Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá
Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.
Vaše práce se objevila už několikrát v prestižní Ročence architektury, za Dům služeb v Palkovicích jste získali ocenění Stavba roku a revitalizace Výdušné jámy v Dolních Vítkovicích byla jedním z projektů nominovaných do užšího kola klání Česká cena za architekturu. Máte z těchto úspěchů radost?
Máme radost. Jsme na východě tak trochu jako „zapadlí vlastenci“ a bojujeme tam s každou maličkostí, takže ano, podobná ocenění nás velmi těší.
Navrhovat v menších regionálních městech je obtížnější?
V Praze, Brně a dnes už možná i v Liberci či Olomouci architektura dýchá. My, ať už navrhneme cokoliv, musíme si to tvrdě obhájit. I ten nejmenší detail. Například teď v Kopřivnici, kde jsme navrhovali přeměnu náměstí, jsem musel využít služby renomovaného právníka na autorská práva. Zkrátka stále jsme několik let pozadu za většími městy. Neustále se nacházíme ve fázi, v níž musíme obhajovat svoji práci.
Není to i tím, že velmi často navrhujete v přísně hlídaných lokalitách, jako je chráněná krajinná oblast?
Neřekl bych, že je to pouze u těchto projektů. Aktuálně hodně bojujeme v Kopřivnici, kde se už 25 let snažím o kultivaci tamního centra. Založili jsme s přáteli politické hnutí Krásná Kopřivnice a o vyčištění města jsem se snažil i jako radní. Centrum je téměř hotové, ale „zasekli“ jsme se na pár drobných detailech, které už 1,5 roku nejsme schopni zkolaudovat. Na stole teď máme studii, v níž řešíme přestavbu stávajících chatek v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Jde o krásný projekt rekreačního Areálu mezi dvěma sjezdovkami. Původní dřevěné chatky chceme nahradit, stávající betonovou podezdívku ponechat a posílit. Návrh jsme poslali k posouzení na CHKO a musela nad ním zasedat komise.
Celý rozhovor s oceňovaným architektem Kamilem Mrvou vyšel v magazínu Newstream CLUB 7
A jak to dopadlo?
Znají naši práci a snad návrh projde.
Když dodržíte všechna pravidla, pak přece musí projít.
Není to tak jednoduché. Bohužel o tom rozhodují velmi často lidé bez architektonického vzdělání.
Co tedy musíte v projektu pro CHKO dodržet?
CHKO mají svoje vnitřní předpisy, jak se má stavět. Například objekty musejí mít sedlovou střechu. I když v případě průmyslových objektů to nikdo neřeší, problém nastává až v případě menších objektů. Za mne nejsou pro všechny stejná pravidla. Schválí vám citronový dům s malými okny a červenou sedlovou střechou v krajině, a na druhé straně neprojde nízkoenergetický přízemní dům se zelenou střechou a dřevěnou fasádou, šetrný k přírodě.
Vytvořit velký hudební festival se v Praze pokoušelo již několik lidí. Davidu Gaydečkovi a jeho týmu se to však s Metronomem skutečně podařilo. „Startovali jsme v roce 2016 s tím, že za pět let chceme mít sebejistý, fungující festival. Mysleli jsme, že to tedy bude v letech 2020 až 2021. Jenomže to byla pandemie a my začínali nanovo. Ale již s mnohem větší akcí,“ říká David Gaydečka, který vedle Metronomu zvládá pořádání také United Islands of Prague a je významnou postavou tajuplného klubu Doupě. Rozhovor vyšel v magazínu Newstream CLUB, nyní nabízíme ukázku z něj.
David Gaydečka: Lákat na Metronome hvězdy se daří především díky pověsti. Pochvaloval si nás Sting, Nick Cave i Chemical Brothers
Enjoy
Váš ateliér už dávno nenavrhuje pouze rodinné domy. Jaký největší projekt vám leží na stole?
V podhorské obci Ostravice v Beskydech navrhujeme pro společnosti J&T a TMR areál, jehož součástí bude kongresové centrum, ubytování, wellness, apartmánové a bytové domy. Máme již stavební povolení na inženýrské sítě a čekáme aktuálně na stavební povolení jednotlivých budov. Pro stejného investora řešíme v blízkosti také zastavovací území pro individuální bydlení s nádhernými výhledy na Lysou horu. To vše dohromady rozšíří obec možná o třetinu populace.
Zmiňoval jste, že v Kopřivnici jste si na pomoc musel přizvat právníka. Co konkrétně za vás řeší?
Rok a půl náměstí funguje, a ještě ho nemáme zkolaudované. Narazili jsme například na dlažbu pro handicapované občany. My jsme chtěli využít princip, který se běžně v západní Evropě používá, tj. drážkování již položené dlažby. Ale ukázalo se, že drážky u nás nestačí a požadují po nás kostky, nejlépe červené.
A baví vás ještě po tom všem architektura?
Je moc krásné něco navrhnout, vyprojektovat, domluvit se s investorem. Ale pak je potřeba to prosadit na úřadě, vybrat dobrou firmu a zkolaudovat. Je to dlouhý a leckdy náročný proces, ale baví mě to. Každý den přináší nové výzvy.
Patří k nejplodnějším filmařům polistopadové éry. Na jeho kontě je řada oceňovaných dokumentů, portrét „důchodce“ Miloše Zemana, kultovní snímky Muži v říji a Největší z Čechů, a také cenami ověnčené filmy Rodina je základ státu a Jan Palach. V posledních dvou letech si vybral tvůrčí pauzu. „Bylo toho na mě moc. Musel jsem znovu najít víru, že řemeslo, které tři dekády dělám, má smysl, a že má cenu jím pořád zkoušet znovu a znovu oslovovat druhé,“ říká v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB Robert Sedláček, který se vrací k psaní a natáčení.
Robert Sedláček: Do uvažování se mi vkradla melancholie. Ironický jsem ale pořád víc
Enjoy
Řešil jste někdy nějaký projekt až u soudu?
U soudu jsem skončil, když naši fotografii našeho projektu využila nejmenovaná stavební firma do svého propagačního materiálu. Proces, v němž se řešila nekalá reklama a plagiátorství, se táhl dva a půl roku a vyhráli jsme.
Jak náročné je prosadit si projekt u investora? Jak může architekt zachránit investorovi spoustu peněz? A na kolik dnes vyjde nejlevnější možný rodinný dům? Také na to odpovídá oceňovaný český architekt Kamil Mrva v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB, který právě vyšel.
Kamil Mrva
Po absolvování brněnské fakulty architektury a krátké praxi v pražském ateliéru Gama pod vedením Karla Pragera se vydal na studijní cestu do Severní Ameriky, kde studoval především stavby F. L. Wrighta. Vrátil se zpět do rodné Kopřivnice a pustil se do práce na jedné ze svých prvních staveb, vlastním rodinném domě s ateliérem. Pracuje přes dvacet pět let ve svém ateliéru v Kopřivnici, ovšem projekty už nejsou spjaty výlučně s beskydským regionem. I přes narůstající objem zakázek pracuje s malým týmem spolupracovníků.
Firma Lasvit představuje jeden z největších byznysových příběhů české polistopadové éry. Její zakladatel a většinový vlastník Leon Jakimič si dokázal vybudovat takové postavení, že s Lasvitem chtějí spolupracovat nejslavnější značky světa. Pandemie koronaviru a problémy spojené s válkou na Ukrajině a energetickou krizí však fungování Lasvitu značně oslabily. I proto se do boardu firmy dostal Vít Šubert, majitel konzultační společnosti Unicorn Attacks, aby společně transformovali Lasvit do dalších let. Jak se to kamarádům z tenisu povedlo? A jak se mění společnost působící v tak tradičním odvětví, jako je sklářství? A jak se buduje značka, která chce být Louisem Vuittonem ve své branži? Nejen o tom pánové mluví v hlavním rozhovoru magazínu Newstream CLUB, z něhož nabízíme ukázku.
Leon Jakimič a Vít Šubert: Lasvit je dneska odolnější a připravený dobýt svět
Leaders
V rámci rodinného výletu v Brně jsme stanuli před rozhodnutím, kam zajít na dobré jídlo. A volba padla na restauraci LENZ – Social Dining. Takže jsme vyrazili do Vídně.
REPORTÁŽ: Kam v Brně na jídlo? Do Vídně
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
