to považovat za svoje vítězství, které prodá doma, tak to může být součást začátku řešení celého problému. V podstatě půjde o další zamrzlý konflikt, podstatně větší, než je Podněstří. Může to trvat desetiletí.

Rusko slovně eskaluje konflikt vůči Západu. Může z toho být třetí světová válka?

Rusko dobře ví, že konvenční válku proti NATO vyhrát nemůže. Rusko nebylo schopné dobýt Charkov. Polská armáda je na tom ve srovnání s Ukrajinskou mnohem lépe. A to nemluvím o Americe. To Rusové dobře vědí. Použití strategických jaderných zbraní je o tom, že kdo je použije první, žije o dvacet minut déle. Použití taktických jaderných zbraní v tuto chvíli nelze vyloučit. Ale nedomnívám se, že je situace politicky a vojensky natolik vyhrocená, že by to Rusové udělali. Různá silácká prohlášení jsou určena spíše pro domácí publikum.

Není do budoucna největší hrozbou ruský nacionalismus?

Určitě. Představa, že porazíme Rusko na kolena a nastolíme tam demokracii, je nepochopení ruského nacionalismu. Proto si myslím, že ani Západ nechce porazit Rusko na kolena. To bude i jedna ze součástí, proč nedáváme Ukrajincům úplně všechno, aby mohli konflikt vítězně dotáhnout do konce. Aby osvobodili všechna území, která Rusové zabrali. Rusové mají v genech všechno, co se odehrávalo za druhé světové války. Budou využívat všechno možné, aby ukázali, že bojují za zájmy Rusů. A zajímavé je, že boj Západu proti ruské agresi zdaleka nemá podporu po celém světě. Afrika je vlažná, Jižní Amerika také. Indický ministr zahraničí na jednání G20 na Bali prohlásil, že problémy Evropy nejsou problémem světa. To hraje Rusům do karet.

Andor Šándor (65)

Je bývalý voják, nyní generál v záloze a bezpečnostní poradce. Začátkem devadesátých let byl vojenským přidělencem ve Velké Británii. V letech 2001 až 2002 byl náčelníkem Vojenské zpravodajské služby. Od roku 2003 působí jako poradce a analytik v bezpečnostních otázkách.