Čeští strojaři se o živobytí bát nemusí. Jejich práce se ale promění, míní podnikatel Hlavinka
Servis výrobků nemá v Česku takovou tradici jako strojírenská produkce. „Jsme spíše národem kutilů. Čech vezme do ruky šroubovák, kladivo a snaží se vše opravit sám,“ říká v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Vladimír Hlavinka, který se také věnuje vrcholové manažerské práci – šéfuje výrobci a exportérovi kogeneračních jednotek Tedom. V Německu naopak zákazníci očekávají, že když se porouchá motor nebo cokoliv jiného, rychle přijede dokonale vybavený opravář, který zajistí vše potřebné. „To samé třeba v Americe,“ dodává Vladimír Hlavinka.
Zatímco poptávka po servisu bývala na západ od českých hranic podstatně vyšší než v tuzemsku, „kutilská kreativita“ naznačuje, že by se Češi mohli dobře uplatnit právě jako vývozci servisních služeb. V době, kdy ekonomové a podnikatelé volají po nové transformaci ekonomiky, která by Česko posunula do „vyšších hodnotových pater“ v mezinárodním srovnání, se právě servis může stát jednou z nadějných cest. Know-how těch zdejších firem, které se vždy opíraly o vlastní vývoj, se může hodit také při generálních opravách, modernizaci a upgradu výrobků i daleko za českými hranicemi.
Dodavatelé výrobků od motorů po převodovky berou jako samozřejmost, že prodejem zdaleka vše nekončí. „Servis je činností s vysokou přidanou hodnotou, vyžaduje mnohem více tvůrčí duševní a konstrukční práce než sériová výroba,“ prohlásil před časem podnikatel Martin Wichterle, majitel výrobce převodovek Wikov.
Tsunami a havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 zásadně změnily požadavky na bezpečnost atomových zdrojů i daleko za hranicemi Japonska. Brutální destrukce ukrajinské energetiky, kterou se Putinova armáda snažila zlomit odpor houževnatého protivníka, mění pohled na bezpečnost v rámci celého odvětví. Proměna energetiky, a to nejenom na Ukrajině, směřuje k vyšší odolnosti proti hrozbám reálných i hybridních válek. Zkušenosti z poslední ukrajinské zimy budou studovat bezpečnostní analytici i byznysmeni, kteří chtějí zachytit nejnovější trendy, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Lekce z ruské agrese. Potřebujeme odolnější energetiku i propojení trhů EU a Ukrajiny
Money
Společnost Tedom mimo jiné navazuje na výrobu motorů LIAZ v Jablonci nad Nisou. „Vyrábíme vlastní motory, ale stále více se zaměřujeme na služby spojené se servisem a také výrobu náhradních dílů,“ vysvětluje Vladimír Hlavinka. Tedom v Jablonci rozvíjí servisní centrum, které zajišťuje generální opravy motorů pro přední evropské společnosti. Od kogeneračních jednotek tak firma „zabrousila“ i do automobilového průmyslu – své zkušenosti s vývojem i úpravami motorů hodlá například využít v rámci spolupráce se společností MAN ze skupiny Volkswagen. Jablonečtí odborníci se zaměří na renovaci hlav válců, bloků motorů a dalších komponentů.
Proč vyhazovat skvělý motor...
Novému směru byznysu nahrávají nejnovější trendy. I takové konzervativní odvětví jako evropský automobilový průmysl je pod stále silnější tlakem, aby přijalo principy cirkulární ekonomiky, recyklace a prodlužování životnosti. Repasované motory mohou přispět k efektivnějšímu využívání strojů v mnoha různých odvětvích – energetice, stavebnictví, zemědělství, dopravě nebo těžebním průmyslu.
„Nemá žádný smysl vyhazovat starý motor, když může být upraven pro další životní cyklus,“ argumentuje Vladimír Hlavinka. Podobný trend se podle něj nakonec může týkat třeba i osobních automobilů: „V budoucnu, a myslím ne příliš vzdáleném, si dáte auto po prvním cyklu, tedy ať již po najetých kilometrech nebo po několika letech, do servisu, a výsledkem bude generální oprava a náhrada vyměnitelných dílů. Může vám tak vyjet prakticky nové vozidlo.“
Válka na Ukrajině mimo jiné připomněla, že decentrální energetika posiluje bezpečnost dodávek elektřiny a tepla. „Jednu velkou elektrárnu můžete vyřadit z provozu rychle, ale v případě decentrálních zdrojů byste se musel hodně snažit, abyste narušil celou síť,“ říká v rozhovoru pro Export.cz Vladimír Hlavinka, generální ředitel společnosti Tedom, která vyváží plynové kogenerační jednotky do více než 50 zemí světa.
Rusko už plynovou válku fakticky prohrálo, říká Vladimír Hlavinka
Money
Budoucnost strojírenství a příbuzných oborů Vladimír Hlavinka nevidí primárně ve zpracovávání hromady železa, vynakládání obrovského množství energií a neustálé produkce spousty nových výrobků s omezenou životností. „Budoucnost musí být naopak ve vymýšlení chytrých řešení, konstrukcí a technologií, které umožní využít výrobky v několika životních cyklech,“ dodává český podnikatel. Průmysl zůstane pilířem ekonomiky, ale bude více propojen s různými službami, jejichž podíl na hrubém domácím produktu a exportu poroste.
Jak vysvětluje analytik Sujith Unnikrishnan v článku pro server Mobility Outlook, cirkulární ekonomika má v automobilovém průmyslu několik různých rovin. Vše začíná u kontinuálního servisu během celého životního cyklu výrobku, což umožňuje prodlužování živostnosti. Výrobek tak doslouží mnohem později, než bývalo zvykem, ale tím vše nekončí – ještě je možné využít a opravit jednotlivé díly. Tam, kde to není možné, se aspoň využijí odpadní suroviny pro recyklaci. V samotné výrobě je pak možné využívat „eko-přátelské“ materiály typu bioplastů, jimž se automobilový průmysl dlouho bránil. Podobnou logiku cirkulárního hospodářství lze aplikovat i do dalších strojírenských oborů.
Na více než dvojnásobek loni meziročně stoupl hrubý provozní zisk (EBITDA) průmyslově-technologického holdingu Czechoslovak Group (CSG), když dosáhl zhruba 5,62 miliardy korun. Tržby skupiny podle konsolidovaných výsledků vzrostly o tři čtvrtiny na 24,93 miliardy. Na růstu se podle skupiny podílela válka na Ukrajině, která začala loni v únoru. Do CSG patří totiž mimo jiné firmy ze zbrojního a obranného průmyslu.
Válka vynáší. Strnadova CSG hlásí rekordní výsledky i investice
Zprávy z firem
Klíčová jsou data
Vladimír Hlavinka upozorňuje, jaký význam mají pro prodlužování životnosti výrobků data a obecně moderní informační technologie. Aby byly činnosti jako servis, generální opravy a upgrady co nejúčinnější, je třeba mít dokonalý přehled, co všechno jednotlivé motory nebo třeba turbíny potkalo během jejich „života“, jaký byl způsob jejich provozování. Klíčem k úspěchu jsou mimo jiné dokonalé záznamy z různých čidel a jejich zpracování.
Bariéry pro zavádění jakýchkoliv změn mnohdy nemusí být ani tak technického rázu, týkají se spíše zažitého přemýšlení na straně výrobce i zákazníka. Generální opravy a upgrady si podle Vladimíra Hlavinky často žádají odlišný způsob komunikace se zákazníkem nebo jiný typ smluvních záruk než v případě nových výrobků. Nový přístup k servisu a vůbec ke komunikaci se zákazníkem se bude vztahovat nejen k záruční době, ale k celému životnímu cyklu výrobku. Otázkou například je, jak přesně pracovat s rizikem případné další poruchy.
Schválení novely stavebního zákona je podle Hospodářské komory ČR dobrým odrazovým můstkem. Stačit to ale nebude, protože stavebnictví se potýká s celou řadou problémů. Je třeba zkrátit proces povolování staveb, řešit digitalizaci celého procesu, financování dopravních staveb i to, že ve stavebnictví je nedostatek lidí. A bude hůř, pokud Ukrajince nenahradí jiní cizinci. „Bez toho tu jinak můžeme mít za pár let téměř neřešitelné problémy,“ zdůraznil viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Spasit české stavebnictví mohou Filipínci. Chce to ale lepší legislativu, tvrdí komora
Reality
Pomoci s rozvojem cirkulární ekonomiky může i stát a nemusí to být nezbytně formou dotací. Z dlouhodobého hlediska je podle Vladimíra Hlavinky mnohem důležitější jednoznačné přihlášení se k cirkulární ekonomice. Je třeba také jasně definovat prvky cirkulární energetiky a oprostit se od jejího zjednodušeného pojetí jako pouhé recyklace materiálů.
Článek vyšel také na Export.cz. Více o české ekonomice a jejím exportním potenciálu se dočtete v příštím čísle časopisu MED, který vydává ministerstvo zahraničí.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
