Automobilky jako Volkswagen se měly příliš dobře. Budoucnost nezastavíte, říká německo-český právník

„Jsem fanda spalovacích motorů, nezakazoval bych je. Jen by elektroauto mělo být o tolik výhodnější, že jej lidé budou chtít. Spousta věcí se nám nemusí líbit, ale prostě přicházejí,“ říká právník PwC Legal a odborník na energetiku Marc Müller. Z energetiky se podle něj postupně stalo komplexní téma. Velkou otázkou je modernizace sítí a budoucností jaderná energetika i Green Deal.

Jste česko-německý právník, Němec žijící v Praze. Jak se to takhle seběhlo?

Moje máma se narodila v Praze, ale já v Německu. Později se rodiče přesunuli do Prahy, já jezdil na návštěvy a postupně si oblíbil Česko, a zamiloval se. Dostal jsem nabídku práce do právního oddělení v E.ONu a neváhal jsem moc dlouho, protože jsem věděl z Německa, že nad nabídkou z této společností se neváhá. Zůstal jsem tam deset let a pak se vrátil do advokacie, což je to, co jsem původně dělal i v Německu. 

A předtím jste dělal v energetice?

Ne, začal jsem v E.ONu zgruntu. Musel jsem se učit byznys i vývoj legislativy, chodil jsem na rozvodny, do provozu, chtěl jsem se naučit i technické věci.

Energetika se v posledních deseti dvaceti letech stala z relativně uzavřeného technického odvětví velice důležitým celospolečenským tématem, že?

Přesně, tam je všechno. Předtím bylo odvětví uzavřené a zregulované, byli dva tři hráči, kteří si v uvozovkách mohli dělat co chtěli, jen regulátor jim říkal, co už je moc. 

Pak se rozhodlo, že z toho bude normální trh - myslím tedy z energie jako z komodiy, ne ze sítí, ty jsou stále regulovány - a rozběhlo se to, co známe dnes. Přidaly se obnovitelné zdroje, řeší se změna klimatu. Sektor je úplně jiný než byl v roce 2005, když jsem do něj přišel. Tehdy se řešila privatizace, oddělení obchodu od sítí, pamatuji si, jak jsem kolem roku 2007 poprvé stál někde na polích na jižní Moravě, kde se slavnostně otevírala fotovoltaická elektrárna. Pak nastal solární boom, i s tou na evropské poměry extrémní dotací. Důvody tehdy byly politické, nemuselo se tehdy lidem dávat tolik peněz... Pamatuji se, jak se říkalo, že do toho investují hlavně politici a fotbalisti. Byl to začátek, mělo to bolesti.

Miliardáři cítí peníze v chytré energetice

Trhy

Převratný pokrok v technologiích mění řadu sektorů a energetika je v centru dění. Bill Gates, Jeff Bezos investovali do firmy, která zkoumá chytrou těžbu vzácných minerálů.

tzv

Přečíst článek

Když vidíte debatu o energetice v Německu a v Česku, jak se liší? Zvenku mám pocit, že Němci jsou třeba k obnovitelnějším zdrojům pozitivnější než Češi...

Je to tak. Němci chtějí být zelení. Neberou to jako něco vnuceného Bruselem, jako tady. To není jen v Německu, pamatuji se, že už před deseti lety si obchody v Itálil dávaly na dveře, že berou jen zelenou energii. Tady je také náhled, že kdo má fotovoltaiku, tak je baron. V Česku se tolik nemluví o výhodách, které má obnovitelná energie, řekne se, nás to stojí čtyřicet miliard. Myslím, že za to můžou politici. Energetiku je třeba lidem vysvětlovat, ideálně už i dětem, protože je velmi důležitá. Němci také už před lety začali blbnout s jadernou energetikou, takže museli obnovitelné zdroje tlačit víc. 

To bylo kolem havárie ve Fukušimě v roce 2011, že?

Už předtím od jádra odešli, pak se vrátili zpátky, pak přišla Fukušima a začala neskutečná hysterie. Když by se na to člověk koukal s chladnou hlavou, ví, že co se stalo ve Fukušimě, se v Německu stát nemůže. Protože buď mám zemětřesení, a to elektrárna vydrží, nebo mám tsunami, a to také vydrží. Obě dvě věci dohromady prostě bylo moc. Jenže ukažte mi, jak se toto může stát v Německu. Padlo ale politické rozhodnutí. Oni to dotáhnou, protože se tak rozhodli - jsou to prostě Němci, když se umanou, tak to je. 

A uhlí?

Odchod z uhlí byl motivován kvalitou ovduší, ale i toto se možná dalo udělat jinak a dosáhlo by se stejného výsledku, jen pomaleji. Jejich rozhodnutí bylo příliš rychlé a dostali do problémů celý evropský trh. Německo potřebuje energie hodně a nyní nemá velké zdroje.  Tak elektřinu nakupuje ve Francii, v Čechách, tedy i z jejich jaderných elektráren... Němci se tak rozhodli a my s tím prostě musíme žít. 

Green Deal je a bude a je dobrý

Ve světě je teď velké napětí, je válka na Ukrajině, byla energetická krize. V Česku se často zpochybňuje Green Deal. Myslíte si, že příklon k zeleným zdrojům je ohrožen?  

Naopak. Dlouhodobě zelené zdroje jsou to, co nás bude energeticky zásobovat. Co se týče krize po napadení Ukrajiny, tehdy nastala panika, takže vyrostly ceny. Ve skutečnosti plyn celou dobu byl, elektřina byla celou dobu, teplo bylo celou dobu. Jen cena na burze letěla vzhůru, protože lidé nevěděli, co bude. A firmy jako ČEZ nebo E.ON to musely kupovat, protože takový byl trh, proto to dotoval i stát. Na plyn byl přímý dopad, protože ten tekl z Ruska. Elektřina je dostatečně diverzifikovaná, tam šlo jen o tu paniku. Green Deal je a bude a je dobrý. Jde jen o to, jak se to prezentuje. Pokud se říká jen to, kolik to bude stát, obyvatelstvo s tím nesouhlasí. Když se vysvětlí, že bude lepší vzduch, nebude venku rachot a že se ve finále bude šetřit, ten postoj bude jiný. 

Dalším kontroverzním tématem je budoucnost spalovacích motorů. Dá se i z toho udělat pozitivní téma? I německé automobilky nedávno kvůli tomu protestovaly... 

Ono to přijde samo. Před pár lety jsem řídil elektrické auto, byla to Tesla, a nelíbilo se mi to. I proto, že jsem pomalejší a ta věc má velké zrychlení. Jsem fanda spalovacích motorů, líbí se mi ten zvuk a všechno. Ale budoucnost je v elektroautech. V nových budovách se staví nabíjecí stanice, buduje se infrastruktura, dlouhodobě je to dobrý koncept. Technické zázemí ale v tuto chvíli ještě úplně není. Je zbytečné mluvit o zákazu, já bych to takto nedělal. Ale posun by měl přijít v tom, že bude elektroauto o tolik výhodnější, že jej lidé budou chtít. Holt automobilky jako Volkswagen se dlouhodobě velice dařilo. Ale trh je něco jiného. Když tu změnu nezvládne, tak přijde někdo jiný, tak to prostě je. Spousta věcí se nám nemusí líbit, ale prostě přicházejí. 

Známým argumentem proti ekologizaci energetiky bývá, že největším znečišťovatelem je stejně Čína a Indie, takže se s klimatem neudělá nic a že Evropa se zbytečně střílí do nohy. Co na to říkáte?

Ano, v jiných zemích mají jiná standardy na domácí násilí oproti nám. Přece se nemůžu odvolávat na jiné. Říkám to i synovi, nejdřív měj své věci v pořádku a pak můžeš poučovat ostatní. Přece, co to je za logiku, když někdo krade, já budu taky. Navíc není to pravda, že ostatní země se o ekologizaci nesnaží, a Evropa je ten, kdo má ukazovat příklad a standardy. 

Sněmovna na sklonku roku schválila novelu zákona o obnovitelných zdrojích, takzvaný Lex OZE. Co vy jako právník na to?

Není to nic jiného než implementace pravidel EU, které jsme měli přijmout už dávno a máme skluz čtyři roky. Rozkouskovalo se to na  Lex OZE 1, dva, teď máme tři. Vždycky se trh o kousek posunul, lidé si mohli alespoň něco postavit, nyní je tam také možnost sdílení elektřiny, třeba ve střešních instalacích. Má také dojít k absolutní modernizaci trhu, aby bylo možné postavit třeba velké baterie, haly. Ty mají výhodu, že dodávají energii hned, přispívají k flexibilitě sítě. To ale v Česku ještě chybí, ač to už jinde je. Plus, ten první návrh zákona, co šel do sněmovny, byl, řekl bych, OK.

Pak nastala kreativita?

Nejenom kreativita. Také panika ve stylu, kde na to vezmeme peníze. Protože něco se slibovalo, ale moc se nechce to dodržovat kvůli rozpočtu... Vznikl paskvil v podobě některých pozměňovacích návrhů. Původní vládní návrh má sto stran a pozměňovací návrhy 326. Nikdo se v tom pak nevyzná. 

Ani právník?

Já ten luxus ještě mám, nedělám nic jiného než energetiku. Ale mít tři dokumenty před sebou, abych pochopil, co kdo kde chce změnit, to bylo i na mě moc. Pak jsem to vzdal, už jsem si vyhledával jen klíčová slova, abych věděl, co kam má jít a ke zbytku jsem si řekl, že počkám, co se nakonec schválí. Vadí mi ale jedna věc. Vládní návrh připomínkuje ministerstvo, spousta odborníků, regulátor. Pozměňovací návrhy nikdo. Takže se tam dostanou věci, které nemají nebo v realitě nefungují. Nebo brzdí věci, které již dávno měly být, jako ty zmíněné bateriové haly, a investorům tak utíkají peníze. 

Lukáš Kovanda: Ve stínu Stargate. Evropské unii ujíždí vlak, nejen v umělé inteligenci

Názory

Trump představil Supergate – investice do umělé inteligence (AI) v rozsahu minimálně pěti státních rozpočtů Česka. Mezitím EU uvaluje z mezinárodního hlediska poměrné tuhé regulace AI. Dva rozdílné postoje, ale jen jeden vítěz. A Evropa to nebude.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Zpolitizovaná energetika

Ale když to řeknu cynicky, tak pro vás dobře, ne? Čím větší binec a nejasnosti, tím více peněz pro právníky a poradce...

Dá se na to takhle koukat. Ale v energetice je ten obchod mnohem hezčí, když se dá dělat na projektech nových elektráren, když můžete tvořit to, co je přínosné, a ne bojovat s úřady, se soudy, s tím, co bude a nebude a jak je to myšleno. To je i pro toho právníka frustrující. Začátkem prosince jsem seděl s investorem, který chce stavět baterie, ptal se mě, kdy to půjde. A já říkám, nevím, protože nejsou ještě prováděcí předpisy, hodně toho chybí. U soudu zase je problém, že když jsou pravidla nejasná,  je pro soudce obtížné se do problematiky dostat, zorientovat se, chybí judikatura a podobně. Energetika je jednou z nejzpolitizovanějších oblastí vůbec. 

Co je váš nejčastější job? S čím za vámi nejvíce chodí klienti a kdo to jsou ?

Naštěstí to jsou pořád ještě energetické projekty. Přijde klient a řekne, chtěl bych investovat do energetiky, vidím v tom budoucnost. To jsou nejtypičtější mandáty, které máme. Pomáháme pak třeba s výstavbou elektráren. Nebo u stavby logistických hal je spousta energetických otázek, které se musí řešit a dají se řešit ve prospěch investora. To jsou nejhezčí a nejzajímavější věci, protože něco tvoříme. Druhá část jsou ti, kdo mají problém, přijdou s dopisem od úřadu nebo soudu, který po nich něco chce. To jsou dva základní okruhy. Pak spousta menších věcí, hodně toho bylo kolem zastropování cen, je to různorodé. Jsem rád, že nedělám jenom OZE, miluju i klasickou energetiku, sítě, i v tom je řada příležitostí pro klienty. Pomáháme ale i třeba s reportingem ESG, hodí se mi v tom zkušenost z velké firmy. 

Ještě pohled do budoucnosti. Jak daleko je doba, kdy bude skutečně decentraliovaná energetika, kdy bude mít každý dům či ulice svůj zdroj? Nebo je to stále spíše sci-fi?

Realita to bude, pracuje se na tom. Úskalí stále je síť, která s tím neumí pracovat a není na to připravená a stojí spoustu peněz to zaplatit. Jednoduše, předtím byly velké elektrárny a ony poslaly elektřinu přes celou síť někam. Síť tedy byla zatížená, lidi zaplatili za odběr a ty peníze se vložily zase třeba do modernizace té sítě. Kdyby všichni měli fotovoltaiku, přes síť by cestovalo mnohem méně elektřiny. To znamená, že se platí i mnohem méně síťových poplatků. Jenže ona potřebuje údržbu, investice, stojí hodně peněz, navíc její existence je důležitá - lidé potřebují svítit třeba v noci, kdy fotovoltaika nejede. Tu modernizaci nemohou platit jen firmy jako ČEZ a E.ON. 

A jak to tedy má fungovat?

Už než před víc než deseti lety tehdejší předsedkyně ERÚ Vitásková to říkala nahlas, a ač jsem s ní v mnoha věcech nesouhlasil, v tomto měla tehdy pravdu. Já také nechci být bez elektřiny, když nesvítí. Toto úskalí sítě se musí vyřešit, pak ta decentralizace přijde. Nerad dávám za vzor Západ, ale když tam jedete, vidíte, že je energetika mnohem více decentralizovaná. Ale oni začali už před dvaceti lety. 

Kdo by a jak měl ideálně rozvoj sítě platit?

Peníze nevyrobíte, takže jsou v zásadě tři možnosti. Buď to rovnou promítnout do ceny elektřiny, nebo to dostat z Evropské unie, nebo to musí dát stát - který se zase ale bere od lidí. Je třeba si tyhle věci říct na rovinu. Navíc ono třeba postavit novou linku není jen tak, potřebujete taky případně vyvlastnit majitele pozemků, protože stožáry na zahradě či přes les nikdo jen tak nechce, stavební povolení, IT řešení je drahé, je to práce na několik let.  Proto se plánuje nová tarifní struktura pro sítě, kilometry nového vedení, baterie, které budou řešit to, že během nejvyššího výkonu fotovoltaik je cena elektřiny záporná a skladovat to nejde, je to řada věcí a investice obrovské. Je na tom vidět, jak komplexní problematika to je. 

Spotřeba elektřiny zásadně také roste kvůli IT a cloudům, co s tím?

Musejí se stavět nové zdroje, které budou umět spolehlivě a bezpečně dodávat energii. A co říká Google, Meta či Microsoft? Že momentálně existuje jen jedna použitelná technologie, ať se to Němcům líbí nebo ne. Proto tyto firmy investují do malých modulárních jaderných elektráren. I tohle je budoucnost. Jen je škoda, že tím, jak Němci utekli od jaderné energetiky, se ztratila dekáda výzkumu třeba v oblasti úložišť jaderného odpadu.

Marc Müller (49) První zápis do německé advokátní komory v roce 2003. Od roku 2005 do roku 2016 pracoval jako právník v německé společnosti E.ON  v České republice, z toho 6 let jako vedoucí právního oddělení. Během působení ve společnosti také zastával několik pozic jako ředitel,  místopředseda představenstva či člen dozorčí rady několika dceřiných společností. Druhé zápis do německé advokátní komory v roce 2016 po připojení se k mezinárodní advokátní kanceláři jako partner s odpovědností za energetické právo a německé právo. K PwC Legal se připojil v roce 2024, působí jako vedoucí advokát pro energetické právo, compliance & corporate governance a M&A.