Zajímá nás
Češi jsou rození kverulanti. Stavební obstrukce by šlo vyřešit lehce, shodují se odborníci
Obstrukce při povolování staveb stojí peníze developery i celou ekonomiku. Řízení trvá klidně patnáct let, když se stavba vláčí po soudech. Řešení by přitom podle členů Realitního Clubu bylo jednoduché: zatížit podání námitky finanční kaucí.
Na stavebních obstrukcích jsou nejhorší bezdůvodná podání, která mají až vyděračský charakter. Legislativa a správní systém nechrání developery před šikanózním jednáním, shodli se účastníci diskusního setkání Realitního Clubu pořádaného serverem newstream. Debatu moderovali autoři podcastu Realitní Club Petra Nehasilová a Dalibor Martínek.
„Když jsem byl v bankovnictví, myslel jsem si, že developeři trochu přehánějí. Je pro mě šok, že něco povolit je tak obtížné. Nejhorší jsou zájmové skupinky a vyděrači, jsou projekty, co máme 15 let v povolovacím procesu, probíhají soudy," poznamenal Jan Sadil, bývalý člen představenstva ČSOB a nyní výkonný ředitel skupiny JRD. Takto dlouhý proces zažila skupina s projektem v Prokopském údolí, který se po tolika zátěžích a peripetiích rozhodla prodat.
Premiér Petr Fiala (ODS) navrhne ke 30. září prezidentu Petru Pavlovi odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Svůj krok vysvětlil tím, že Bartoš podle něj není schopný manažersky dotáhnout digitalizaci stavebního řízení do úspěšného konce. Od středy bude mít digitalizaci na starost tým v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS).
Fiala navrhl odvolání Bartoše. Po Pirátech chce jméno nového ministra pro místní rozvoj
Politika
Šéfka Central Groupu Michaela Váňová souhlasí, také její společnost má takto dlouho prodlužované projekty. Nejhorší podle ní je to, že obstrukce by mohly být vypořádány v prvním stupni správního řízení. „Ale ono se to pinká, vrací se to všemi stupni. Stojí nás to peníze, prodražuje to ceny nemovitostí o deset až patnáct procent,“ uvedla s tím, že konkrétně projekt Nikolajka se takto vracel až z Nejvyššího soudu na město a zpátky.
Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda připomněl studii dopadů dlouhého stavebního řízení na HDP, který vypracoval tým profesora Michala Mejstříka před čtyřmi lety. „Kdyby se zrychlilo stavební řízení o rok, ušetřilo by to tehdejších 7 miliard korun, což je v dnešních cenách 9 až 10 miliard. Kdyby se zrychlilo citelněji, potenciál pozitivního dopadu je kolem 30 miliard korun,“ uvedl s tím, že stavebnictví se na HDP podílí šesti procenty, což je zhruba 450 miliard korun ročně.
I ostatní developeři narážejí na bezdůvodné obstrukce. „Na Masaryčku přišlo pět žalob od spolků, které nebyly účastníci řízení. Týkalo se to povolení z roku 2021 - šlo o to, že spolky vyloučené z řízení na to podávaly žaloby,“ uvedl Rudolf Vacek z Penta Investments s tím, že Nejvyšší soud žaloby sice zamítl, byly ale uznány kasační stížnosti kvůli chybnému odůvodnění a správní kolečko poběží znova.
Karel Týc z Natlandu souhlasí, že některé potíže se týkají papírování: „Také máme projekty, které se nám prodlužují, není to ani tak problém stavebních úřadů, ale odvolání, plus jak se s tím vyšší správní orgány musejí vypořádat. Jeden problém se takto rozplizne na roky. Problematický okruh je i ve chvíli, kdy dáváme dohromady podklady pro stavení řízení. Oříšek je skloubit to formálně, aby Nejvyšší soud neřekl, že se to mělo řešit jinak. Nejde o faktickou věc, že by to člověk obsahově nedokázal poskládat, ale formálně, aby to prošlo správně celým procesem,“ podotkl partner investiční a developerské skupiny.
Je to jako na běžícím páse. Sejde se sto šedesát dva poslanců, a jedou jako fretky. Aleš Juchelka (ANO) jako předsedající čte jeden návrh poslanců za druhým a nechává hlasovat. Vše, co chce opozice, je zamítnuto. Koalice nic nenavrhuje, protože proč by to dělala. Ta si prosadí svou, kdy se jí zlíbí. Takže setkání poslanců jsou nejdřív desítky zamítnutých poslaneckých návrhů.
Dalibor Martínek: Bartoš na grilu? Jsem nevinný, chyby dělají ti druzí
Názory
Jan Holna z DAM.architekti prohlásil, že problém je v mindsetu Čechů, že jsou rození kverulanti. „Měl bych jednoduché řešení. Ten kdo se odvolává, by měl skládat finanční kauci. Všechny nás to stojí moc peněz. A další věc, aby na úřadech byli lidé s praxí z odvětví,“ uvedl.
Šéf IPRu Ondřej Boháč s návrhem na praxi souhlasí - v úřadě posílal lidi na stáže k developerům a jejich pohled to rozšířilo. „Plánování by mohlo být efektivnější, máme komplikovaný systém, který jsme si sami vymysleli. Právníci říkají, že se to nedá vypnout, což si nemyslím,“ uvedl. Problém podle něj je, že zákony vznikají na ministerstvech. „Což je nesmysl a systémový problém, protože oni řeší své potřeby. Rozumné zákony vznikají mimo resorty, jako třeba nový Občanský zákoník. Když chtějí poslanci něco změnit, jdou na ministerstvo - vlastně za autory systému, který chtějí změnit,“ pozastavil se.
Stavební zákon vznikal mezi odborníky, pak šel na připomínky do expertních skupin poslanců. „Byl jsem v šoku z toho, že ony expertní skupiny jsou složeny ze státních úředníků, kteří říkají, že je vše v pořádku, chtějí obhajovat status quo. Máme zdivočelou státní správu," dodal Boháč. Kristýna Faltýnková, advokátka PRK Partners, dodala, že problém často nebývá na začátku legislativního procesu, ale v druhém třetím čtením, kam se dostane spousta balastu.
Novelu stavebního zákona už od samého počátku trápí jeden zásadní problém. Vůbec se nevěnuje územnímu plánování, říká šéf pražských plánovačů Ondřej Boháč v podcastu Realitní Club.
Šéf pražských plánovačů: Ke zrychlení nemohlo dojít. Stavební zákon neřeší územní plánování
Reality
Jan Šulc z EBM Group upozornil, že komunální politika se leckde posouvá do populismu. „Úředník mi řekne, že tady na trávě nic stát nebude a já neudělám nic. Veřejnost se může odvolat, ale systém mě nedokáže ochránit proti šikanóznímu odvolávání,“ pozastavil se. Lhůty na odvolání by podle něj měly být pevné, například 30 dní.
„Developer odevzdává do území stovky milionů korun, pak narazíme na to, že někomu ničíme výhled z okna,“ doplnila Váňová. „Jenže na výhled z okna není ústavní nárok. Když splníme územní plán a všechny podmínky, to je právní stav, a ten se nedodržuje,“ dodal Šulc.
Podle Vacka je problém také kontinuita. „Když je developer někde aktivní, městká část je pro něj klíčovým partnerem. Jenže pak se změnou koalice se mění plány, a tomuto čelit je frustrující. Kontinuita názorů je ryzí vzácnost,“ poznamenal.
Systém nejde s dobou
Boháč upozornil, že v Česku není zakotveno právo stavět. „Problém je také ten, že systém povolování staveb není kompatibilní s dobou, on je nastaven spíše na úředníky, kteří se mají postarat, a veřejnost, která se nestará. Veřejnost se přitom o dění zajímá stále více,“ uvedl. Vacek souhlasí, že občané se zajímají o dění v okolí stále více. „Osmdesát procent námitek, co dostáváme, je od občanů, kteří mají čistě zájem, není tam obstrukční motiv. Proto má smysl projekt vysvětlovat, nechat veřejnost participovat, tím se oddělí vyloženě obstrukční motivy,“ vysvětlil.
Náklady nezvládnuté digitalizace stavebního řízení nabíhají již takřka dva měsíce. Je proto vhodné aktualizovat vyčíslení škod, které to tuzemské ekonomice způsobuje.
Lukáš Kovanda: Fiasko jménem digitalizace stavebního řízení. Lidem kvůli němu zdraží byty
Názory
Dalším sporným okruhem je digitalizace stavebního řízení. Ta podle odborníků zatím moc nepomohla, protože problémy se jen posunuly do digitálu. „Vložili jsme analogové myšlení do digitálního systému. Nejde o to, že si vezmu obrázky a dám je do počítače. V EU státy, které úspěšně digitalizují, mají efektivnější státní správu. My potřebujeme digitální myšlení,“ uvedl Boháč.
Potíž je v přebujelém správním systému i třeba příliš velkému počtu obcí. „Jestli pokropíme fundamentálně neefektivní systém digitalizací, nepomůže to. Máme nejvíce samospráv na obyvatele v EU, to není zdravé, je to ale letitý bolák. Když jsme se konzultačně podíleli na novele stavebního zákona, starostové se hned ozývali, že není problém to, že je obcí moc.... Ta diskuse se ani nerozjede, protože je hned utlumena jednotlivými obcemi, starostové mají u obyvatel důvěru, často vyšší než centrální vláda, proto do toho žádný politik nechce jít. Ideální by byla reforma celé správy, redukce počtu rozhodovacích míst by ji zlevnila. A pak by digitalizace vedla ke zrychlení stavebního řízení. Kdyby se změnila kostra samotného systému,“ poznamenal Kovanda.
Jistým řešením by podle Boháče byl zákon o strategických městech, který by zjednodušil stavební řízení v aglomeracích nad 50 tisíc obyvatel.
Jan Kasl jako šéf České komory architektů byl v posledních měsících, před náběhem nového stavebního řádu, smířlivý. Čekal, jak se dění kolem nového způsobu povolování staveb vyvine. Stejně jako všichni ostatní však očekával, že to bude průšvih. Ale dobré vychování mu velelo mlčet, dokud nebude výsledek.
Architekti: Kolaps povolování staveb jsme očekávali. S novými žádostmi vyčkáváme
Reality
Magazín newstream CLUB
Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh.
V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.
Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
Související témata
